1 Ouvi agora o que diz

o Senhor:

Levanta-te, contende com os montes,

e ouçam os outeiros a tua voz.

2 Ouvi, montes,

a demanda do Senhor,

e vós, fortes fundamentos

da terra;

porque o Senhor tem uma demanda

com o seu povo,

e com Israel entrará em juízo.

3 Ó povo meu;

que te tenho feito?

E com que te enfadei?

Testifica contra mim.

4 Pois te fiz subir

da terra do Egito,

e da casa da servidão te remi;

e enviei adiante de ti

a Moisés, Arão e Miriã.

5 Povo meu, lembra-te agora

do que consultou Balaque,

rei de Moabe,

e o que lhe respondeu Balaão,

filho de Beor,

e do que aconteceu

desde Sitim até Gilgal,

para que conheças

as justiças do Senhor.

6 Com que me apresentarei

ao Senhor,

e me inclinarei diante

do Deus altíssimo?

Apresentar-me-ei diante dele

com holocaustos,

com bezerros de um ano?

7 Agradar-se-á o Senhor

de milhares de carneiros,

ou de dez mil ribeiros de azeite?

Darei o meu primogênito

pela minha transgressão,

o fruto do meu ventre

pelo pecado da minha alma?

8 Ele te declarou, ó homem,

o que é bom;

e que é o que o Senhor

pede de ti,

senão que pratiques a justiça,

e ames a benignidade,

e andes humildemente

com o teu Deus?

9 A voz do Senhor

clama à cidade

e o que é sábio verá o teu nome.

Ouvi a vara,

e quem a ordenou.

10 Ainda há na casa do ímpio

tesouros da impiedade,

e medida escassa,

que é detestável?

11 Seria eu limpo

com balanças falsas,

e com uma bolsa

de pesos enganosos?

12 Porque os seus ricos

estão cheios de violência,

e os seus habitantes

falam mentiras

e a sua língua é enganosa

na sua boca.

13 Assim eu também

te enfraquecerei,

ferindo-te e

assolando-te

por causa dos teus pecados.

14 Tu comerás,

mas não te fartarás,

e a tua humilhação

estará no meio de ti;

removerás os teus bens

mas não livrarás;

e aquilo que livrares,

eu o entregarei à espada.

15 Tu semearás,

mas não segarás;

pisarás a azeitona,

mas não te ungirás com azeite;

e pisarás o mosto,

mas não beberás vinho.

16 Porque se observam

os estatutos de Onri,

e toda a obra da casa de Acabe,

e andais nos conselhos deles;

para que eu te faça

uma desolação,

e dos seus habitantes

um assobio;

assim trareis sobre vós

o opróbrio do meu povo.

1 Slyštež nyní, co praví Hospodin: Vstaň, suď se s těmito horami, a nechť slyší pahrbkové hlas tvůj. 2 Slyštež hory rozepři Hospodinovu, i nejpevnější základové země; nebo má rozepři Hospodin s lidem svým, a proti Izraelovi odpor povede. 3 Lide můj, cožť jsem učinil? A čím jsem tě obtěžoval? Vydej svědectví proti mně. 4 Ješto jsem tě vyvedl z země Egyptské, a z domu služebníků vykoupil jsem tě, a poslal jsem před tváří tvou Mojžíše, Arona a Marii. 5 Lide můj, rozpomeň se nyní, jakou radu skládal Balák král Moábský, a co jemu odpovídal Balám syn Beorův, od Setim až do Galgala, abys poznal hojnou spravedlnost Hospodinovu. 6 Èímž předejdu Hospodina? Skloniti-liž se mám před Bohem nejvyšším? Předejdu-liž ho zápaly, volky ročními? 7 Zalíbí-liž sobě Hospodin v tisících skopců, v mnohokrát desíti tisících potoků oleje? Dám-liž prvorozeného svého za přestoupení své, plod života svého za hřích duše své? 8 Oznámiltě tobě, ó člověče, co jest dobrého, i čehož Hospodin vyhledává od tebe, jediné, abys činil soud, a miloval milosrdenství, a pokorně chodil s Bohem svým. 9 Hlas Hospodinův na město volá (ale sám rozumný spatřuje jméno tvé,): Slyštež o metle, a kdo ji uložil. 10 Ještě-liž jsou v domě bezbožného pokladové nespravedliví, a míra nespravedlivá a ohavná? 11 Zdaliž ospravedlniti mám vážky nepravé, a v pytlíku kamení falešné? 12 Bohatí jeho plní jsou nátisku, a obyvatelé jeho mluví lež, a jazyk jejich lstivý jest v ústech jejich. 13 Pročež i já také nemoc dopustím, bíti a pléniti tě budu pro hříchy tvé. 14 Ty budeš jísti, a nenasytíš se, a snížení tvé bude u prostřed tebe. Vyneseš zajisté, ale neodneseš, a co vyneseš, vydám pod meč. 15 Ty budeš síti, ale nebudeš žíti; ty tlačiti budeš olivky, ale nebudeš se pomazovati olejem, i mest, ale nebudeš píti vína. 16 Nebo snažně ostříhá ustanovení Amri, i každého skutku domu Achabova, a spravujete se radami jejich, tak abych tě vydal v zpuštění, a obyvatele jeho v posměch. A protož pohanění lidu mého ponesete.