1 Psaume de David, lorsqu'il était au désert de Juda. Ö Dieu, tu es mon Dieu, je te cherche au point du jour; mon âme a soif de toi, ma chair te désir, dans cette terre aride, desséchée, sans eau,

2 Pour voir ta force et ta gloire, comme je t'ai contemplé dans le sanctuaire.

3 Car ta gratuité est meilleure que la vie; mes lèvres chanteront ta louange.

4 Ainsi je te bénirai pendant ma vie; j'élèverai mes mains en ton nom.

5 Mon âme est rassasiée comme de moelle et de graisse; ma bouche te loue avec des cris de réjouissance;

6 Quand je me souviens de toi sur mon lit, et que je médite sur toi pendant les veilles de la nuit.

7 Car tu as été mon secours; aussi je me réjouirai sous l'ombre de tes ailes.

8 Mon âme s'est attachée à toi pour te suivre, et ta droite me soutient.

9 Mais ceux qui cherchent ma vie pour la détruire, descendront dans les profondeurs de la terre.

10 Ils seront livrés au tranchant de l'épée; ils seront la proie des renards.

11 Mais le roi se réjouira en Dieu, et quiconque jure par lui, s'en glorifiera; car la bouche de ceux qui parlent faussement sera fermée.

1 Žalm Davidův, když byl na poušti Judské.

2 Bože, Bůh silný můj ty jsi, tebeť hned v jitře hledám, tebe žízní duše má, po tobě touží tělo mé, v zemi žíznivé a vyprahlé, v níž není vody,

3 Abych tě v svatyni tvé spatřoval, a viděl sílu tvou a slávu tvou,

4 (Neboť jest lepší milosrdenství tvé,nežli život), aby tě chválili rtové moji,

5 A tak abych tobě dobrořečil, pokudž jsem živ, a ve jménu tvém pozdvihoval rukou svých.

6 Jako tukem a sádlem sytila by se tu duše má, a s radostným rtů prozpěvováním chválila by tě ústa má.

7 Jistě žeť na tě pamětliv jsem i na ložci svém, každého bdění nočního přemýšlím o tobě.

8 Nebo jsi mi býval ku pomoci, protož v stínu křídel tvých prozpěvovati budu.

9 Přilnula duše má k tobě, pravice tvá zdržuje mne.

10 Pročež ti, kteříž hledají pádu duše mé, sami vejdou do největší hlubokosti země.

11 Zabijí každého z nich ostrostí meče, i budou liškám za podíl. [ (Psalms 63:12) Král pak veseliti se bude v Bohu, i každý, kdož skrze něho přisahá, chlubiti se bude; nebo ústa mluvících lež zacpána budou. ]