1 Psaume de David, lorsqu'il fuyait devant son fils, Absalom. Éternel, que mes ennemis sont nombreux! Combien de gens se lèvent contre moi!2 Plusieurs disent de mon âme: Il n'y a point en Dieu de délivrance pour lui! Sélah (pause).3 Mais toi, Éternel, tu es un bouclier autour de moi, tu es ma gloire, et tu es celui qui me fait lever la tête.4 Je crie de ma voix à l'Éternel, et il me répond de la montagne de sa sainteté. (Sélah.)5 Je me couche, je m'endors, et je me réveille; car l'Éternel me soutient.6 Je ne crains point les milliers d'hommes qui se rangent de toute part contre moi.7 Lève-toi, Éternel, sauve-moi, mon Dieu! Certainement tu as frappé à la joue tous mes ennemis, tu as brisé les dents des méchants.8 Le salut vient de l'Éternel; ta bénédiction est sur ton peuple! (Sélah.)

1 Žalm Davidův, když utíkal před Absolonem synem svým.2 Hospodine, jakť jsou mnozí nepřátelé moji! Mnozí povstávají proti mně.3 Mnozí mluví o duši mé: Nemáť tento žádné pomoci v Bohu.4 Ale ty, Hospodine, jsi štítem vůkol mne, slávou mou, a kterýž povyšuješ hlavy mé.5 Hlasem svým volal jsem k Hospodinu, a vyslyšel mne s hory svaté své. Sélah.6 Já jsem lehl, a spal jsem, i zas procítil; nebo mne zdržoval Hospodin.7 Nebuduť se báti mnoha tisíců lidí, kteříž se vůkol kladou proti mně.8 Povstaniž, Hospodine, zachovej mne, Bože můj, kterýž jsi zbil všech nepřátel mých líce, a zuby bezbožníků zvyrážel. [ (Psalms 3:9) Tvéť, ó Hospodine, jest spasení, a nad lidem tvým požehnání tvé. Sélah. ]