1 Disse Davi no seu coração: Ora perecerei ainda algum dia pela mão de Saul; não há coisa melhor para mim do que escapar para a terra dos filisteus, a fim de que Saul perca de todo as esperanças e cesse de me buscar por todos os termos de Israel; assim escaparei da sua mão.
2 Levantou-se Davi e passou com os seiscentos homens que estavam com ele para Aquis, filho de Maoque, rei de Gate.
3 Davi habitou com Aquis em Gate, ele e seus homens, cada um com a sua família, e Davi com as suas duas mulheres, Ainoã, jezreelita, e Abigail, carmelita, que fora mulher de Nabal.
4 Foi Saul avisado de que Davi tinha fugido para Gate, e não cuidou mais de o buscar.
5 Disse Davi a Aquis: Se achei graça aos teus olhos, dê-se-me um lugar numa das cidades do país, para que eu habite ali; pois a que fim habitará o teu servo contigo na cidade real?
6 Aquis deu-lhe naquele dia a Ziclague. Pelo que Ziclague pertence aos reis de Judá até o dia de hoje.
7 Foi o número dos dias que Davi habitou no país dos filisteus um ano e quatro meses.
8 Subia Davi com os seus homens, e davam sobre os gesuritas e os gersitas e os amalequitas: pois estas nações habitavam a terra que se estende desde Telã na direção de Sur até a terra do Egito.
9 Davi feria a terra, e não deixava com vida nem homem nem mulher, e tomava as ovelhas, e os bois, e os jumentos, e os camelos, e os vestidos; voltava e vinha para Aquis.
10 Aquis perguntava-lhe: Para que parte fizeste hoje a correria? Respondia-lhe Davi: Para o Neguebe de Judá ou para Neguebe dos jerameelitas, ou para o Neguebe dos quenitas.
11 Davi não deixava com vida nem homem nem mulher, para os trazer a Gate, pois dizia: Para que não nos denunciem, dizendo: Assim faz Davi. Este foi o seu costume por todos os dias que habitou no país dos filisteus.
12 Aquis se confiava de Davi, dizendo: Ele fez que o seu povo de Israel de todo o aborrecesse, pelo que será meu servo para sempre.
1 Řekl pak David v srdci svém: Když tedyž sejdu od ruky Saulovy, nic mi lepšího není, než abych naprosto utekl do země Filistinské. I pustí o mně Saul, a nebude mne více hledati v žádných končinách Izraelských, a tak ujdu ruky jeho.
2 Tedy vstav David, odebral se sám i těch šest set mužů, kteříž byli s ním, k Achisovi synu Maoch, králi Gát.
3 I bydlil David s Achisem v Gát, on i muži jeho, jeden každý s čeledí svou, David i dvě ženy jeho, Achinoam Jezreelská, a Abigail Karmelská někdy žena Nábalova.
4 A když bylo oznámeno Saulovi, že utekl David do Gát, přestal ho hledati více.
5 Řekl pak David Achisovi: Prosím, jestliže jsem nalezl milost před očima tvýma, ať mi dají místo v některém městě krajiny této, abych tam bydlil; nebo proč má bydliti služebník tvůj s tebou v městě královském?
6 I dal mu Achis v ten den Sicelech, odkudž Sicelech bylo králů Judských až do dne tohoto.
7 Byl pak počet dnů, v nichž bydlil David v krajině Filistinské, den a čtyři měsíce.
8 I vycházel David s muži svými, vpády činíce na Gessurské a Gerzitské a Amalechitské, (nebo ti bydlili v zemi té od starodávna), kudy se chodí přes Sur až do země Egyptské.
9 A hubil David krajinu tu, nenechávaje živého muže ani ženy; bral také ovce i voly, i osly i velbloudy, i šaty, a navracoval se a přicházel k Achisovi.
10 A když se ptal Achis: Kam jste dnes vpadli? odpověděl David: K straně polední Judově, a k straně polední Jerachmeelově, a k straně polední Cinejského.
11 Neživil pak David ani muže ani ženy, aby koho přivoditi měl do Gát; nebo myslil: Aby na nás nežalovali, řkouce: Tak učinil David. A ten obyčej jeho byl po všecky dny, dokudž zůstával v krajině Filistinské.
12 I věřil Achis Davidovi, řka: Jižtě se velice zošklivil lidu svému Izraelskému, protož budeť mi za služebníka na věky.