1 以利沙说： "你们要听耶和华的话。耶和华这样说： ‘明日大约这个时候， 在撒玛利亚的城门， 三公斤面粉只卖十一克银子， 六公斤大麦也只是卖十一克银子。’"

2 但那搀扶王的官长回答神人， 说： "即使耶和华在天上开了窗户， 也不会有这事发生。"以利沙说： "看哪， 你要亲眼看见， 却吃不着。"

3 有四个痲风病人在城门口那里， 他们彼此说： "我们为什么坐在这里等死呢？

4 我们如果说： ‘我们进城去吧！ ’城里正有饥荒， 我们就要死在那里。我们如果坐在这里， 也是要死。现在， 让我们去投降亚兰人的军队吧； 如果他们饶我们一命， 我们就可以活着； 如果他们要杀死我们， 我们就死吧。"

5 于是他们在黄昏动身去到亚兰人的军营那里； 他们来到亚兰人的军营外边， 竟看不见一个人在那里。

6 因为主使亚兰人的军队听见战车、战马和大军的声音； 他们就彼此说： "看哪， 一定是以色列王雇用了赫人的众王和埃及人的众王来攻击我们。"

7 于是他们在黄昏的时候起来逃跑， 他们丢下他们的帐幕， 他们的马匹和他们的驴子； 军营仍在那里， 他们却只顾逃命去了。

8 这些患痲风病的人来到军营的外边， 他们进入其中一座帐幕， 又吃又喝， 并且从那里取去金子、银子和衣服， 然后离去， 把东西收藏起来。他们再回去， 进入另一座帐幕， 从那里拿走财物， 去收藏起来。

9 他们彼此说： "我们这样作是不对的。今天是报好消息的日子， 我们竟不出声， 如果我们等到早上天亮， 我们就算为有罪了。现在， 来吧， 我们要去通知王家。"

10 他们就去呼喊守城门的， 告诉他们说： "我们去过亚兰人的军营那里， 看见那里一个人也没有， 也没有人声。只有马仍拴着， 驴仍拴着， 帐幕都原封不动。"

11 守城门的就喊叫起来， 又往城内给王家报信。

12 王在夜间起来， 对他的臣仆说： "我告诉你们亚兰人对我们所作的是怎么一回事。他们知道我们闹饥荒， 所以出到军营外在田野埋伏， 心里说： ‘他们必从城里出来。我们就可以活捉他们， 进入城里去了。’"

13 他的一位臣仆回答， 说： "请叫人拉五匹剩下的马来； 看哪， 它们像所有剩下在这里的以色列人， 都要像所有死去的以色列人一样； 让我们打发人去看看吧。"

14 于是他们取了两辆战车和马匹， 王差人去追踪亚兰军， 吩咐他们： "去查看吧。"

15 他们就去追踪亚兰军直到约旦河。看哪， 沿途堆满了衣物器具， 就是亚兰人在匆忙逃走时丢弃的。于是使者回去向王报告。

16 众民就出去， 抢掠亚兰人的军营。于是三公斤面粉卖十一克银子， 六公斤大麦也卖十一克银子， 好像耶和华所说的。

17 王指派那官长， 就是那搀扶他的， 在城门口镇压。众民在城门那里把他践踏在地， 他就死了， 好像神人所说的， 就是王下来到神人那里时， 他所说的。

18 这是因为当神人对王说： "明天大约这个时分， 在撒玛利亚城门口， 六公斤大麦卖十一克银子， 三公斤面粉也卖十一克银子。"

19 那官长回答神人， 说： "即使耶和华在天上开了窗户， 也不会有这事发生。"神人说： "看哪， 你要亲眼看见， 却吃不着。"

20 这事果然发生在他身上： 众民把他践踏在地， 他就死了。

1 Řekl pak Elizeus: Slyšte slovo Hospodinovo. Toto praví Hospodin: O tomto času zítra míra mouky bělné bude za lot stříbra, a dvě míry ječmene za lot stříbra v bráně Samařské.

2 I odpověděl muži Božímu jeden z knížat, na jehož ruku král zpoléhal, a řekl: Kdyby otevřel Hospodin průduchy nebeské, zdali by to býti mohlo? Kterýž řekl: Aj, uzříš očima svýma, ale nebudeš jísti z toho.

3 Byli pak u vrat brány čtyři muži malomocní, kteříž řekli jeden druhému: Co tu sedíme, až bychom zemříti musili?

4 Díme-li: Poďme do města, hlad jest v městě, i zemřeme tam; pakli zde zůstaneme, také zemřeme. Protož nyní poďte, a utecme do vojska Syrských. Budou-li nás živiti, zůstaneme živi; pakli nás zbijí, též zemřeme.

5 Vstavše tedy v soumrak, aby šli k vojsku Syrských, přišli až k kraji ležení Syrského, a hle, nebylo tu žádného.

6 Nebo Pán učinil to, aby slyšelo vojsko Syrské hřmot vozů a zvuk koňů, a tak hluk vojska velikého. I řekli jeden druhému: Hle, ze mzdy najal proti nám král Izraelský krále Hetejské a krále Egyptské, aby připadli na nás.

7 A vstavše, utekli v soumrak a nechali tu stanů svých, a koňů svých i oslů svých, a ležení, tak jakž bylo, a utekli pro zachování života svého.

8 Když tedy přišli malomocní ti na kraj ležení, všedše do jednoho stanu, jedli a pili, a pobravše v něm stříbro a zlato i roucha, odešli a schovali. Opět navrátivše se, vešli do jiného stanu a pobrali v něm, a odšedše, schovali.

9 I řekli vespolek: Nedobře děláme. Den tento jest den dobrých novin, a my mlčíme. Budeme-li čekati až do svitání, postihne nás nepravost; protož nyní poďte, vejdouce, oznamme to domu královskému.

10 A přišedše, volali na branné města, a pověděli jim, řkouce: Přišli jsme do ležení Syrského, a aj, nebylo tam žádného, ani hlasu lidského, kromě koní přivázaných a oslů přivázaných, a stanů, jakž prvé byli.

11 I volal ten na jiné branné, a ti ohlásili to po všem domě královském.

12 Vstav tedy král v noci, řekl služebníkům svým: Povím vám nyní, co jsou nám udělali Syrští. Vědí, že jsme hladovití, protož vyšli z ležení, aby se skryli v poli, řkouce: Když vyjdou z města, zjímáme je živé a vejdeme do města.

13 K tomu odpovídaje jeden z služebníků jeho, řekl: Nechť, prosím, vezmou pět koní z těch, kteříž pozůstali v městě. (Hle, oniť jsou jako i všecko množství Izraelské, jenž zůstali v něm, hle, jsou jako všecko množství Izraelské, kteréž již hyne.) Ty pošleme a přezvíme.

14 A tak vzali dva koně vozní, kteréž poslal král za vojskem Syrským, řka: Jděte a vizte.

15 I jeli za nimi až k Jordánu, a aj, po vší té cestě plno bylo šatů a nádob, kteréž metali od sebe Syrští, splašeni jsouce. Tedy navrátivše se poslové, oznámili to králi.

16 Protož vyšed lid, vzebral ležení Syrské. A byla míra mouky bělné za lot, a dvě míry ječmene za lot vedlé řeči Hospodinovy.

17 Král pak byl ustanovil to kníže, na jehož ruku zpoléhal, u brány. Kteréhož pošlapal lid v bráně, tak že umřel, vedlé řeči muže Božího, kterouž mluvil, když král k němu byl sešel.

18 A stalo se tak, jakž mluvil muž Boží králi, řka: Dvě míry ječmene budou za lot stříbra, a míra mouky bělné za lot stříbra zítra o tomto času v bráně Samařské.

19 K čemuž bylo odpovědělo kníže muži Božímu, a řeklo: Kdyby otevřel Hospodin průduchy nebeské, zdali by to podlé řeči této býti mohlo? Jemuž on řekl: Aj, ty uzříš očima svýma, ale z toho jísti nebudeš.

20 A tak se stalo jemu; nebo pošlapal ho lid v bráně, tak že umřel.