1 A když David sešel maličko s vrchu, aj Síba služebník Mifibozetův vyšel proti němu se dvěma osly osedlanými, na nichž nesl dvě stě chlebů, a sto hroznů suchých, a sto hrud fíků, a nádobu vína. 2 I řekl král Síbovi: K čemu jsou tyto věci? Odpověděl Síba: Oslové pro čeled královskou k jízdě, chléb pak a fíky, aby jedli služebníci, a víno, aby se napil, kdož by ustal na poušti. 3 Opět král řekl: Kdež jest pak syn pána tvého? Odpověděl Síba králi: Aj, zůstal v Jeruzalémě, nebo řekl: Dnes navrátí mi dům Izraelský království otce mého. 4 Řekl ještě král Síbovi: Aj, tvéť jsou všecky věci, kteréž má Mifibozet. Jemuž řekl Síba s poklonou: Nechať vždycky tak nalézám milost před očima tvýma, pane můj králi. 5 Tedy bral se král David do Bahurim, a aj, vyšel odtud muž z čeledi domu Saulova, jehož jméno bylo Semei, syn Gerův, kterýžto vždy jda, zlořečil. 6 Ano i kamením házel na Davida, a na všecky služebníky krále Davida, ačkoli všecken lid a všickni udatní byli po pravici jeho i po levici jeho. 7 A takto mluvil Semei, když mu zlořečil: Vyjdi, vyjdi, vražedlníče a nešlechetníče. 8 Obrátilť jest na tebe Hospodin všelikou krev domu Saulova, na jehož jsi místě kraloval, a dal Hospodin království v ruku Absolona syna tvého. A aj, již se vidíš v svém neštěstí, nebo jsi vražedlník. 9 I řekl Abizai syn Sarvie králi: I proč zlořečí tento mrtvý pes pánu mému králi? Nechť jdu medle a setnu mu hlavu. 10 Ale král řekl: Co vám do toho, synové Sarvie, že zlořečí? Poněvadž Hospodin jemu rozkázal: Zlořeč Davidovi, i kdož by směl říci: Proč tak činíš? 11 Řekl ještě David k Abizai i ke všechněm služebníkům svým: Aj, syn můj, kterýž pošel z života mého, hledá bezživotí mého, čím více nyní tento syn Jemini? Nechte ho, ať zlořečí, nebo jemu rozkázal Hospodin. 12 Snad popatří Hospodin na ssoužení mé, a odplatí mi Hospodin dobrým za zlořečenství jeho dnes. 13 A tak šel David a muži jeho cestou. Semei také šel po stráni hory naproti němu, a jda, zlořečil a házel kamením proti němu a zmítal prachem. 14 I přišel král a všecken lid, kterýž byl s ním, ustalý, a odpočinul tu. 15 Absolon pak i všecken lid Izraelský přišli do Jeruzaléma, a Achitofel s ním. 16 A když přišel Chusai Architský, přítel Davidův k Absolonovi, řekl Chusai Absolonovi: Živ buď král, živ buď král. 17 Tedy řekl Absolon k Chusai: Toliž jest vděčnost tvá k příteli tvému? Pročež jsi nešel s přítelem svým? 18 Odpověděl Chusai Absolonovi: Nikoli, ale kohož vyvolil Hospodin a lid tento i všickni muži Izraelští, toho budu a s tím zůstanu. 19 Přesto komuž bych já sloužiti měl? Zdali ne synu jeho? Jakož jsem sloužil otci tvému, tak sloužiti budu tobě. 20 Řekl pak Absolon Achitofelovi: Raďtež, co máme činiti? 21 Odpověděl Achitofel Absolonovi: Vejdi k ženinám otce svého, kterýchž zanechal, aby hlídaly doma. I uslyší všecken Izrael, žes se zošklivil otci svému, a zsilí se ruce všech, kteříž jsou s tebou. 22 A protož rozbili Absolonovi stan na paláci. I všel Absolon k ženinám otce svého před očima všeho Izraele. 23 Rada pak Achitofelova, kterouž dával toho času, byla, jako by se kdo doptával na řeč Boží. Taková byla každá rada Achitofelova, jakož u Davida tak u Absolona.
Domínio Público. Esta tradução bíblica de domínio público é trazida a você por cortesia de eBible.org.
Țiba înnegrește pe Mefiboșet
1 CândCap. 15:30,32. trecuse David puțin de vârf, iată că ȚibaCap. 9:2., slujitorul lui Mefiboșet, a venit înaintea lui cu doi măgari înșeuați, pe care erau două sute de pâini, o sută de turte de stafide, o sută de roade de vară și un burduf cu vin. 2 Împăratul a zis lui Țiba: „Ce vrei să faci cu acestea?" Și Țiba a răspuns: „Măgarii sunt pentru casa împăratului, pentru călărie, pâinile și roadele de vară sunt pentru hrana tinerilor și vinul, pentru potolirea setei celorCap. 15:23;17:29. ce vor fi obosiți în pustie." 3 Împăratul a zis: „Unde este fiul stăpânului tău?" ȘiCap. 19:27. Țiba a răspuns împăratului: „Iată, a rămas la Ierusalim, căci a zis: ‘Astăzi, casa lui Israel îmi va da înapoi împărăția tatălui meu.’" 4 ÎmpăratulProv. 18:13. a zis lui Țiba: „Tot ce este al lui Mefiboșet este al tău." Și Țiba a zis: „Mă închin cu plecăciune! Să capăt trecere înaintea ta, împărate, domnul meu!"
Șimei blestemă
5 David ajunsese până la Bahurim. Și de acolo a ieșit un om din familia și din casa lui Saul, numit ȘimeiCap. 19:16.1 Împ. 2:8,44., fiul lui Ghera. El înainta blestemând 6 și a aruncat cu pietre după David și după toți slujitorii împăratului David, în timp ce tot poporul și toți vitejii stăteau la dreapta și la stânga împăratului. 7 Șimei vorbea astfel când blestema: „Du-te, du-te, omDeut. 13:13. al sângelui, om rău! 8 Domnul face să cadă asupra ta pedeapsaJud. 9:24,56,57.1 Împ. 2:32,33. pentru tot sângeleCap. 1:16;3:28,29;4:11,12. casei lui Saul, al cărui scaun de domnie l-ai luat, și Domnul a dat împărăția în mâinile fiului tău Absalom, și iată-te nenorocit, căci ești un om al sângelui!" 9 Atunci, Abișai, fiul Țeruiei, a zis împăratului: „Pentru ce blestemă1 Sam. 24:14. Cap. 9:8. acest câineExod 22:28. mort pe domnul meu, împăratul? Lasă-mă, te rog, să mă duc să-i tai capul." 10 Dar împăratul a zis: „CeCap. 19:22.1 Pet. 2:23. aveți voi cu mine, fiii Țeruiei? Dacă blestemă, înseamnă că Domnul2 Împ. 18:25.Plâng. 3:38. i-a zis: ‘Blestemă pe David!’ Cine-iRom. 9:20. va zice dar: ‘Pentru ce faci așa?’" 11 Și David a zis lui Abișai și tuturor slujitorilor săi: „Iată că fiul meuCap. 12:11., careGen. 15:4. a ieșit din trupul meu, vrea să-mi ia viața, cu cât mai mult beniamitul acesta! Lăsați-l să blesteme, căci Domnul i-a zis. 12 Poate că Domnul Se va uita la necazul meu și-mi vaRom. 8:28. face bine în locul blestemelor de azi." 13 David și oamenii lui și-au văzut de drum. Șimei mergea pe coasta muntelui, în dreptul lui David, și, mergând, blestema, arunca cu pietre împotriva lui și vântura praf. 14 Împăratul și tot poporul care era cu el au ajuns la Aiefim și acolo s-au odihnit.
Hușai la Absalom
15 AbsalomCap. 15:37. și tot poporul, bărbații lui Israel, intraseră în Ierusalim. Ahitofel era și el cu Absalom. 16 Când a ajuns Hușai, Architul, prietenulCap. 15:37. lui David, la Absalom, i-a zis: „Trăiască împăratul! Trăiască împăratul!" 17 Și Absalom a zis lui Hușai: „Iată cât de mult ții tu la prietenul tău! Pentru ce nuCap. 19:25.Prov. 17:17. te-ai dus cu prietenul tău?" 18 Hușai a răspuns lui Absalom: „Pentru că vreau să fiu al aceluia pe care l-a ales Domnul și tot poporul acesta și toți bărbații lui Israel și cu el vreau să rămân. 19 De altfel, cuiCap. 15:34. îi voi sluji? Nu fiului său? Cum am slujit tatălui tău, așa îți voi sluji și ție."
Absalom ascultă de Ahitofel
20 Absalom a zis lui Ahitofel: „Sfătuiți-vă împreună. Ce avem de făcut?" 21 Și Ahitofel a zis lui Absalom: „Intră la țiitoareleCap. 15:16;20:3. pe care le-a lăsat tatăl tău pentru paza casei; astfel tot Israelul va ști că te-ai făcut urâtGen. 34:30.1 Sam. 13:4. tatălui tău și mâinile tuturorCap. 2:7.Zah. 8:13. celor ce sunt cu tine se vor întări." 22 Au întins un cort pentru Absalom pe acoperiș, și Absalom a intrat la țiitoarele tatălui său, în fața întreguluiCap. 12:11,12. Israel. 23 Sfatul dat pe vremea aceea de Ahitofel avea tot atâta putere ca și când ar fi întrebat chiar pe Dumnezeu. Tot așa era cu toate sfaturile lui Ahitofel, fie pentruCap. 15:12. David, fie pentru Absalom.