1 Crônicas 17

1 I stalo se, když bydlil David v domě svém, že řekl Nátanovi proroku: Aj, já přebývám v domě cedrovém, truhla pak smlouvy Hospodinovy jest pod kortýnami. 2 I řekl Nátan Davidovi: Cožkoli jest v srdci tvém, učiň; nebo Bůh s tebou jest. 3 Potom té noci stalo se slovo Boží k Nátanovi, řkoucí: 4 Jdi a rci Davidovi služebníku mému: Toto dí Hospodin: Ne ty stavěti mi budeš dům k bydlení, 5 Poněvadž jsem nebydlil v žádném domě od toho dne, jakž jsem vyvedl syny Izraelské, až do dne tohoto, ale procházel jsem se z stánku do stánku, také i vně kromě příbytku. 6 Nadto kudyž jsem koli chodil se vším Izraelem, zdali jsem slovo řekl kterému z soudců Izraelských, (jimž jsem přikázal, aby pásli lid můj), řka: Proč jste mi neustavěli domu cedrového? 7 Protož nyní toto díš služebníku mému Davidovi: Takto praví Hospodin zástupů: Já jsem tě vzal z ovčince, když jsi chodil za stádem, abys byl vývodou lidu mého Izraelského. 8 A býval jsem s tebou všudy, kamž jsi koli se obrátil, všecky také nepřátely tvé vyhladil jsem před tváří tvou, a učinilť jsem jméno veliké, jako jméno vznešených na zemi. 9 Ano i lidu svému Izraelskému způsobil jsem místo, a vštípil jej tu. I bude bydliti na místě svém, a nepohne se více, aniž na něj dotírati budou lidé nešlechetní, jako prvé, 10 Hned od toho času, jakž jsem ustanovil soudce nad lidem svým Izraelským, až jsem ponížil všech nepřátel tvých; nýbrž oznamujiť, že Hospodin sám vystaví tobě dům. 11 Nebo když se vyplní dnové tvoji, abys šel za otci svými, vzbudím símě tvé po tobě, kteréž bude z synů tvých, a utvrdím království jeho. 12 Onť mi ustaví dům, a já utvrdím trůn jeho až na věky. 13 Já budu jemu otcem, a on mi bude synem, a milosrdenství svého neodejmu od něho, jako jsem je odjal od toho, kterýž byl před tebou. 14 Ale postavím jej v domě svém a v království svém až na věky, a trůn jeho bude nepohnutelný až na věky. 15 Podlé všech slov těchto, a podlé všeho vidění tohoto, tak mluvil Nátan Davidovi. 16 Tedy všed král David, posadil se před Hospodinem, a řekl: Kdož jsem já, ó Hospodine Bože, a jaký jest dům můj, že jsi mne tak zvýšil? 17 Anobrž i to jsi za málo u sebe položil, ó Bože, pročež jsi zamluvil se o domu služebníka svého i na dlouhé časy, a popatřil jsi na mne, jako na osobu člověka vzácného, Hospodine Bože. 18 Což ještě více mluviti má David před tebou o zvelebení služebníka tvého? Ty zajisté znáš služebníka svého. 19 Hospodine, pro služebníka svého a podlé srdce svého činíš velikou věc tuto, abys v známost uvedl všecky převeliké věci. 20 Hospodine, neníť tobě rovného, anobrž není žádného Boha kromě tebe, podlé toho všeho, jakž jsme slýchali ušima svýma. 21 Nebo kde jest který národ na zemi, jako lid tvůj Izraelský, jehož by Bůh šel, aby vykoupil sobě lid a dobyl sobě jména, čině veliké a hrozné věci, vyháněje před tváří lidu svého, kterýž jsi vykoupil z Egypta, pohany? 22 Zvolil jsi zajisté lid svůj Izraelský sobě za lid až na věky, a ty, Hospodine, sám jsi jejich Bohem. 23 Nyní tedy, Hospodine, slovo to, jímž jsi zamluvil se služebníku svému a domu jeho, budiž jisté až na věky, a učiň tak, jakž jsi mluvil. 24 Budiž, pravím, jisté, tak aby velebeno bylo jméno tvé až na věky, a říkáno: Hospodin zástupů, Bůh Izraelský, jest Bůh nad Izraelem, a dům Davida služebníka tvého ať jest nepohnutelný před oblíčejem tvým. 25 Nebo ty, Bože můj, zjevil jsi služebníku svému, že mu ustavíš dům, a protož směl služebník tvůj modliti se před tebou. 26 A tak, ó Hospodine, ty jsi sám Bůh, a mluvil jsi o služebníku svém dobré věci tyto. 27 Nyní tedy ráčil jsi požehnati domu služebníka svého, aby trval na věky před oblíčejem tvým; nebo jsi ty, Hospodine, požehnal, i budeť požehnaný na věky.

Te Pānui a Nātana ki a Rāwiri

1 Ā, i a Rāwiri e noho ana i tōna whare, ka mea a Rāwiri ki a Nātana poropiti, "Nā, kei te noho ahau ki te whare hīta, ko te āka ia o te kawenata a Ihowā kei raro i te ārai kākahu e noho ana."

2 Anō rā ko Nātana ki a Rāwiri, "Meatia ngā mea katoa i tōu ngākau; kei a koe hoki te Atua."

3 Nā, i taua pō ka puta te kupu a te Atua ki a Nātana, ka mea:

4 "Haere, mea atu ki tāku pononga, ki a Rāwiri: ‘Ko te kupu tēnei a Ihowā: Kaua e hangā e koe he whare hei nohoanga mōku. 5 Kāhore nei hoki ahau i noho i roto i te whare, nō te rangi i kawea mai ai e ahau a Īharaira ā taea noatia tēnei rā. Heoi, he noho haere tōku i tētahi tēneti ki tētahi tēneti, i tētahi tapenākara ki tētahi tapenākara. 6 I ōku hāereerenga katoa i roto i a Īharaira katoa i puaki rānei tētahi kupu āku ki tētahi o ngā kaiwhakarite o Īharaira i whakaritea e ahau hei hēpara mō tāku iwi, i mea rānei ahau, "He aha koutou tē hanga whare hīta ai mōku?" ’

7 "Nō reira kia pēnei tāu kī atu āianei ki tāku pononga, ki a Rāwiri: ‘Ko te kupu tēnei a Ihowā o ngā mano: Nāku koe i tango i te nohoanga hipi, i te whai hipi, hei rangatira mō tāku iwi, mō Īharaira; 8 ā, i a koe ahau i ōu haerenga katoa; hautopea atu ana e ahau ōu hoariri katoa i tōu aroaro; ā, meinga ana koe e ahau hei ingoa, hei pērā anō me te ingoa o ngā mea nunui o te whenua. 9 Nā, māku e whakarite he wāhi mō tāku iwi, mō Īharaira; ka whakatōkia anō rātou e ahau kia noho ki tō rātou ake, e kore anō rātou e ngāueue ā muri ake nei; e kore anō rātou e pēhia ki raro i muri nei e ngā tama a te kino; e kore e pērā me tō mua, 10 me tō te wā anō i whakaritea ai e ahau ngā kaiwhakarite mō tāku iwi, mō Īharaira; ā, ka pēhia e ahau ki raro ōu hoariri katoa.

" ‘Ko tētahi, e mea atu ana ahau ki a koe, mā Ihowā e hanga he whare mōu. 11 Ā, ka tutuki ōu rā, ka haere koe ki ōu mātua, nā, ka whakaarahia e ahau tōu uri i muri i a koe i roto i āu tama, ka whakapūmautia anō e ahau tōna kīngitanga. 12 Māna e hanga he whare mōku, ā, ka whakapūmautia e ahau tōna torōna ā ake ake. 13 Ko ahau hei matua ki a ia, ko ia hei tama ki ahau, e kore anō e mutu tōku aroha ki a ia, e kore e pērā me tōku i mutu ki tērā i mua atu nā i a koe, 14 ā, ka tūturu ia ki tōku whare, ki tōku kīngitanga ā ake ake; ā, ka mau tonu tōna torōna mō ake tonu atu.’ "

15 Rite tonu ki ēnei kupu katoa, ki tēnei putanga katoa, ngā kupu a Nātana ki a Rāwiri.

Te Īnoi Whakawhetai a Rāwiri

16 Nā, ka haere a Kīngi Rāwiri, ka noho ki te aroaro o Ihowā, ā, ka mea ia:

"Ko wai ahau, e Ihowā, e te Atua, he aha hoki tōku whare, i kawea mai ai ahau e koe ki konei? 17 He mea iti anō tēnei ki tāu titiro, e te Atua; kua kōrerotia nei hoki e koe te whare o tāu pononga a tau tini noa atu, ā, kua titiro mai hoki koe ki ahau, ānō ki te tangata nui rawa, e Ihowā, e te Atua.

18 "Ko te aha ake hei kōrerotanga mā Rāwiri ki a koe mō te whakahōnore i tāu pononga? E mōhio ana hoki koe ki tāu pononga. 19 He whakaaro ki tāu pononga, e Ihowā, rite tonu anō ki tā tōu ngākau, i mea ai koe i ēnei mea nunui katoa, i whakaritea mai ai ēnei mea nunui katoa.

20 "Kāhore he rite mōu, e Ihowā, kāhore atu hoki he atua, ko koe anake; rite tonu ki ngā mea katoa i rongo ai ō mātou taringa. 21 Ko tēhea iwi hoki o te whenua hei rite mō tāu iwi, mō Īharaira, i haere nei te Atua ki te hoko hei iwi māna ake, hei mea ingoa mōu, ki ngā hanga nunui, whakamataku hoki, i te peinga atu i ngā tauiwi i te aroaro o tāu iwi i hokona nei e koe i Īhipa? 22 Kua meinga nei hoki e koe tāu iwi, a Īharaira, hei iwi māu ā ake ake; me koe hoki, e Ihowā hei Atua mō rātou.

23 "Nā, whakamanā āianei, e Ihowā, te kupu i kōrerotia e koe mō tāu pononga, mō tōna whare hoki ake ake, meatia hoki tāu i kōrero ai. 24 Kia mana anō, kia whakanuia hoki tōu ingoa ā ake ake, kia kōrerotia ai, ‘Ko Ihowā o ngā mano te Atua o Īharaira, hei Atua anō ki a Īharaira!’ Ā, ka tūturu tonu te whare o tāu pononga, o Rāwiri, ki tōu aroaro.

25 "Nāu nei hoki, e tōku Atua, i whakapuaki mai ki tāu pononga, ka hangā e koe he whare mōna; koia te ngākau o tāu pononga i anga ai ki te īnoi ki tōu aroaro. 26 Nā, ko koe, e Ihowā, te Atua, ā, kua kōrerotia e koe tēnei mea pai ki tāu pononga. 27 Ā, kua pai tēnei koe ki te manaaki i te whare o tāu pononga, kia pūmau tonu ai ki tōu aroaro; ko koe hoki hei manaaki, e Ihowā, ā, ka manaakitia ake ake."