1 Siihen aikaan, kun Ahas, Jotamin poika, Ussian pojanpoika, oli Juudan kuninkaana, Syyrian kuningas Resin ja Israelin kuningas Pekah, Remaljan poika, lähtivät sotaretkelle kohti Jerusalemia mutta eivät voineet valloittaa sitä.

2 Kun Daavidin valtakunnassa saatiin kuulla, että syyrialaiset olivat leiriytyneet Efraimin alueelle, vavahti jokainen sydän, niin kuninkaan kuin kansankin, niin kuin metsän puut vapisevat tuulen voimasta.

4 Sano hänelle: Pysy rauhallisena, harkitse mitä teet. Älä pelkää äläkä sydän kurkussa säiky noita kahta savuavaa kekälettä -- älä pelkää Resinin ja hänen syyrialaistensa tai Remaljan pojan vihaa.

5 Syyria on kyllä suunnitellut pahaa sinun varallesi, niin myös Efraim ja sen pää Remaljan poika. He ovat sanoneet:

6 'Nyt hyökkäämme Juudaan ja saatamme sen kauhun valtaan! Kaappaamme sen ja asetamme sinne kuninkaaksi Tabelin pojan.'

7 Mutta Herra Jumala sanoo näin: -- Ei se onnistu, ei niin tule käymään.

8 Sillä Syyrian päänä on vain Damaskoksen kaupunki, ja Damaskoksen päänä on vain Resin. Kuusikymmentäviisi vuotta vielä, ja Efraim on murskattu, se ei enää ole mikään kansa.

10 Herra puhui jälleen Ahasille ja sanoi hänelle:

11 Pyydä Herralta, Jumalaltasi, todisteeksi merkki, pyydä vaikka tuonelan syvyydestä tai taivaan korkeudesta.

14 Sen tähden Herra antaa itse teille merkin: neitsyt tulee raskaaksi ja synnyttää pojan ja antaa hänelle nimen Immanuel.

15 Pelkkää maitoa ja hunajaa tämä lapsi saa syödä siihen asti kun hän oppii hylkäämään pahan ja valitsemaan hyvän.

16 Mutta ennen kuin hän oppii hylkäämään pahan ja valitsemaan hyvän, autioituvat ne maat, joita sinä nyt pelkäät noiden kahden kuninkaan vuoksi.

17 Herra lähettää sinulle ja kansallesi ja omalle suvullesi ajan, jollaista ei ole ennen koettu, ei sitten sen päivän, jolloin Efraim erosi Juudasta -- hän lähettää Assyrian kuninkaan.

18 -- Niinä päivinä Herra viheltää tänne kärpäset, Egyptin kärpäset Niilin ääriltä ja mehiläiset Assyrian maasta,

19 ja ne tulevat ja asettuvat kaikkialle, puronrotkojen seinämille ja kallionhalkeamiin, orjantappurapensaikkoihin ja juottopaikoille.

20 Niinä päivinä Herra ajaa teiltä hiukset ja häpykarvat partaveitsellä, joka on palkattu Eufratin takaa. Se veitsi on Assyrian kuningas, ja se vie teiltä parrankin.

21 Niinä päivinä maamies pitää vain yhtä lehmää ja paria vuohta,

22 mutta ne lypsävät niin ylen määrin, että hän saa ravintonsa niistä. Niin, maitoa ja hunajaa he saavat syödä, kaikki, jotka ovat jäljellä maassa.

23 Niinä päivinä kasvavat viinitarhat -- myös tuhannen hopeasekelin arvoiset tuhannen köynnöksen tarhat -- orjantappuraa ja ohdaketta.

24 Jousi ja nuolet mukana sinne on mentävä, kun koko maa on täynnään orjantappuraa ja ohdaketta.

1 I stalo se za dnů Achasa syna Jotamova, syna Uziáše, krále Judského, že přitáhl Rezin král Syrský, a Pekach syn Romeliáše, krále Izraelského, k Jeruzalému, aby bojoval proti němu, ale nemohl ho dobyti.

2 I oznámeno jest domu Davidovu v tato slova: Spikla se země Syrská s Efraimem. Pročež pohnulo se srdce jeho, i srdce lidu jeho, tak jako se pohybuje dříví v lese od větru.

3 Tedy řekl Hospodin Izaiášovi: Vyjdi nyní vstříc Achasovi, ty a Sear Jašub syn tvůj, až na konec struhy rybníka hořejšího, k silnici pole valchářova,

4 A díš jemu: Šetř se, abys se nekormoutil. Neboj se, a srdce tvé nechať se neděsí dvou ostatků hlavní těch kouřících se, před rozpáleným hněvem Rezinovým s Syrskými, a syna Romeliášova,

5 Proto že zlou radu složili proti tobě Syrský, Efraim a syn Romeliášův, řkouce:

6 Táhněme proti zemi Judské, a vyležme ji, a odtrhněme ji k sobě, a ustavme krále u prostřed ní syna Tabealova.

7 Toto praví Panovník Hospodin: Nestaneť se a nebude toho.

8 Nebo hlava Syrské země jest Damašek, a hlava Damašku Rezin, a po šedesáti pěti letech potřín bude Efraim, tak že nebude lidem.

9 Mezi tím hlava Efraimova Samaří, a hlava Samaří syn Romeliášův. Jestliže nevěříte, jistě že neostojíte.

10 I mluvil ještě Hospodin k Achasovi, řka:

11 Požádej sobě znamení od Hospodina Boha svého, buď dole hluboko, aneb na hoře vysoko.

12 I řekl Achas: Nebudu prositi, aniž budu pokoušeti Hospodina.

13 Tedy řekl prorok: Slyšte nyní, dome Davidův, ještě-liž jest vám málo, lidem býti k obtížení, že i Bohu mému k obtížení jste?

14 Protož sám Pán dá vám znamení: Aj, panna počne, a porodí syna, a nazůve jméno jeho Immanuel.

15 Máslo a med jísti bude, až by uměl zavrci zlé, a vyvoliti dobré.

16 Nýbrž prvé než bude uměti dítě to zavrci zlé a vyvoliti dobré, opuštěna bude země, kteréž nenávidíš pro dva krále její.

17 Na tebe pak přivede Hospodin, a na lid tvůj, i na dům otce tvého dny, jakýchž nebylo ode dne, v němž odstoupil Efraim od Judy, a to skrze krále Assyrského.

18 Nebo stane se v ten den, že pošepce Hospodin muchám, kteréž jsou při nejdalších řekách Egyptských, a včelám, kteréž jsou v zemi Assyrské.

19 I přijdou, a usadí se všickni ti v údolích pustých a v děrách skalních, i na všech chrastinách i na všech stromích užitečných.

20 V ten den oholí Pán tou břitvou najatou, (skrze ty, kteříž za řekou jsou, skrze krále Assyrského), hlavu a vlasy noh, ano také i bradu do čista sholí.

21 I bude tehdáž, že sotva člověk zachová kravičku neb dvě ovce,

22 Avšak pro množství mléka, kteréhož nadojí, jísti bude máslo. Máslo zajisté a med jísti bude, kdožkoli v zemi bude zanechán.

23 Bude také v ten čas, že každé místo, na němž jest tisíc kmenů vinných za tisíc stříbrných, trním a hložím poroste.

24 S střelami a lučištěm tudy jíti musí; hložím zajisté a trním zaroste všecka země.

25 Všecky pak hory, kteréž motykou kopány býti mohou, nebudou se báti hloží a trní; nebo budou za pastviště volům, a bravům ku pošlapání.