1 (H8:23)Ei valo kajasta sille, joka on ahdingossa. Aikoinaan Herra vei kunnian Sebulonin ja Naftalin mailta. Mutta kerran hän taas palauttaa kunniaan Meren tien, Jordanin takaisen maan ja muukalaisten Galilean.
2 (H9:1)Kansa, joka pimeydessä vaeltaa, näkee suuren valon. Niille, jotka asuvat kuoleman varjon maassa, loistaa kirkkaus.
3 (H9:2)Sinä teet runsaaksi riemun, annat suuren ilon. He iloitsevat sinun edessäsi niin kuin elonkorjuun aikana iloitaan, niin kuin saaliinjaossa riemuitaan.
4 (H9:3)Ikeen, joka painaa heidän hartioitaan, valjaat, jotka painavat olkapäitä, ja heidän käskijänsä sauvan sinä murskaat, niin kuin murskasit Midianin vallan.
5 (H9:4)Ja kaikki taistelukenttiä tallanneet saappaat, kaikki veren tahrimat vaatteet poltetaan, ne joutuvat tulen ruoaksi.
6 (H9:5)Sillä lapsi on syntynyt meille, poika on annettu meille. Hän kantaa valtaa harteillaan, hänen nimensä on Ihmeellinen Neuvontuoja, Väkevä Jumala, Iankaikkinen Isä, Rauhan Ruhtinas.
7 (H9:6)Suuri on hänen valtansa, ja rauha on loputon Daavidin valtaistuimella ja hänen valtakunnassaan. Oikeus ja vanhurskaus on sen perustus ja tuki nyt ja aina. Tämän saa aikaan Herran Sebaotin pyhä kiivaus.
8 (H9:7)Herra lähetti sanan Jaakobille, tuomion sanan Israelille.
9 (H9:8)Koko kansa sai nähdä sen todeksi, niin Efraim kuin Samarian asukkaat, jotka ylpeinä uhmaten sanoivat:
11 (H9:10)Herra valoi rohkeutta Israelin vastustajiin ja yllytti sen vihollisia:
12 (H9:11)Syyriaa idässä, Filisteaa lännessä. Ahnaasti ne haukkasivat Israelia, suun täydeltä. Vieläkään ei väistynyt hänen vihansa, hänen kätensä on yhä koholla, valmiina lyömään.
13 (H9:12)Kansa ei palannut kurittajansa luo eikä turvautunut Herraan Sebaotiin.
14 (H9:13)Niin Herra leikkasi Israelilta pään ja hännän, leikkasi palmunlatvan ja kaislanvarret samana päivänä:
15 (H9:14)vanhimmat ja ylimykset -- siinä on pää, profeetat, nuo valheopettajat -- siinä on häntä.
16 (H9:15)Sillä johtajat olivat johtaneet kansan harhaan ja saattaneet johdettavansa sekasortoon ja hämminkiin.
17 (H9:16)Niinpä Herra ei säästänyt tämän kansan nuorukaisia eikä armahtanut sen orpoja ja leskiä, sillä ilkeitä ja pahoja he ovat, koko kansa, jokainen suu puhuu herjasanoja. Vieläkään ei väistynyt Herran viha, hänen kätensä on yhä koholla, valmiina lyömään.
18 (H9:17)Ja niin vääryys palaa liekehtien, niin kuin tuli syö orjantappurat ja ohdakkeet ja sytyttää metsän tiheiköt, niin että ne kieppuvat savupyörteinä ilmaan.
19 (H9:18)Maa hehkuu Herran Sebaotin suuttumusta, ja liekit nielevät ihmisiä. Toinen toistaan he eivät armahda,
20 (H9:19)he syövät oikealta ja jäävät nälkäisiksi, ahmivat vasemmalta eivätkä tule kylläisiksi, kukin syö oman käsivartensa lihaa,
21 (H9:20)Manasse Efraimia, Efraim Manassea, ja molemmat yhdessä käyvät Juudan kimppuun. Vieläkään ei väistynyt Herran viha, hänen kätensä on yhä koholla, valmiina lyömään.
1 A však ne tak obklíčí mrákota té země, kteráž ssoužena bude, jako když se ponejprv nepřítel dotkl země Zabulon a země Neftalím, ani jako potom, když více obtíží, naproti moři, při Jordánu Galilei lidnou.
2 Nebo lid tento chodě v temnostech, uzří světlo veliké, a bydlícím v zemi stínu smrti světlo zastkví se.
3 Rozmnožil jsi tento národ, ale nezveličils veselé. A však veseliti se budou před tebou, tak jako se veselí ve žni, jako se radují, když dělí kořisti,
4 Když jho břemene jeho a prut ramene jeho, hůl násilníka jeho polámeš, jako za dnů Madianských,
5 Kdyžto všickni bojovníci předěšeni, a roucha ve krvi zbrocena, ano což hořeti mohlo, i ohněm spáleno.
6 Nebo dítě narodilo se nám, syn dán jest nám, i bude knížetství na rameni jeho, a nazváno bude jméno jeho: Předivný, Rádce, Bůh silný, Rek udatný, Otec věčnosti, Kníže pokoje.
7 K rozmnožování pak toho knížetství a pokoje, jemuž nebude konce, sedne na stolici Davidově, a na království jeho, až je i v řád uvede, a utvrdí v soudu a v spravedlnosti, od tohoto času až na věky. Horlivost Hospodina zástupů to učiní.
8 Slovo poslal Pán Jákobovi, a padlo v Izraeli.
9 A zvíť všecken lid, Efraim, i obyvatelé Samařští, kteříž v pýše a vysokomyslnosti srdce říkají:
10 Padly cihly, ale my tesaným kamenem stavěti budeme; planí fíkové podťati jsou, a my to v cedry směníme.
11 Ale zvýší Hospodin protivníky Rezinovy nad něj, a nepřátely jeho svolá,
12 Syrské po předu, a Filistinské po zadu. I budou žráti Izraele celými ústy, aniž ve všem tom odvrátí se prchlivost jeho, ale ruka jeho předce bude vztažená.
13 Protože se lid ten nenavrací k tomu, kterýž jej bije, a Hospodina zástupů nehledají,
14 Protož odetne Hospodin od Izraele hlavu i ocas, ratolest i sítí jednoho dne.
15 (Stařec a vzácný člověk, onť jest hlava, prorok pak, kterýž učí lži, onť jest ocas.)
16 Nebo vůdcové lidu tohoto jsou svůdcové, a kteříž se jim vésti dadí, zhynuli.
17 Protož z mládenců jeho nepotěší se Pán, a nad sirotky a vdovami jeho neslituje se; nebo všickni jsou pokrytci a zločinci, a každá ústa mluví nešlechetnost. Aniž ve všem tom odvrátí se prchlivost jeho, ale předce ruka jeho bude vztažená.
18 Nebo roznícena jsouc jako oheň bezbožnost, bodláčí a trní pálí, potom zapálí i houště lesu; pročež rozptýleni budou jako dým u povětří.
19 Pro hněv Hospodina zástupů zatmí se země, a ten lid bude jako pokrm ohně. Žádný ani bratra svého šanovati nebude,
20 Ale krájeje sobě po pravé straně, však lačněti bude, a zžíraje po levé, však nenasytí se. Jeden každý maso ramene svého žráti bude,
21 Manasses Efraima a Efraim Manessesa, oba pak spolu proti Judovi budou. Ve všem tom však neodvrátí se prchlivost jeho, ale předce ruka jeho bude vztažená.