1 A všed Ježíš, bral se přes Jericho. 2 A aj, muž, jménem Zacheus, a ten byl hejtman nad celnými, a byl bohatý. 3 I žádostiv byl viděti Ježíše, kdo by byl; a nemohl pro zástup, nebo postavy malé byl. 4 A předběh napřed, vstoupil na strom planého fíku, aby jej viděl; neb tudy měl jíti. 5 A když přišel k tomu místu, pohleděv zhůru Ježíš, uzřel jej, i řekl jemu: Zachee, spěšně sstup dolů, nebo dnes v domu tvém musím zůstati. 6 I sstoupil rychle, a přijal jej radostně. 7 A viděvše to všickni, reptali, řkouce: K člověku hříšnému se obrátil. 8 Stoje pak Zacheus, řekl ku Pánu: Aj, polovici statku svého, Pane, dávám chudým, a oklamal-li jsem v čem koho, navracuji to čtvernásob. 9 I dí jemu Ježíš: Dnes spasení stalo se domu tomuto, protože i on jest syn Abrahamův. 10 Nebo přišel Syn člověka, aby hledal a spasil, což bylo zahynulo. 11 Toho když oni poslouchali, promluvil k nim dále podobenství, protože byl blízko od Jeruzaléma a že se oni domnívali, že by se hned mělo zjeviti království Boží. 12 I řekl: Èlověk jeden rodu znamenitého odšel do daleké krajiny, aby přijal království a zase se navrátil. 13 I povolav desíti služebníků svých, dal jim deset hřiven, a řekl jim: Kupčtež, dokudž nepřijdu. 14 Měšťané pak jeho nenáviděli ho, a poslali poselství za ním, řkouce: Nechcemeť, aby tento kraloval nad námi. 15 I stalo se, když se navrátil, přijav království, rozkázal zavolati těch svých služebníků, kterýmž byl dal peníze, aby zvěděl, jak kdo mnoho získal. 16 I přišel první, řka: Pane, hřivna tvá deset hřiven získala. 17 I řekl jemu: To dobře, služebníče dobrý. Že jsi nad málem byl věrný, mějž moc nad desíti městy. 18 A druhý přišel, řka: Pane, hřivna tvá získala pět hřiven. 19 I tomu řekl: I ty budiž nad pěti městy. 20 A jiný přišel, řka: Pane, aj, teď hřivna tvá, kterouž jsem měl složenou v šátku. 21 Nebo jsem se bál tebe, ješto jsi člověk přísný; béřeš, čeho jsi nepoložil, a žneš, čeho jsi nerozsíval. 22 I řekl jemu: Z úst tvých soudím tebe, služebníče zlý. Věděl jsi, že jsem já člověk přísný, bera, což jsem nepoložil, a žna, čehož jsem nerozsíval. 23 I pročes tedy nedal peněz mých na stůl, a já přijda, byl bych je vzal i s požitky? 24 I řekl těm, kteříž tu stáli: Vezměte od něho hřivnu, a dejte tomu, kterýž má deset hřiven. 25 I řekli jemu: Pane, máť deset hřiven. 26 I dí jim: Jistě pravím vám, že každému, kdož má, bude dáno, ale od toho, kterýž nemá, i to, což má, bude odjato. 27 Ty pak nepřátely mé, kteříž nechtěli, abych nad nimi kraloval, přiveďte sem a zmordujte přede mnou. 28 To pověděv, šel předce, vstupuje k Jeruzalému. 29 I stalo se; když se přiblížil k Betfagi a k Betany, k hoře, kteráž slove Olivetská, poslal dva učedlníky své, 30 Řka: Jděte do městečka, kteréž proti vám jest. Do kteréhožto vejdouce, naleznete oslátko přivázané, na němžto nikdy žádný z lidí neseděl. Odvěžtež je, a přiveďte ke mně. 31 A optal-liť by se vás kdo, proč je odvazujete, tak jemu díte: Protože Pán ho potřebuje. 32 Tedy odšedše ti, kteříž byli posláni, nalezli tak, jakž jim byl pověděl. 33 A když odvazovali oslátko, řekli páni jeho k nim: Proč odvazujete oslátko? 34 A oni řekli: Pán ho potřebuje. 35 I přivedli je k Ježíšovi, a vloživše roucha svá na oslátko, vsadili na ně Ježíše. 36 A když on jel, stlali roucha svá na cestě. 37 Když se pak již přibližoval k místu tomu, kudyž scházejí s hory Olivetské, počalo všecko množství učedlníků radostně chváliti Boha hlasem velikým ze všech divů, kteréž byli viděli, 38 Řkouce: Požehnaný král, jenž se béře ve jménu Páně. Pokoj na nebi, a sláva na výsostech. 39 Ale někteří z farizeů, kteříž tu byli v zástupu, řekli k němu: Mistře, potresci učedlníků svých. 40 I odpověděv, řekl jim: Pravímť vám: Budou-li tito mlčeti, kameníť bude volati. 41 A když se přiblížil, uzřev město, plakal nad ním, 42 Řka: Ó kdybys poznalo i ty, a to aspoň v takový tento den tvůj, které by věci ku pokoji tobě byly; ale skrytoť jest to nyní od očí tvých. 43 Nebo přijdou na tě dnové, v nichž obklíčí tě nepřátelé tvoji valem, a oblehnou tebe, a ssouží tě se všech stran. 44 A s zemí srovnají tě, i syny tvé, kteříž v tobě jsou, a nenechajíť v tobě kamene na kameni, protože jsi nepoznalo času navštívení svého. 45 A všed do chrámu, počal vymítati prodavače a kupce z něho, 46 Řka jim: Psáno jest: Dům můj dům modlitby jest, vy jste jej pak učinili peleší lotrovskou. 47 I učil na každý den v chrámě. Přední pak kněží a zákoníci i přední v lidu hledali ho zahladiti. 48 A nenalezli, co by jemu učinili. Nebo všecken lid jej sobě liboval, poslouchaje ho.
Domínio Público. Esta tradução bíblica de domínio público é trazida a você por cortesia de eBible.org.
Zacheu
1 Isus a intrat în Ierihon și trecea prin cetate. 2 Și un om bogat, numit Zacheu, mai-marele vameșilor, 3 căuta să vadă care este Isus, dar nu putea din pricina norodului, căci era mic de statură. 4 A alergat înainte și s-a suit într-un dud ca să-L vadă, pentru că pe drumul acela avea să treacă. 5 Isus, când a ajuns la locul acela, Și-a ridicat ochii și i-a zis: „Zachee, dă-te jos degrabă, căci astăzi trebuie să rămân în casa ta."6 Zacheu s-a dat jos în grabă și L-a primit cu bucurie. 7 Când au văzut lucrul acesta, toți cârteau și ziceau: „AMat. 9:11. Cap. 5:30. intrat să găzduiască la un om păcătos!" 8 Dar Zacheu a stat înaintea Domnului și I-a zis: „Iată, Doamne, jumătate din avuția mea o dau săracilor și, dacă am năpăstuitCap. 3:14. pe cineva cu ceva, îi dau înapoiExod 22:1.1 Sam. 12:3.2 Sam. 12:6. împătrit." 9 Isus i-a zis: „Astăzi a intrat mântuirea în casa aceasta, căci șiRom. 4:11,12,16.Gal. 3:7.el este fiulCap. 13:16.lui Avraam.10 Pentru căMat. 10:6;15:24;18:11.Fiul omului a venit să caute și să mântuiască ce era pierdut."
Pilda polilor
11 Pe când ascultau ei aceste lucruri, Isus a mai spus o pildă, pentru că era aproape de Ierusalim, și eiFapte 1:6. credeau că Împărăția lui Dumnezeu are să se arate îndată. 12 DeciMat. 25:14.Marcu 13:34. a zis: „Un om de neam mare s-a dus într-o țară depărtată ca să-și ia o împărăție și apoi să se întoarcă.13 A chemat zece din robii săi, le-a dat zece poli19:13 Grecește: mine.și le-a zis: ‘Puneți-i în negoț până mă voi întoarce.’14 DarIoan 1:11.cetățenii lui îl urau și au trimis după el o solie să-i spună: ‘Nu vrem ca omul acesta să împărățească peste noi.’15 Când s-a întors înapoi, după ce își luase împărăția, a spus să cheme pe robii aceia cărora le dăduse banii, ca să vadă cât câștigase fiecare cu ei din negoț.16 Cel dintâi a venit și i-a zis: ‘Doamne, polul tău a mai adus zece poli.’17 El i-a zis: ‘Bine, rob bun, fiindcă ai fost credinciosMat. 25:21. Cap. 16:10.în puține lucruri, primește cârmuirea a zece cetăți.’18 A venit al doilea și i-a zis: ‘Doamne, polul tău a mai adus cinci poli.’19 El i-a zis și lui: ‘Primește și tu cârmuirea a cinci cetăți.’20 A venit un altul și i-a zis: ‘Doamne, iată-ți polul, pe care l-am păstrat învelit într-un ștergar,21 căciMat. 25:24.m-am temut de tine, fiindcă ești un om aspru; iei ce n-ai pus și seceri ce n-ai semănat.’22 Stăpânul i-a zis: ‘Rob rău; te voi judeca după2 Sam. 1:16.Iov 15:6.Mat. 12:37.cuvintele tale. ȘtiaiMat. 25:26.că sunt un om aspru, care iau ce n-am pus și secer ce n-am semănat;23 atunci de ce nu mi-ai pus banii la zarafi, pentru ca, la întoarcerea mea, să-i fi luat înapoi cu dobândă?’24 Apoi a zis celor ce erau de față: ‘Luați-i polul și dați-l celui ce are zece poli.’25 ‘Doamne’, i-au zis ei, ‘el are zece poli.’26 Iar el le-a zis: ‘Vă spun căMat. 13:12;25:29.Marcu 4:25. Cap. 8:18.celui ce are, i se va da, dar de la cel ce n-are, se va lua chiar și ce are.27 Cât despre vrăjmașii mei, care n-au vrut să împărățesc eu peste ei, aduceți-i încoace și tăiați-i înaintea mea.’"28 După ce a vorbit astfel, Isus a pornitMarcu 10:32. în frunte și Se suia spre Ierusalim.
Intrarea lui Isus în Ierusalim
29 CândMat. 21.Marcu 11:1. S-a apropiat de Betfaghe și de Betania, înspre muntele numit al Măslinilor, Isus a trimis pe doi din ucenicii Săi 30 și le-a zis: „Duceți-vă în satul dinaintea voastră. Când veți intra în el, veți găsi un măgăruș legat, pe care n-a încălecat nimeni niciodată: dezlegați-l și aduceți-Mi-l.31 Dacă vă va întreba cineva: ‘Pentru ce-l dezlegați?’, să-i spuneți așa: ‘Pentru că Domnul are trebuință de el.’"32 Cei ce fuseseră trimiși s-au dus și au găsit așa cum le spusese Isus. 33 Pe când dezlegau măgărușul, stăpânii lui le-au zis: „Pentru ce dezlegați măgărușul?" 34 Ei au răspuns: „Domnul are trebuință de el." 35 Și au adus măgărușul la Isus. Apoi2 Împ. 9:13.Mat. 21:7.Marcu 11:7.Ioan 12:14., și-au aruncat hainele pe el și au așezat pe Isus călare, deasupra. 36 Pe cândMat. 21:8. mergea Isus, oamenii își așterneau hainele pe drum. 37 Și când S-a apropiat de Ierusalim, spre coborâșul Muntelui Măslinilor, toată mulțimea ucenicilor, plină de bucurie, a început să laude pe Dumnezeu cu glas tare pentru toate minunile pe care le văzuseră. 38 Ei ziceau: „BinecuvântatPs. 118:26. Cap. 13:35. este Împăratul care vine în Numele Domnului! PaceCap. 2:14.Efes. 2:14. în cer și slavă în locurile preaînalte!" 39 Unii farisei din norod au zis lui Isus: „Învățătorule, ceartă-Ți ucenicii!" 40 Și El a răspuns: „Vă spun că, dacă vor tăcea ei, pietreleMat. 2:11.vor striga."
Isus plânge pentru cetate
41 Când S-a apropiat de cetate și a văzut-o, Isus aIoan 11:35. plâns pentru ea 42 și a zis: „Dacă ai fi cunoscut și tu, măcar în această zi, lucrurile care puteau să-ți dea pacea! Dar acum, ele sunt ascunse de ochii tăi.43 Vor veni peste tine zile când vrăjmașii tăi te vor înconjuraIs. 29:3,4.Ier. 6:3,6. Cap. 21:20.cu șanțuri, te vor împresura și te vor strânge din toate părțile:44 te1 Împ. 9:7,8.Mica 3:12.vor face una cu pământul, pe tine și pe copiii tăi din mijlocul tău, și nuMat. 24:2.Marcu 13:2. Cap. 21:6.vor lăsa în tine piatră pe piatră, pentru căDan. 9:24. Cap. 1:68,78.1 Pet. 2:12.n-ai cunoscut vremea când ai fost cercetată."
Izgonirea vânzătorilor din Templu
45 ÎnMat. 21:12.Marcu 11:11,15.Ioan 2:14,15. urmă, a intrat în Templu și a început să scoată afară pe cei ce vindeau și cumpărau în el. 46 Și le-a zis: „Este scrisIs. 56:7.: ‘Casa Mea va fi o casă de rugăciune.’ Dar voiIer. 7:11.ați făcut din ea ‘o peșteră de tâlhari’."47 Isus învăța în toate zilele pe norod în Templu. Și preoții cei mai de seamăMarcu 11:18.Ioan 7:19;8:37., cărturarii și bătrânii norodului căutau să-L omoare, 48 dar nu știau cum să facă, pentru că tot norodul Îi sorbea vorbele de pe buze.