2 Reis 3

Eliseu salva três reis com os seus exércitos

1 Ora, Jorão, filho de Acabe, começou a reinar sobre Israel, em Samaria, no *2Rs 1.17décimo oitavo ano de Josafá, rei de Judá, e reinou doze anos. 2 Fez o mal aos olhos de Jeová; porém não tanto como seu pai nem sua mãe, pois *2Rs 10.18,26-28;Êx 23.24tirou a coluna de Baal que *1Rs 16.31-32seu pai tinha feito. 3 Todavia, *1Rs 12.28-32se apegou aos pecados de Jeroboão, filho de Nebate, *1Rs 14.9,16com que este fez pecar a Israel; não se apartou deles.

4 Ora, Mesa, rei de Moabe, era criador de ovelhas e *2Sm 8.2;Is 16.1-2pagava seu tributo ao rei de Israel com a lã de cem mil cordeiros e de cem mil carneiros. 5 *2Rs 1.1Quando, porém, Acabe morreu, rebelou-se o rei de Moabe contra o rei de Israel. 6 O rei Jorão saiu, nesse tempo, de Samaria e fez revista de todo o Israel. 7 Mandou dizer a Josafá, rei de Judá: O rei de Moabe rebelou-se contra mim; irás comigo à guerra contra Moabe? Respondeu ele: Subirei; *1Rs 22.4como tu és, sou eu; o meu povo, como teu povo; os meus cavalos, como os teus cavalos. 8 Então, perguntou Jorão: Por que caminho havemos de subir? Respondeu ele: Pelo caminho do deserto de Edom. 9 *2Rs 3.1Partiram o rei de Israel, o *2Rs 3.7rei de Judá e o *1Rs 22.47rei de Edom; e andaram rodeando com uma marcha de sete dias; não havia água para o exército nem para as bestas que os seguiam. 10 Disse o rei de Israel: Ai! Jeová chamou estes três reis para os entregar nas mãos de Moabe. 11 Perguntou, porém, Josafá: *1Rs 22.7Não há aqui algum profeta de Jeová, para, por meio dele, consultarmos a Jeová? Respondeu um dos servos do rei de Israel: Aqui está *2Rs 2.25Eliseu, filho de Safate, *1Rs 19.21;Jo 13.4-5,13-14que derramava água sobre as mãos de Elias. 12 Disse Josafá: A palavra de Jeová está com ele. Desceram a estar com ele o rei de Israel, o rei de Judá e o rei de Edom.

O conselho de Eliseu

13 *Ez 14.3-5Eliseu disse ao rei de Israel: Que tenho eu contigo? *1Rs 18.19;22.6-11,22-25Vai ter com os profetas de teu pai e com os profetas de tua mãe. Respondeu-lhe o rei de Israel: Não; porque Jeová chamou estes três reis para os entregar nas mãos de Moabe. 14 Disse Eliseu: *2Rs 5.16;1Rs 17.1Pela vida de Jeová, em cuja presença estou, se não fosse respeitar eu a presença de Josafá, rei de Judá, sem dúvida, não te daria atenção, nem te veria. 15 Agora, porém, *1Sm 16.23;1Cr 25.1trazei-me um menestrel. Quando o menestrel tocava, veio *1Rs 18.46;Ez 1.3a mão de Jeová sobre Eliseu. 16 Ele disse: Assim diz Jeová: Enchei este vale de covas. 17 Pois assim diz Jeová: Não sentireis vento, nem vereis chuva; contudo, este vale se encherá de água; e bebereis vós, e os vossos servos, e as vossas bestas. 18 Isso é ainda pouco aos olhos de Jeová; ele também entregará os moabitas nas vossas mãos. 19 *2Rs 3.25Ferireis todas as cidades fortalecidas e todas as cidades escolhidas, e cortareis todas as árvores boas, e entupireis todas as fontes de água, e danificareis com pedras todos os terrenos bons. 20 Pela manhã, *Êx 29.39-40ao tempo de se oferecer a oblação, eis que vinham as águas pelo caminho de Edom, e a terra se encheu de água.

Mesa é derrotado

21 Quando todos os moabitas ouviram que os reis haviam subido para pelejarem contra eles, convocaram-se a si mesmos, a saber, todos os que estavam em idade de pegar armas e mesmo para cima, e esperaram nas fronteiras. 22 Levantando-se de madrugada, e raiando o sol sobre as águas, viram os moabitas diante de si as águas vermelhas como sangue. 23 Disseram: É sangue; sem dúvida, os reis são destruídos e, de parte a parte, se mataram; agora, ó Moabe, à presa. 24 Tendo os moabitas chegado ao arraial de Israel, levantaram-se os israelitas e feriram-nos, de modo que fugiram diante deles; e os israelitas entraram na terra, ferindo aos moabitas. 25 *2Rs 3.19Arrasaram as cidades; sobre todos os bons terrenos, lançaram cada um a sua pedra, e os entulharam; entupiram todas as fontes de água e cortaram todas as boas árvores, até que só a *Is 16.7;Jr 48.31,36Quir-Haresete lhe deixaram ficar as pedras. Contudo, os fundeiros a cercaram e a feriram. 26 Vendo o rei de Moabe que a peleja lhe ia sendo adversa, tomou consigo setecentos homens que puxavam de espada, para abrir caminho até o rei de Edom; porém não puderam. 27 Então, ele tomou seu filho primogênito, que havia de reinar em seu lugar, e o *Am 2.1;Mq 6.7ofereceu em holocausto sobre o muro. Suscitou-se grande ira contra Israel; retiraram-se dele e voltaram para sua terra.

1 Joram pak syn Achabův počal kralovati nad Izraelem v Samaří léta osmnáctého Jozafata krále Judského, a kraloval dvanácte let. 2 A činil to, což jest zlého před očima Hospodinovýma, ač ne tak jako otec jeho a jako matka jeho; nebo odjal modly Bál, kterýchž byl nadělal otec jeho. 3 A však v hříších Jeroboáma syna Nebatova, kterýž k hřešení přivodil Izraele, vždy vězel, a neodstoupil od nich. 4 Mésa pak král Moábský měl hojnost dobytka, a dával králi Izraelskému sto tisíc beranů, a sto tisíc skopců i s vlnou. 5 I stalo se, když umřel Achab, že se zprotivil král Moábský králi Izraelskému. 6 Tedy vytáhl v ten čas král Joram z Samaří, a sečtl všecken Izrael. 7 A když táhl, poslal k Jozafatovi králi Judskému, aby mu řekli: Král Moábský zprotivil mi se. Potáhneš-li se mnou proti Moábovi na vojnu? Odpověděl: Potáhnu. Jako jsem já, tak jsi ty, jako lid můj, tak lid tvůj, jakž koni moji, tak koni tvoji. 8 Zatím řekl: Kterouž pak cestou potáhneme? Odpověděl: Cestou pouště Idumejské. 9 A tak vytáhl král Izraelský a král Judský i král Idumejský. A když objížděli cestou za sedm dní, nedostávalo se vody vojsku a hovadům jejich, kteráž měli s sebou. 10 I řekl král Izraelský: Ach, běda! Nebo povolal Hospodin tří králů těchto, aby je vydal v ruku Moábovu. 11 Ale Jozafat řekl: Není-liž zde proroka Hospodinova, abychom se otázali Hospodina skrze něho? Odpovídaje pak jeden z služebníků krále Izraelského, řekl: Jestiť zde Elizeus syn Safatův, kterýž líval vodu na ruce Eliášovy. 12 Tedy řekl Jozafat: U tohoť jest slovo Hospodinovo. I šli k němu, král Izraelský a Jozafat, i král Idumejský. 13 I řekl Elizeus králi Izraelskému: Co mně do tebe? Jdi k prorokům otce svého a k prorokům matky své. Řekl jemu král Izraelský: Nikoli, nebo povolal Hospodin tří králů těchto, aby je vydal v ruku Moábovu. 14 K tomu řekl Elizeus: Živť jest Hospodin zástupů, před jehož oblíčejem stojím, bychť sobě nevážil Jozafata krále Judského, nepohleděl bych na tě, ani popatřil. 15 Ale nyní přiveďte mi toho, kterýž by uměl hráti na harfu. A když on hral, byla nad ním ruka Hospodinova. 16 I řekl: Takto praví Hospodin: Nadělej v tomto potoku množství dolů. 17 Nebo toto dí Hospodin: Neuzříte větru, aniž uzříte přívalu, však potok tento naplněn bude vodou, tak že píti budete i vy i množství vaše, i hovada vaše. 18 A i to málo jest před oblíčejem Hospodinovým, nebo i Moábské dá v ruku vaši. 19 A zkazíte všeliké město hrazené, i všeliké město výborné, též všecko stromoví dobré zporážíte, a všecky studnice vod zasypete, a všeliké pole dobré kamením přiházíte. 20 I stalo se ráno, když obětována bývá obět suchá, a aj, vody přicházely cestou od strany Idumejské, a naplněna jest země vodami. 21 Všecken pak Moáb uslyšev, že by vytáhli králové, aby bojovali proti nim, svolali se všickni, od toho, kterýž se pasem opásati může, a výše, a postavili se na pomezí. 22 Potom ráno vstavše, když slunce vzešlo nad těmi vodami, uzřeli Moábští naproti ty vody rdějící se jako krev. 23 A řekli: Krev jest. Jistě žeť jsou se pohubili ti králové, a zabil jeden každý bližního svého; protož nyní k loupežem, ó Moábští! A přišli až k ležení Izraelskému. 24 Tedy povstavše Izraelští, porazili Moábské, kteříž utíkali před nimi, a oni porazili je porážkou velikou, také i v jejich krajině. 25 Nebo města jejich zbořili, a na všeliké pole výborné házejíce jeden každý kamením svým, naplnili je, i všecky studnice vod zasypali, a všecko stromoví dobré zporáželi, tak že toliko nechali u Kirchareset zdi jeho. Protož shlukše se prakovníci, dobývali ho. 26 A vida král Moábský, že jsou mu silní bojovníci ti, vzal s sebou sedm set mužů bojovných, chtě se probiti skrze vojska krále Idumejského. Ale nemohli. 27 Pročež jav syna jeho prvorozeného, kterýž měl kralovati místo něho, obětoval jej v obět zápalnou na zdi. I stalo se rozhněvání veliké proti Izraelovi; protož odtrhše od něho, navrátili se do země své.