1 亚兰人和以色列人之间， 连续三年没有战争。
2 到了第三年， 犹大王约沙法下去见以色列王。
3 以色列王对他的臣仆说： "你们知道吗？基列的拉末原属于我们， 我们怎可静坐不动， 不把它从亚兰王的手中夺回来呢？"
4 亚哈问约沙法： "你肯与我一起到基列的拉末去作战吗？"约沙法回答以色列王： "你我不分彼此， 我的人民就像是你的人民， 我的战马就像是你的战马。"
5 约沙法又对以色列王说： "现在请你先求问耶和华。"
6 于是以色列王把众先知聚集了来， 约有四百人， 问他们： "我可以去攻打基列的拉末吗？或是应当忍耐不去呢？"他们说： "你可以上去， 主必把那城交在王的手里。"
7 约沙法说： "这里不是还有耶和华的先知， 我们可以求问他吗？"
8 以色列王对约沙法说： "还有一个人， 我们可以托他求问耶和华。不过我憎恨他， 因为他对我说的预言， 都是凶话， 不是吉话。这人就是音拉的儿子米该雅。"但约沙法说： "请王不要这么说。"
9 于是王召了一位太监来， 说： "快去把音拉的儿子米该雅召来！ "
10 以色列王和犹大王约沙法穿着朝服， 在撒玛利亚城门口的广场上， 各人坐在自己的王位上； 所有的先知都在他们面前说预言。
11 基拿拿的儿子西底家做了些铁角， 说： "耶和华这样说： ‘你要用这些铁角抵触亚兰人， 直到把他们完全消灭。’"
12 所有的先知也都这样预言说： "你可以上基列的拉末去， 必得胜利！ 因为耶和华必把那城交在王的手里。"
13 那去召米该雅的使者对米该雅说： "看哪， 这里的众先知都异口同声地对王说吉话， 请你与他们一样说吉话。"
14 米该雅说： "我指着永活的耶和华起誓， 耶和华吩咐我什么， 我就说什么。"
15 米该雅来到王那里的时候， 王就问他： "米该雅啊， 我们可以到基列的拉末去作战吗？或是要忍耐不去呢？"米该雅回答亚哈： "你可以上去， 必得胜利， 因为耶和华必把那城交在王的手里！ "
16 王对他说： "我要嘱咐你多少次， 你才奉耶和华的名对我只说真话呢？"
17 米该雅说： "我看见以色列人四散在山上， 好像没有牧人的羊群一样； 耶和华说： ‘这些人没有主人， 使他们平平安安各自回家吧！ ’"
18 以色列王对约沙法说： "我不是告诉过你， 这人对我说的预言， 总不说吉话， 只说凶话吗？"
19 米该雅说： "因此， 你要听耶和华的话； 我看见耶和华坐在他的宝座上， 天上的万军都侍立在他的左右。
20 耶和华说： ‘谁去引诱亚哈， 使他上基列的拉末阵亡呢？’有说这样的， 有说那样的。
21 后来有一个灵出来， 站在耶和华面前， 说： ‘我去引诱他。’耶和华问他： ‘你用什么方法呢？’
22 他回答： ‘我要出去， 在亚哈所有先知的口中， 作说谎的灵。’耶和华说： ‘你可以去引诱他， 你也必能成功， 你去这样行吧！ ’
23 现在， 耶和华已经把说谎的灵放在你这些先知的口中， 耶和华已经命定灾祸临到你。"
24 基拿拿的儿子西底家近前来， 打米该雅的脸颊说： "耶和华的灵怎样离开了我， 去与你说话呢？"
25 米该雅说： "你进密室躲藏的那一天， 就必看见了。"
26 以色列王说： "把米该雅带回去， 交给市长亚们和王的儿子约阿施，
27 说： ‘王这样吩咐： 把这人囚在监里， 少给他食物和水， 直到我平平安安回来。’"
28 米该雅说： "如果你真的可以平平安安回来， 那么耶和华就没有借着我说话了。"他又说： "众民啊， 你们都要听。"
29 于是， 以色列王和犹大王约沙法上基列的拉末去了。
30 以色列王对约沙法说： "我要改装上战场去了； 你可以仍穿自己的朝服。"于是以色列王改装到战场去了。
31 亚兰王曾经嘱咐他的三十二个战车长说： "无论大小将兵， 你们都不要与他们争战， 只要与以色列王争战。"
32 战车长们看见约沙法的时候， 就说： "这人必是以色列王。"他们就转过去与他争战， 约沙法便喊叫起来。
33 战车长们一见他不是以色列王， 就转回来， 不追赶他了。
34 有一个人随便射了一箭， 竟射中了以色列王铁甲与护胸甲之间的地方。王对驾车的说： "你把车转过来， 载我离开战场吧！ 我受了重伤。"
35 那一天战争不断升级， 有人扶着王站在车上抵挡亚兰人。到了黄昏， 王就死了； 血从伤口流到战车的底下去。
36 约在日落的时候， 有命令传遍军中说： "各归各城， 各归各地吧。"
37 王死了以后， 人们把他送回撒玛利亚， 埋葬在那里。
38 他们在撒玛利亚的池旁， 妓女洗澡的地方清洗战车， 有狗来舔亚哈的血， 正如耶和华说过的话一样。
39 亚哈其余的事迹， 他所作的一切， 他建造的象牙宫和他重建的一切城镇， 不是都记在以色列诸王的年代志上吗？
40 亚哈与他的列祖同睡， 他的儿子亚哈谢接续他作王。
41 以色列王亚哈第四年， 亚撒的儿子约沙法登基作犹大王。
42 约沙法登基的时候是三十五岁； 他在耶路撒冷作王二十五年。他母亲名叫阿苏巴， 是示利希的女儿。
43 约沙法遵行他父亲亚撒所行的一切， 总不偏离， 行耶和华看为正的事。只是邱坛还没有废去， 人民仍在邱坛上献祭烧香（"只是邱坛......献祭烧香。"《马索拉抄本》为22:44）。
44 约沙法王与以色列王和平相处。（本节在《马索拉抄本》为22:45）
45 约沙法其余的事迹， 他作过的英勇的事和他怎样争战的事， 不是都写在犹大列王的年代志上吗？
46 约沙法把父亲亚撒在世时遗留下来的庙妓都从国中除灭。
47 那时， 以东没有王， 由总督统治。
48 约沙法建造了他施船只， 要到俄斐去运金子， 可是不能开船， 因为船只在以旬．迦别坏了。
49 那时亚哈的儿子亚哈谢对约沙法说： "让我的仆人与你的仆人一同坐船去吧！ "但是约沙法不肯。
50 约沙法与他的列祖同睡， 与他的列祖一同埋葬在他先祖大卫的城里； 他的儿子约兰接续他作王。
51 犹大王约沙法第十七年， 亚哈的儿子亚哈谢在撒玛利亚登基作以色列王。他作以色列王两年。
52 他行耶和华看为恶的事， 行他父亲的道和他母亲的道， 又行尼八的儿子耶罗波安使以色列人陷在罪中的道。
53 他事奉巴力， 敬拜巴力， 照着他父亲所行的一切惹耶和华以色列的 神发怒。
1 Nebylo pak za tři léta války mezi Syrskými a Izraelskými.
2 I stalo se léta třetího, přijel Jozafat král Judský k králi Izraelskému.
3 Mluvil pak byl král Izraelský služebníkům svým: Víte-li, že naše bylo Rámot Galád, a my zanedbáváme vzíti ho zase z moci krále Syrského?
4 Pročež řekl Jozafatovi: Potáhneš-li se mnou na vojnu proti Rámot Galád? Odpověděl Jozafat králi Izraelskému: Jako jsem já, tak jsi ty, jako lid můj, tak lid tvůj, jako koni moji, tak koni tvoji.
5 Řekl také Jozafat králi Izraelskému: Vzeptej se dnes medle na slovo Hospodinovo.
6 I shromáždil král Izraelský proroků okolo čtyř set mužů a řekl jim: Mám-li táhnouti na vojnu proti Rámot Galád, či tak nechati? I řekli: Táhni, nebo dá je Pán v ruku krále.
7 Tedy řekl Jozafat: Což není zde již žádného proroka Hospodinova, abychom se ho zeptali?
8 Na to řekl král Izraelský Jozafatovi: Ještěť jest muž jeden, skrze něhož bychom se mohli poraditi s Hospodinem, ale já ho nenávidím, proto že mi dobrého neprorokuje, než zlé, Micheáš syn Jemlův. Ale Jozafat řekl: Nechť tak nemluví král.
9 Protož povolav král Izraelský komorníka jednoho, řekl: Přiveď sem rychle Micheáše syna Jemlova.
10 (Mezi tím král Izraelský a Jozafat král Judský, jeden každý na stolici své, odění jsouce rouchem, seděli v placu u vrat brány Samařské, a všickni proroci prorokovali před nimi.
11 Sedechiáš pak syn Kenanův udělal sobě byl rohy železné a řekl: Takto praví Hospodin: Těmito trkati budeš Syrské, dokudž nepohubíš jich.
12 Takž podobně i jiní všickni proroci prorokovali, řkouce: Jeď do Rámot Galád, a šťastněť se povede; nebo dá je Hospodin v ruku královu.)
13 V tom posel ten, kterýž šel, aby zavolal Micheáše, mluvil jemu, řka: Aj, nyní slova proroků jedněmi ústy předpovídají dobré věci králi. Medle, buď řeč tvá jako řeč kterého z nich, a mluv dobré věci.
14 Tedy řekl Micheáš: Živť jest Hospodin, že což mi koli řekne Hospodin, to mluviti budu.
15 A když přišel k králi, řekl jemu král: Micheáši, máme-li jeti na vojnu proti Rámot Galád, či tak nechati? Kterýž řekl jemu: Jeď a šťastněť se povede, nebo dá je Hospodin v ruku krále.
16 I řekl jemu král: I kolikrátž tě mám přísahou zavazovati, abys mi nemluvil než pravdu ve jménu Hospodinovu?
17 Protož řekl: Viděl jsem všecken lid Izraelský rozptýlený po horách jako ovce, kteréž nemají pastýře; nebo řekl Hospodin: Nemají pána tito, navrať se jeden každý do domu svého v pokoji.
18 I řekl král Izraelský Jozafatovi: Zdaližť jsem neřekl, že mi nebude prorokovati dobrého, ale zlé?
19 Řekl dále: Z té příčiny slyš slovo Hospodinovo: Viděl jsem Hospodina sedícího na stolici své, a všecko vojsko nebeské stojící po pravici jeho i po levici jeho.
20 I řekl Hospodin: Kdo oklamá Achaba, aby vytáhl a padl u Rámot Galád? A když pravil ten toto, a jiný pravil jiné,
21 Tožť vyšel jakýsi duch, a postaviv se před Hospodinem, řekl: Já ho oklamám. Hospodin pak řekl jemu: Jakým způsobem?
22 Odpověděl: Vyjdu a budu duchem lživým v ústech všech proroků jeho. Kterýžto řekl: Oklamáš a dovedeš toho; vyjdiž a učiň tak.
23 Protož, aj, jižtě dal Hospodin ducha lživého v ústa všech proroků tvých těchto, ješto však Hospodin mluvil zlé proti tobě.
24 Tedy přistoupiv Sedechiáš syn Kenanův, dal Micheášovi poliček a řekl: Kudyže odšel duch Hospodinův ode mne, aby mluvil tobě?
25 Odpověděl Micheáš: Aj, uzříš v ten den, když vejdeš do nejtajnějšího pokoje, abys se skryl.
26 I řekl král Izraelský: Jmi Micheáše, a doveď ho k Amonovi knížeti města, a k Joasovi synu královu.
27 A řekneš: Takto praví král: Dejte tohoto do žaláře, a dávejte mu jísti maličko chleba a maličko vody, dokudž se nenavrátím v pokoji.
28 Ale Micheáš řekl: Jestliže ty se navrátíš v pokoji, tedyť nemluvil skrze mne Hospodin. Přes to řekl: Slyštež to všickni lidé!
29 A tak táhl král Izraelský, a Jozafat král Judský proti Rámot Galád.
30 I řekl král Izraelský Jozafatovi: Změním já se, když půjdu k bitvě, ale ty oblec se v roucho své. I změnil se král Izraelský a jel k bitvě.
31 Král pak Syrský přikázal třidcíti dvěma svým hejtmanům nad vozy, a řekl: Nebojujte proti malému ani proti velikému, než proti samému králi Izraelskému.
32 I stalo se, když uzřeli hejtmané nad vozy Jozafata, řekli: Jistě král Izraelský jest. I obrátili se proti němu, aby bojovali. Tedy zkřikl Jozafat.
33 V tom když uzřeli hejtmané nad vozy, že on není král Izraelský, obrátili se od něho.
34 Muž pak jeden střelil z lučiště náhodou, a postřelil krále Izraelského, kdež se pancíř spojuje. Pročež řekl vozkovi svému: Obrať se a vyvez mne z vojska, nebo jsem nemocen.
35 I rozmohla se bitva v ten den. Král pak stál na voze proti Syrským; potom umřel u večer, a tekla krev z rány do vozu.
36 I volal biřic po vojště, když již slunce zapadlo, řka: Jeden každý do města svého, a jeden každý do země své navrať se.
37 Umřel tedy král a dovezen jest do Samaří, i pochovali ho v Samaří.
38 A když pohřížen byl vůz v rybníku Samařském, střebali psi krev jeho, též když umývali zbroj jeho, vedlé řeči Hospodinovy, kterouž byl mluvil.
39 Jiné pak věci Achabovy, a cožkoli činil, i jaký dům z kostí slonových vystavěl, i všecka města, kteráž vzdělal, o tom zapsáno jest v knize o králích Izraelských.
40 A tak usnul Achab s otci svými, a kraloval Ochoziáš syn jeho místo něho.
41 Jozafat pak syn Azy počal kralovati nad Judou léta čtvrtého Achaba, krále Izraelského.
42 A byl Jozafat ve třidcíti pěti letech, když počal kralovati, a dvadceti pět let kraloval nad Jeruzalémem, jehož matky jméno bylo Azuba, dcera Silchi.
43 I chodil po vší cestě Azy otce svého, aniž se od ní uchýlil, čině, což dobrého bylo před oblíčejem Hospodinovým.
44 Toliko poněvadž výsostí nezkazili, ještě lid obětoval a kadil na těch výsostech.
45 Všel také v pokoj král Jozafat s králem Izraelským.
46 Jiné pak věci Jozafatovy, i síla jeho, kterouž prokazoval a kterouž bojoval, zapsány jsou v knize o králích Judských.
47 Ten ostatky ohyzdných sodomářů, kteříž ještě pozůstali za dnů Azy otce jeho, vyplénil z země.
48 Tehdáž nebylo žádného krále v zemi Idumejské, hejtmana měli místo krále.
49 I nadělal Jozafat lodí mořských, aby jeli do Ofir pro zlato. Ale nejeli, nebo polámaly se lodí v Aziongaber.
50 Řekl byl také Ochoziáš syn Achabův Jozafatovi: Nechť jedou služebníci moji s služebníky tvými na lodech. Ale Jozafat nechtěl.
51 I usnul Jozafat s otci svými, a pochován jest s otci svými v městě Davida otce svého; kraloval pak Joram syn jeho místo něho.
52 Ochoziáš syn Achabův počal kralovati nad Izraelem v Samaří, léta sedmnáctého Jozafata krále Judského, a kraloval nad Izraelem dvě létě.
53 Nebo činil zlé věci před oblíčejem Hospodinovým, a chodil po cestě otce svého a po cestě matky své, i po cestě Jeroboáma syna Nebatova, kterýž přivodil k hřešení lid Izraelský. [ (I Kings 22:54) Sloužil také Bálovi a klaněl se jemu, čímž popudil k hněvu Hospodina Boha Izraelského vedlé toho všeho, což činil otec jeho. ]