1 亚兰王的军长乃缦在他的主人面前是一个大人物， 很得王的赏识， 因为耶和华曾借他把胜利赐给亚兰。这个人是个勇猛的战士， 可惜他是个痲风病人。

2 亚兰人曾经出去结队抢掠， 从以色列地掳了一个小女孩， 她就侍候乃缦的妻子。

3 她对她的女主人说： "如果我的主人去见撒玛利亚的先知就好了， 他必定能治好他的痲风。"

4 于是乃缦去告诉他的主人说： "从以色列地掳回来的女孩子这样这样说。"

5 亚兰王说： "你去吧！ 我会送一封书信给以色列王的。"于是乃缦去了， 手里带着三百公斤银子， 约七十公斤金子和十套衣裳。

6 他把信带到以色列王那里， 信上说： "这信既已达到你那里， 你看见我差去见你的臣仆乃缦， 你就要医好他的痲风。"

7 以色列王读了这信后， 就撕裂自己的衣服， 说： "我是 神， 能使人死使人活吗？这人竟派人到我这里来， 要我治好他的痲风。请你们想想看， 他是要找机会攻击我。"

8 神人以利沙听见以色列王撕裂自己的衣服， 就打发人去见王说： "你为什么撕裂自己的衣服呢？请你把他送到我这里来吧！ 他就知道在以色列中有先知了。"

9 于是乃缦带着他的车马来到， 停在以利沙的门前。

10 以利沙差派一个使者去见他说： "你去在约旦河中沐浴七次， 你的身体就会复原， 得着洁净。"

11 乃缦却发怒走了， 他说： "我以为他必会出来， 站着求告耶和华他的 神的名， 向着患处摇手， 洁净这痲风病。

12 大马士革的亚罢拿河和法珥法河， 不是比以色列一切河流更好吗？我不是可以在那里沐浴， 得着洁净吗？"于是他掉过头来， 气忿忿地走了。

13 他的仆人上前， 对他说： "我父啊， 先知如果吩咐你作一件大事， 你不是照着行吗？何况他只是说： ‘你去沐浴就得洁净’呢？"

14 于是他下去， 在约旦河里浸了七趟， 正如神人所吩咐的。他的肌肉就复原， 好像小孩子的肌肉， 他就得了洁净。

15 乃缦和他的随员又回到神人那里， 他进去， 站在他面前， 说： "看哪！ 现在我知道除了在以色列以外， 全地都没有 神。现在， 请你收下你仆人一点礼物吧。"

16 以利沙说： "我指着我所事奉永活的耶和华起誓， 我决不收取任何礼物。"乃缦再三促请他接受， 都被他拒绝。

17 乃缦说： "你若是不肯收取， 就请你赐你仆人两头驴子可以驮的泥土， 因为你的仆人不再献燔祭或别的祭给别的神， 只献给耶和华。

18 但有一件事， 求耶和华赦免你的仆人； 我的主人到临门庙那里叩拜的时候， 他总是靠在我的手臂上， 因此， 我也曾在临门庙叩拜。我在临门庙叩拜这事， 求耶和华赦免你的仆人。"

19 以利沙说： "你平平安安回去吧。"于是乃缦离开他去了， 走了一段路程。

20 神人以利沙的仆人基哈西心里说： "看哪， 我主人不肯从这亚兰人乃缦手中收取他带来的礼物； 我指着永活的耶和华起誓， 我要追上他， 向他要些东西。"

21 于是基哈西追赶乃缦。乃缦看见有人追上来， 就下车迎着他， 说： "平安吗？"

22 他说： "平安。我主人派我来说： ‘刚才有两位年轻人， 都是先知的门徒， 从以法莲山地来到我这里， 请你给他们三十公斤银子和两套衣服。’"

23 乃缦说： "请你拿六十公斤吧。"他再三促请基哈西， 并把六十公斤银子， 装在两个袋子里， 还有两套衣服， 交给两个仆人。他们就在基哈西前面捧着走。

24 到达山冈后， 他就从他们手中接过东西， 存放在屋子里， 然后打发他们离去， 他们就走了。

25 他进去， 侍立在他主人面前， 以利沙对他说： "基哈西， 你从哪里来？"他说： "你的仆人没有到过什么地方。"

26 以利沙对他说： "那人下车转身迎着你的时候， 我的心不是和你同去吗？现在不是收受银子、衣服、橄榄园、葡萄园、羊、牛、仆人和婢女的时候。

27 因此， 乃缦的痲风要附在你的身上和你后裔的身上， 直到永远。"基哈西从以利沙面前离去时， 就长了痲风， 好像雪那样白。

1 Náman hejtman vojska krále Syrského, jsa muž veliký u pána svého, a osoba vzácná, skrze něho zajisté dal Hospodin vysvobození zemi Syrské, ten, pravím, muž tak udatný byl malomocný.

2 Byli pak vyšli z země Syrské lotříkové, kteříž zajali z země Izraelské děvečku malou, a ta sloužila manželce Námanově.

3 Kteráž řekla paní své: Ó by pán můj dostal se k proroku, kterýž jest v Samaří, tedy on by ho uzdravil od malomocenství jeho.

4 A on všed, oznámil pánu svému, řka: Takto a takto pravila děvečka, kteráž jest z země Izraelské.

5 Tedy řekl král Syrský: Jdi, vyprav se, a já pošli list králi Izraelskému. A odcházeje, vzal s sebou deset centnéřů stříbra a šest tisíců zlatých, nad to desatero roucho proměnné.

6 I přinesl list králi Izraelskému v tato slova: Hned, jakž tě dojde list tento, aj, poslal jsem k tobě Námana služebníka svého, abys ho uzdravil od malomocenství jeho.

7 I stalo se, že když přečetl král Izraelský ten list, roztrhl roucho své a řekl: Zdali jsem já Bohem, abych mohl umrtviti a obživiti, že tento poslal ke mně, abych uzdravil muže od malomocenství jeho? Nýbrž posuďte, prosím, a pohleďte, že příčiny hledá proti mně.

8 A když uslyšel Elizeus muž Boží, že roztrhl král Izraelský roucho své, poslal k králi, řka: Proč jsi roztrhl roucho své? Nechť nyní přijde ke mně a zvíť, že jest prorok v Izraeli.

9 A tak přibral se Náman s jízdou svou a s vozy svými, a stál u dveří domu Elizeova.

10 Poslal pak k němu Elizeus posla, řka: Jdi a umej se sedmkrát v Jordáně, a uzdraveno bude tělo tvé, a čist budeš.

11 Tedy rozhněvav se Náman, bral se odtud a mluvil: Hle, řekl jsem u sebe, že jistotně vyjde, a stoje, vzývati bude jméno Hospodina Boha svého, a vznášeje ruku svou nad místem neduživým, tak uzdraví malomocenství mé.

12 Zdali nejsou lepší Abana a Farfar, řeky Damašské, nad všecky vody Izraelské? Zdaliž bych se nemohl v nich zmýti, abych čist byl? A obrátiv se, jel s hněvem.

13 Ale přistoupivše služebníci jeho, mluvili k němu a řekli: Otče můj, jakkoli velikou věc prorok ten rozkázal by tobě, což bys neměl učiniti toho? Čím tedy více, kdyžť řekl: Umej se, a budeš čist.

14 A protož sstoupiv, pohřížil se v Jordáně sedmkrát vedlé řeči muže Božího. I učiněno jest tělo jeho jako tělo dítěte malého, a očištěn jest.

15 A hned navrátil se k muži Božímu se vším komonstvem svým, a přišed, stál před ním a řekl: Aj, již jsem poznal, žeť není Boha na vší zemi, jediné v Izraeli. Protož nyní vezmi, prosím, dary tyto od služebníka svého.

16 On pak řekl: Živť jest Hospodin, před jehož oblíčejem stojím, žeť nic nevezmu. A ač ho nutil, aby vzal, však nikoli nechtěl.

17 I řekl Náman: Tedy nic? Ale nechť jest dáno, prosím, mně služebníku tvému břímě země na dva mezky; neboť nebude více obětovati služebník tvůj zápalů aneb obětí bohům cizím, ale Hospodinu.

18 V této však věci odpusť Hospodin služebníku tvému: Když vchází pán můj do chrámu Remmon, aby se tam modlil, a on podpírá se na mou ruku, že i já skláním se v chrámě Remmon. Toho sklánění mého v chrámě Remmon nechť neváží, prosím, Hospodin služebníku tvému při té věci.

19 I řekl jemu: Jdi v pokoji. A když odjel od něho nedaleko,

20 V tom řekl Gézi služebník Elizea muže Božího: Hle, nedopustil pán můj Námanovi Syrskému tomuto, aby dáti měl z ruky své to, což přivezl. Živť jest Hospodin, žeť poběhnu za ním, a vezmu něco od něho.

21 Protož běžel Gézi za Námanem. A vida Náman běžícího za sebou, rychle skočil s vozu vstříc jemu a řekl: Dobře-li se děje?

22 A on odpověděl: Dobře. Pán můj poslal mne, aťbych řekl: Aj, teď nyní přišli ke mně dva mládenci s hory Efraim z synů prorockých; dej jim medle centnéř stříbra a dvoje roucho proměnné.

23 I řekl Náman: Raději vezmi dva centnéře. I přinutil ho. A svázav dva centnéře stříbra do dvou pytlů, a dvoje roucho proměnné, vložil to na dva pacholky své, kteříž nesli před ním.

24 A když přišel na vrch, vzal to z rukou jejich, a složil v jednom domě, propustiv muže ty, kteřížto odešli.

25 Sám pak všed, stál před pánem svým. I řekl mu Elizeus: Odkudžto, Gézi? Odpověděl: Nechodil služebník tvůj nikam.

26 Kterýž řekl jemu: Zdaliž srdce mé nebylo při tom, když obrátil se muž s vozu svého vstříc tobě? Zdaliž čas byl bráti stříbro aneb roucho, aneb olivoví a vinice, aneb stáda a voly, neb služebníky aneb děvky?

27 Protož malomocenství Námanovo přichytí se tebe i semene tvého na věky. I vyšel od tváři jeho malomocný jako sníh.