1 Psaume de David, lorsqu'il était au désert de Juda. Ö Dieu, tu es mon Dieu, je te cherche au point du jour; mon âme a soif de toi, ma chair te désir, dans cette terre aride, desséchée, sans eau,2 Pour voir ta force et ta gloire, comme je t'ai contemplé dans le sanctuaire.3 Car ta gratuité est meilleure que la vie; mes lèvres chanteront ta louange.4 Ainsi je te bénirai pendant ma vie; j'élèverai mes mains en ton nom.5 Mon âme est rassasiée comme de moelle et de graisse; ma bouche te loue avec des cris de réjouissance;6 Quand je me souviens de toi sur mon lit, et que je médite sur toi pendant les veilles de la nuit.7 Car tu as été mon secours; aussi je me réjouirai sous l'ombre de tes ailes.8 Mon âme s'est attachée à toi pour te suivre, et ta droite me soutient.9 Mais ceux qui cherchent ma vie pour la détruire, descendront dans les profondeurs de la terre.10 Ils seront livrés au tranchant de l'épée; ils seront la proie des renards.11 Mais le roi se réjouira en Dieu, et quiconque jure par lui, s'en glorifiera; car la bouche de ceux qui parlent faussement sera fermée.
1 Žalm Davidův, když byl na poušti Judské.2 Bože, Bůh silný můj ty jsi, tebeť hned v jitře hledám, tebe žízní duše má, po tobě touží tělo mé, v zemi žíznivé a vyprahlé, v níž není vody,3 Abych tě v svatyni tvé spatřoval, a viděl sílu tvou a slávu tvou,4 (Neboť jest lepší milosrdenství tvé,nežli život), aby tě chválili rtové moji,5 A tak abych tobě dobrořečil, pokudž jsem živ, a ve jménu tvém pozdvihoval rukou svých.6 Jako tukem a sádlem sytila by se tu duše má, a s radostným rtů prozpěvováním chválila by tě ústa má.7 Jistě žeť na tě pamětliv jsem i na ložci svém, každého bdění nočního přemýšlím o tobě.8 Nebo jsi mi býval ku pomoci, protož v stínu křídel tvých prozpěvovati budu.9 Přilnula duše má k tobě, pravice tvá zdržuje mne.10 Pročež ti, kteříž hledají pádu duše mé, sami vejdou do největší hlubokosti země.11 Zabijí každého z nich ostrostí meče, i budou liškám za podíl. [ (Psalms 63:12) Král pak veseliti se bude v Bohu, i každý, kdož skrze něho přisahá, chlubiti se bude; nebo ústa mluvících lež zacpána budou. ]