2 Reis 19

Ezequias alarmado

1 *2Cr 32.20-22;Is 37.1-38O que tendo ouvido o rei Ezequias, *2Rs 18.37rasgou os seus vestidos, *1Rs 21.27cobriu-se de saco e entrou na Casa de Jeová. 2 Enviou Eliaquim, mordomo, e Sebna, secretário, e os anciãos dos sacerdotes, *2Sm 3.31cobertos de saco, ao profeta *Is 1.1;2.1Isaías, filho de Amós. 3 Eles lhe disseram: Assim diz Ezequias: Este dia é dia de angústia, de increpação e de contumélia, porque os filhos são chegados ao parto, e não há força para os dar à luz. 4 *Js 14.12;2Sm 16.12Jeová, teu Deus, ouvirá talvez todas as palavras de Rabsaqué, a quem o rei da Assíria, seu amo, enviou *2Rs 18.35para afrontar ao Deus vivo, e repreenderá as palavras que Jeová, teu Deus, ouviu. Pelo que levanta a tua oração a favor *Is 1.9do resto que ainda fica. 5 Foram os servos do rei Ezequias ter com Isaías. 6 Isaías disse-lhes: Assim direis ao vosso amo: Assim diz Jeová: Não tenhas medo das palavras que ouviste, com as quais *2Rs 18.17os servos do rei da Assíria me *2Rs 18.22-25,30,35blasfemaram. 7 Eis que estou para lhe dar um espírito, e *2Rs 7.6ouvirá uma nova e voltará para a sua terra; *2Rs 19.37e fá-lo-ei cair à espada na sua terra.

8 Voltou Rabsaqué e achou o rei da Assíria pelejando contra *Js 10.29Libna, porque tinha sabido que o rei se havia retirado de *2Rs 18.14Laquis. 9 Ouvindo ele dizer de Tiraca, rei da Etiópia: Eis que ele é chegado para pelejar contra ti, tornou a enviar mensageiros a Ezequias, dizendo: 10 Assim falareis a Ezequias, rei de Judá: *2Rs 18.5Não te engane o teu Deus, no qual tu confias, dizendo: *2Rs 18.30Jerusalém não será entregue nas mãos do rei da Assíria. 11 Porque tu tens ouvido o que os reis da Assíria têm feito a todas as terras, destruindo-as totalmente; e serás tu poupado? 12 *2Rs 18.33Porventura, os deuses das nações livraram os povos que meus pais destruíram: *2Rs 17.6Gozã, e *Gn 11.31Harã, e Rezefe, e *Is 37.12os filhos de Éden, que estavam em Telassar? 13 *2Rs 18.34Onde está o rei de Hamate, e o rei de Arpade, e o rei da cidade de Sefarvaim, de Hena e de Iva?

14 Tendo *Is 37.14Ezequias recebido a carta da mão dos mensageiros, leu-a, subiu à Casa de Jeová e estendeu-a diante de Jeová. 15 Ezequias orou diante de Jeová e disse: Jeová, Deus de Israel, *Êx 25.22que estás sentado sobre os querubins, *2Rs 5.15tu, só tu, és o Deus de todos os reinos da terra; tu fizeste o céu e a terra. 16 *Sl 31.2;Is 37.17Inclina, ó Jeová, os teus ouvidos e ouve; *1Rs 8.29;2Cr 6.40abre, ó Jeová, os teus olhos, e vê, e ouve as palavras de Senaqueribe, com as quais enviou o seu mensageiro *2Rs 19.4a afrontar ao Deus vivo. 17 Verdade é, Jeová, que os reis da Assíria têm assolado as nações e as suas terras 18 e lançado os deuses delas no fogo, *Is 44.9-20;At 17.29pois deuses não eram, mas obras de mão de homens, pau e pedra; por isso, os destruíram. 19 Agora, Jeová, nosso Deus, salva-nos das suas mãos, para *1Rs 8.42-43que todos os reinos da terra saibam *2Rs 19.15que tu, só tu, és Deus Jeová.

Isaías conforta a Ezequias

20 Então, Isaías, filho de Amós, mandou dizer a Ezequias: Assim diz Jeová, Deus de Israel: Já que me fizeste a tua súplica contra Senaqueribe, rei da Assíria, *2Rs 20.5eu te ouvi. 21 Esta é a palavra que Jeová falou acerca dele: A *Jr 14.17;Lm 2.13virgem filha de Sião te desprezou e te escarneceu; a filha de Jerusalém contra ti *Sl 109.25;Mt 27.39meneou a cabeça. 22 A quem *2Rs 19.4afrontaste e *2Rs 19.6blasfemaste? Contra quem levantaste a tua voz e ergueste os teus olhos ao alto? Contra o *Is 5.24;30.11-15Santo de Israel. 23 *2Rs 18.17Por meio dos teus mensageiros, afrontaste a Jeová e disseste: Com a multidão dos meus carros, subi eu ao alto dos montes, ao interior do Líbano; eu deitarei abaixo os seus altos cedros e os seus mais formosos ciprestes, entrarei na sua mais distante pousada, no bosque do seu *2Cr 26.10;Is 10.18campo fértil. 24 Eu tenho cavado e bebido águas estranhas e, com as plantas dos meus pés, *Is 19.6secarei todos os rios do Egito.

25 *Is 45.7Não ouviste como fiz isso já há muito tempo e o formei desde dias antigos? *Is 10.5Agora, o executei, para que fosses tu o que reduzisses cidades fortificadas a montões de ruínas. 26 Por isso, os que nelas habitavam tinham pouca força, ficaram pasmados e confundidos; tornaram-se *Sl 129.6como a erva do campo, e como a relva verde, e como o feno dos telhados, e como o trigo queimado antes de amadurecer. 27 Mas sei o teu assentar, o teu sair, o teu entrar e o teu furor contra mim. 28 Por causa do teu furor contra mim e porque a tua arrogância subiu aos meus ouvidos, portanto *Ez 19.9;29.4porei o meu anzol no teu nariz e o meu freio nos teus beiços e *2Rs 19.33,36te farei voltar pelo caminho pelo qual vieste.

29 Isto te será por *2Rs 20.8-9;Êx 3.12sinal: este ano comereis o que nascer por si mesmo, e, no segundo ano, o que daí proceder, e, no terceiro ano, semeai e colhei, e plantai vinhas, e comei o seu fruto. 30 *2Rs 19.4;2Cr 32.22-23O resto que escapar da casa de Judá tornará a lançar raízes para baixo e dará fruto para cima. 31 Porque de Jerusalém sairá um resto, e *Is 10.20do monte de Sião os que escaparem; *Is 9.7o zelo de Jeová fará isso. 32 Portanto, assim diz Jeová acerca do rei da Assíria: *Is 8.7-10Não chegará a esta cidade, nem atirará aqui uma seta; tampouco virá perante ela com escudo, nem contra ela levantará uma trincheira. 33 *2Rs 19.28Pelo caminho pelo qual veio, por ele mesmo voltará e não chegará a esta cidade, diz Jeová. 34 *2Rs 20.6;Is 31.5Pois defenderei esta cidade para a salvar, *1Rs 11.12-13por amor de mim e por amor do meu servo Davi.

Deus fere os assírios e livra a Judá

35 *2Cr 32.21Naquela noite, saiu *2Sm 24.16o Anjo de Jeová e feriu no arraial dos assírios cento e oitenta e cinco mil homens; e, ao levantarem-se pela manhã cedo, viram que todos eram cadáveres. 36 Então, se retirou *2Rs 19.7,28,33Senaqueribe, rei da Assíria, e foi, e voltou, e habitou em *Jn 1.2Nínive. 37 Quando ele adorava na casa de Nisroque, seu deus, feriram-no à espada *2Rs 17.31Adrameleque e Sarezer, que escaparam para *Gn 8.4;Jr 51.27a terra de Ararate. Em seu lugar reinou seu filho, *Ed 4.2Esar-Hadom.

1 To když uslyšel král Ezechiáš, roztrhl roucho své, a oděv se žíní, všel do domu Hospodinova. 2 I poslal Eliakima správce domu, a Sobnu písaře, i starší z kněží, oblečené v žíně, k Izaiášovi proroku, synu Amosovu. 3 Kteříž řekli jemu: Toto praví Ezechiáš: Den úzkosti a útržek i rouhání jest den tento; přiblížilť se plod k vyjití, ale není síly při rodičce. 4 Ó by slyšel Hospodin Bůh tvůj všecka slova Rabsacova, jehož poslal král Assyrský pán jeho, aby utrhal Bohu živému, aby pomstil Hospodin Bůh tvůj těch slov, kteráž by slyšel. Protož pozdvihni modlitby své za tento ostatek, kterýž se nalézá. 5 A tak přišli služebníci krále Ezechiáše k Izaiášovi. 6 Jimž odpověděl Izaiáš: Toto povíte pánu svému: Takto praví Hospodin: Nestrachuj se slov těch, kteráž jsi slyšel, jimiž se mi rouhali služebníci krále Assyrského. 7 Aj, já pustím naň vítr, aby uslyše pověst, navrátil se do země své, a učiním to, že padne od meče v zemi své. 8 Rabsace pak navrátiv se, nalezl krále Assyrského, an dobývá Lebna; nebo uslyšel, (pročež odtrhl od Lachis), 9 Uslyšel, pravím, o Tirhákovi králi Mouřenínském, ano pravili: Aj, teď táhne, aby bojoval s tebou. I navrátil se, a však poslal jiné posly k Ezechiášovi s těmito slovy: 10 Takto povíte Ezechiášovi králi Judskému, řkouce: Nechť tebe nesvodí Bůh tvůj, v němž ty doufáš, říkaje: Nebudeť dán Jeruzalém v ruku krále Assyrského. 11 Aj, slyšels, co jsou činili králové Assyrští všechněm zemím, pohubivše je, a ty bys měl býti vysvobozen? 12 Zdaliž jsou je vysvobodili bohové těch národů, kteréž zahladili otcové moji, totiž Gozana, Charana, Resefa a syny Eden, kteříž byli v Telasar? 13 Kde jest král Emat, a král Arfad, a král města Sefarvaim, Ana i Ava? 14 Protož vzav Ezechiáš list z ruky poslů, přečetl jej, a vstoupiv do domu Hospodinova, rozvinul jej Ezechiáš před Hospodinem. 15 A modlil se Ezechiáš před Hospodinem, řka: Hospodine Bože Izraelský, kterýž sedíš nad cherubíny, ty jsi sám Bůh všech království země, ty jsi učinil nebe i zemi. 16 Nakloniž, Hospodine, ucha svého a uslyš; otevři, Hospodine, oči své a pohleď; slyš slova Senacheribova, kterýž poslal k činění útržek Bohu živému. 17 Takť jest, Hospodine, žeť jsou zkazili králové Assyrští národy ty i země jejich. 18 A uvrhli bohy jejich do ohně. Nebo nebyli bohové, ale dílo rukou lidských, dřevo a kámen, protož zahladili je. 19 A nyní, Hospodine Bože náš, vysvoboď nás, prosím, z ruky jeho, ať by poznala všecka království země, že jsi ty sám, Hospodine, Bohem. 20 Tedy poslal Izaiáš syn Amosův k Ezechiášovi, řka: Toto praví Hospodin Bůh Izraelský: Zač jsi mi se modlil strany Senacheriba krále Assyrského, vyslyšel jsem tě. 21 Totoť jest slovo, kteréž mluvil Hospodin o něm: Pohrdá tebou, a posmívá se tobě, králi, panna dcera Sionská, potřásá za tebou hlavou dcera Jeruzalémská. 22 Kohož jsi zhaněl? A komus se rouhal? Proti komu jsi povýšil hlasu a pozdvihls vzhůru očí svých? Však proti svatému Izraelskému. 23 Skrze posly své utrhal jsi Pánu, a řekl jsi: Ve množství vozů svých vytáhl jsem na hory vysoké, na stráně Libánské, a zpodtínám vysoké cedry jeho, i spanilé jedle jeho, a vejdu do nejdalších příbytků jeho, do lesů a výborných rolí jeho. 24 Já jsem vykopal a pil jsem vody cizí, a vysušil jsem nohama svýma všecky potoky podmaněných. 25 Zdaliž jsi neslyšel, že již dávno jsem jej učinil, a ode dnů starých jej sformoval? Což tedy nyní přivedl bych jej k zkažení a v hromady rumu, jako jiná města hrazená? 26 Jejichž obyvatelé mdlí byli, předěšení a zahanbení, byvše jako bylina polní a zelina vzcházející, jako tráva na střechách, a jako osení rzí zkažené, prvé než by dorostlo obilí. 27 Sedání pak tvé, vycházení tvé i vcházení tvé znám, i vzteklost tvou proti mně. 28 Poněvadž jsi se rozzlobil proti mně, a tvé zpouzení přišlo v uši mé, protož vpustím udici svou v chřípě tvé, a udidla svá do úst tvých, a odvedu tě zase tou cestou, kterouž jsi přišel. 29 Toto pak měj, Ezechiáši, za znamení: Že jíte roku prvního to, což se samo rodí, též druhého roku, což samo vzchází, třetího teprv roku sejte a žněte, a štěpujte vinice, a jezte ovoce z nich. 30 Ostatek zajisté domu Judova, kterýž pozůstal, vpustí zase kořeny své hluboce, a vydá užitek nahoru. 31 Nebo z Jeruzaléma vyjdou ostatkové, a ti, kteříž jsou zachováni, z hory Siona. Horlivost Hospodina zástupů učiní to. 32 A protož toto praví Hospodin o králi Assyrském: Nevejdeť do města tohoto, aniž sem střely vstřelí, aniž se ho zmocní pavézníci, aniž udělají u něho náspu. 33 Cestou, kterouž přitáhl, zase navrátí se, a do města tohoto nevejde, praví Hospodin. 34 Nebo chrániti budu města tohoto, abych je zachoval pro sebe a pro Davida služebníka svého. 35 Tedy stalo se té noci, že vyšel anděl Hospodinův, a zbil v vojště Assyrském sto osmdesáte pět tisíců. I vstali ráno, a aj, všickni mrtví. 36 Pročež odjel a utekl Senacherib král Assyrský, a navrátiv se, bydlil v Ninive. 37 I stalo se, když se klaněl v chrámě Nizrocha boha svého, že Adramelech a Sarasar, synové jeho, zabili jej mečem, a sami utekli do země Ararat. I kraloval Esarchaddon syn jeho místo něho.