1 E disse eu:

Ouvi, peço-vos,

ó chefes de Jacó,

e vós, príncipes da casa de Israel;

não é a vós que pertence

saber o juízo?

2 A vós que odiais o bem,

e amais o mal,

que arrancais a pele de cima deles,

e a carne de cima

dos seus ossos;

3 E que comeis a carne

do meu povo,

e lhes arrancais a pele,

e lhes esmiuçais os ossos,

e os repartis como para a panela

e como carne dentro

do caldeirão.

4 Então clamarão ao Senhor,

mas não os ouvirá;

antes esconderá deles

a sua face naquele tempo,

visto que eles fizeram mal

nas suas obras.

5 Assim diz o Senhor

acerca dos profetas

que fazem errar o meu povo,

que mordem com os seus dentes,

e clamam paz;

mas contra aquele que nada

lhes dá na boca

preparam guerra.

6 Portanto, se vos fará noite

sem visão,

e tereis trevas

sem adivinhação,

e pôr-se-á o sol

sobre os profetas,

e o dia sobre eles

se enegrecerá.

7 E os videntes se envergonharão,

e os adivinhadores

se confundirão;

sim, todos eles cobrirão

os seus lábios,

porque não haverá

resposta de Deus.

8 Mas eu estou cheio do poder

do Espírito do Senhor,

e de juízo e de força,

para anunciar a Jacó

a sua transgressão

e a Israel o seu pecado.

9 Ouvi agora isto,

vós, chefes da casa de Jacó,

e príncipes da casa de Israel,

que abominais o juízo

e perverteis tudo o que é direito,

10 Edificando a Sião com sangue,

e a Jerusalém com iniquidade.

11 Os seus chefes dão

as sentenças por suborno,

e os seus sacerdotes ensinam

por interesse,

e os seus profetas adivinham

por dinheiro;

e ainda se encostam ao Senhor,

dizendo:

Não está o Senhor

no meio de nós?

Nenhum mal nos sobrevirá.

12 Portanto, por causa de vós,

Sião será lavrada

como um campo,

e Jerusalém se tornará

em montões de pedras,

e o monte desta casa como

os altos de um bosque.

1 Protož pravím: Slyštež již přední v Jákobovi, a vůdcové domu Izraelského: Zdaliž vy nemáte povědomi býti soudu? 2 Nenávidí dobrého a milují zlé, sdírají s lidu kůži jejich, a maso jejich s kostí jejich. 3 A jedí maso lidu mého, a kůži jejich s nich svláčejí, i kosti jejich rozlamují, a rozdělují jako do hrnce, a jako maso do kotlíku. 4 Tehdy volati budou k Hospodinu, a nevyslyší jich, ale skryje tvář svou před nimi v ten čas, tak jakž oni vykonávali zlá předsevzetí svá. 5 Takto praví Hospodin o těch prorocích, kteříž v blud uvodí lid můj, a hryzouce zuby svými, vyhlašují pokoj, a proti tomu, kdož by jim nic do úst nedal, válku vyzdvihují. 6 A protož obrátí se vám vidění v noc, a předpovídání vaše v tmu; nebo zajde slunce těm prorokům, a zatmí se jim den. 7 I budou se hanbiti ti vidoucí, a styděti ti věštci, a zastrou bradu svou všickni napořád, proto že nebude žádné odpovědi Boží. 8 Ale já naplněn jsem silou Ducha Hospodinova, a soudem i udatností, abych oznámil Jákobovi zpronevěření jeho, a Izraelovi hřích jeho. 9 Slyštež již toto přední v domě Jákobově, a vůdcové domu Izraelského, kteříž v ošklivosti mají soud, a cožkoli jest pravého, převracejí: 10 Každý vzdělává Sion vraždami, a Jeruzalém nepravostí. 11 Jehož přední podlé darů soudí, a kněží jeho ze mzdy učí, a proroci jeho z peněz hádají, a však na Hospodina zpoléhají, říkajíce: Zdaliž Hospodina není u prostřed nás? Nepřijdeť na nás nic zlého. 12 A protož vaší příčinou Sion jako pole orán bude, a Jeruzalém v hromady obrácen bude, a hora domu toho v vysoké lesy.