1 Tietäkää: Jumala, Herra Sebaot, ottaa pois Juudalta ja Jerusalemilta kaiken tuen ja turvan, runsaan veden ja leveän leivän,
2 jokaisen sotaurhon ja valiosoturin, jokaisen tuomarin ja profeetan, ennustajan ja kansan vanhimman,
3 jokaisen päällikön ja ylimyksen, jokaisen neuvonantajan ja tietäjän, jokaisen loitsujen lukijan.
4 Minä panen poikaset kansan johtajiksi ja annan mielivallan sitä hallita.
5 Silloin kaikki sortavat toisiaan, ahdistavat toinen toistaan. Nuori rehentelee vanhalle, mitätön kunnianarvoiselle.
8 Jerusalem sortuu ja Juuda kaatuu, koska ne ovat Herraa vastaan sanoin ja teoin ja uhmaavat hänen valtansa kirkkautta.
9 Heidän röyhkeytensä ei jää kätköön, se näkyy heidän kasvoillaan. Kuin Sodoman väki he kerskuvat synneistään, mitään kaihtamatta. Voi heitä! Itselleen he pahaa tekevät.
10 Onnellinen on vanhurskas! Hänen käy hyvin, hän saa nauttia tekojensa hedelmiä.
11 Voi jumalatonta! Hänen käy huonosti, hänelle tehdään niin kuin hän itse teki.
12 Kansani valtiaat ovat lapsia, ja naiset hallitsevat sitä. Kansani, sinun opastajasi vievät sinut harhaan, he ovat hämmentäneet askeltesi suunnan.
13 Herra asettuu käymään oikeutta, hän ryhtyy tuomitsemaan kansaansa.
14 Hän tulee ja vaatii tilille kansansa vanhimmat ja hallitusmiehet: -- Te olette riistäneet tyhjiin, te olette tärvelleet viinitarhan, köyhien omasta te olette koonneet omaisuutenne.
15 Millä oikeudella te ruhjotte minun kansaani, iskette köyhiä vasten kasvoja? Näin sanoo Jumala, Herra Sebaot.
16 Herra sanoo: -- Koska Siionin tyttäret ovat tulleet niin ylpeiksi, kenokauloina kulkevat silmät vilkkuen, ja keimaillen ja sipsutellen helisyttävät nilkkojensa helyjä,
17 niin Herra peittää rupeen Siionin tyttärien päälaen ja paljastaa heidän häpynsä.
18 Sinä päivänä Herra ottaa pois kaikki korut ja kauniit vaatteet: nilkkahelyt, otsakorut, puolikuuriipukset,
19 korvariipukset, rannerenkaat, hunnut,
20 tukkanauhat, nilkkavitjat, punokset, hajustepullot, taikahelyt,
21 sormukset, nenärenkaat,
22 juhlapuvut, viitat, liinat, kukkarot,
23 harsovaatteet, pellavapaidat, päähineet ja huivit.
24 Tuoksun sijaan tulee löyhkä ja vyön sijalle kahleköysi ja hiuslaitteen sijaan keritty pää ja muotipuvun sijaan säkkivaate. Ja kauneuden sijaan tulee poltinmerkki.
25 Sinun miehesi kaatuvat miekkaan, sinun valioväkesi tuhoutuu sodassa.
26 Ja Siionin portit surevat ja valittavat. Siion on paljaaksi ryöstetty, se on vaipunut maahan.
1 Nebo aj, Pán, Hospodin zástupů, odejme od Jeruzaléma a Judy hůl a podporu, všelijakou hůl chleba a všelikou podporu vody,
2 Silného i muže válečného, soudce i proroka, mudrce i starce,
3 Padesátníka i počestného, i rádci, i vtipného řemeslníka, i výmluvného,
4 A dám jim děti za knížata; děti, pravím, panovati budou nad nimi.
5 I bude ssužovati v lidu jeden druhého, a bližní bližního svého; zpurně se postaví dítě proti starci, a chaterný proti vzácnému.
6 Pročež se chopí jeden každý bratra svého z domu otce svého, a dí: Máš oděv, knížetem naším budeš, a pád tento zdrž rukou svou.
7 Ale on přisáhne v ten den, řka: Nebuduť vázati těch ran, nebo v domě mém není chleba ani oděvu; neustanovujtež mne knížetem lidu.
8 Nebo se obořil Jeruzalém, a Juda padl, proto že jazyk jejich a skutkové jejich jsou proti Hospodinu, k dráždění očí slávy jeho.
9 Nestydatost tváři jejich svědčí proti nim; hřích zajisté svůj jako Sodomští ohlašují, a netají. Běda duši jejich, nebo sami na sebe uvodí zlé.
10 Rcete spravedlivému: Dobře bude; nebo ovoce skutků svých jísti bude.
11 Ale běda bezbožnému, zle bude; nebo odplata rukou jeho dána jemu bude.
12 Lidu mého knížata jsou děti, a ženy panují nad ním. Lide můj, kteříž tě vodí, svodí tě, a cestu stezek tvých ukrývají.
13 Stojíť Hospodin k rozsudku, stojí, pravím, k rozsudku s lidmi.
14 Hospodin k soudu přijde proti starším lidu svého a knížatům jejich, a dí: Vy jste pohubili vinici mou, loupež chudého jest v domích vašich.
15 Proč vy nuzíte lid můj, a tváře chudých zahanbujete? praví Pán, Hospodin zástupů.
16 I dí Hospodin: Proto že se pozdvihují dcery Sionské, a chodí s vytaženým krkem, a pasou očima, protulujíce se, a zdrobna kráčejíce, i nohama svýma lákají,
17 Protož okydne Pán prašivinou vrch hlavy dcer Sionských, a Hospodin hanbu jejich obnaží.
18 V ten den odejme Pán okrasu těch nástrah, totiž paučníky a halže,
19 Jablka zlatá a spinadla a čepce,
20 Biréty a zápony, tkanice, punty a náušnice,
21 Prsteny a náčelníky,
22 Proměnná roucha, i plášťky, i roušky, i vačky,
23 I zrcadla, i čechlíky, i věnce, i šlojíře.
24 A budeť místo vonných věcí hnis, a místo pasů roztržení, a místo strojení kadeří lysina, a místo širokého podolku bude přepásání pytlem, obhoření pak místo krásy.
25 Muži tvoji od meče padnou, a silní tvoji v boji.
26 I budou plakati a kvíliti brány jeho, a spustlý na zemi seděti bude.