1 犹大王约沙法第十八年， 亚哈的儿子约兰在撒玛利亚作王， 统治以色列； 他作王共有十二年。
2 他行耶和华看为恶的事， 只是还不至于像他的父亲和母亲一样， 因为他除去了他父亲所做的巴力神柱。
3 只是尼八的儿子耶罗波安使以色列人陷在罪中的那些罪， 他却坚持不舍， 不肯脱离。
4 摩押王米沙是个以畜牧为生的人。他每年进贡十万头绵羊羔和十万头公羊羔给以色列王。
5 亚哈死后， 摩押王背叛以色列王。
6 那时约兰王从撒玛利亚出来点阅以色列众人。
7 他一面起行， 一面派人到犹大王约沙法那里， 说： "摩押王背叛了我， 你肯不肯和我同去攻打摩押呢？"约沙法说： "我愿意去； 我和你不分彼此， 我的人民就像是你的人民， 我的马就像是你的马。"
8 约沙法问： "我们从哪条路上去呢？"约兰回答： "从以东旷野的路上去。"
9 于是以色列王、犹大王和以东王， 绕道行了七日的路程。军队和随行的牲畜都没有水喝。
10 以色列王说： "哎哟， 耶和华招聚这三位君王， 是要把他们交在摩押人的手中。"
11 约沙法说： "这里不是有一位耶和华的先知吗？我们可以托他求问耶和华。"以色列王的一位臣仆说： "这里有沙法的儿子以利沙， 他从前是服事以利亚的（"他从前是服事以利亚的"原文作"他从前倒水在以利亚手上"）。"
12 约沙法说： "他必有耶和华的话。"于是以色列王、约沙法和以东王都下到他那里。
13 以利沙对以色列王说： "我和你有什么关系呢？去问你父亲和你母亲的先知吧！ "以色列王对他说： "不要这样说， 耶和华招聚这三位君王， 是要把他们交在摩押人手中。"
14 以利沙说： "我指着我所事奉永活的万军耶和华起誓， 若不是看犹大王约沙法的情面， 我根本不会理你， 看也不看你。
15 现在， 给我找一个琴师来。"当琴师弹琴的时候， 耶和华的能力就临到他身上。
16 以利沙说： "耶和华这样说： ‘要在这山谷到处挖濠沟。’
17 因为耶和华这样说： ‘你们虽然没有看见风， 也没有看见雨， 但这山谷必充满了水， 你们和你们的牲畜都可以有水喝。
18 这事在耶和华眼中算是小事， 他还要把摩押交在你们手中。
19 你们要攻破所有坚固的城和一切繁华的都市； 砍下各种佳美的树木， 堵塞所有水泉， 用石头堆满一切肥沃的田地。’"
20 到了早上， 约在献祭的时候， 忽然有水从以东来， 遍地就满了水。
21 摩押全国听见这几位君王上来要攻打他们， 就召集所有能够穿上武装的， 不论老幼， 到边界上防守。
22 第二天早上， 他们起来的时候， 太阳照在水上， 摩押人从那边看见水红得像血一样。
23 他们说： "这是血啊！ 一定是那些王互相攻击， 自相残杀； 现在， 摩押人哪， 去抢掠吧！ "
24 他们来到以色列营， 以色列人起来， 击杀摩押人， 摩押人就在以色列人面前逃跑； 以色列人就攻进摩押， 击杀他们。
25 他们毁坏城市， 各人向一切肥沃的田地拋掷石头， 把田地填满了， 又堵塞一切水泉， 砍下各种佳美的树木， 直到吉珥．哈列设只剩下石头， 甩石的兵把它包围， 攻击它。
26 摩押王见战事激烈， 无法抵抗， 于是带领七百持刀的兵， 想要突围到以东王那里， 可是不成功，
27 于是他把那要接续他作王的长子， 在城墙上献为燔祭。以色列人就遭遇极大的忿怒， 于是离开他， 回到自己的地方去了。
1 Joram pak syn Achabův počal kralovati nad Izraelem v Samaří léta osmnáctého Jozafata krále Judského, a kraloval dvanácte let.
2 A činil to, což jest zlého před očima Hospodinovýma, ač ne tak jako otec jeho a jako matka jeho; nebo odjal modly Bál, kterýchž byl nadělal otec jeho.
3 A však v hříších Jeroboáma syna Nebatova, kterýž k hřešení přivodil Izraele, vždy vězel, a neodstoupil od nich.
4 Mésa pak král Moábský měl hojnost dobytka, a dával králi Izraelskému sto tisíc beranů, a sto tisíc skopců i s vlnou.
5 I stalo se, když umřel Achab, že se zprotivil král Moábský králi Izraelskému.
6 Tedy vytáhl v ten čas král Joram z Samaří, a sečtl všecken Izrael.
7 A když táhl, poslal k Jozafatovi králi Judskému, aby mu řekli: Král Moábský zprotivil mi se. Potáhneš-li se mnou proti Moábovi na vojnu? Odpověděl: Potáhnu. Jako jsem já, tak jsi ty, jako lid můj, tak lid tvůj, jakž koni moji, tak koni tvoji.
8 Zatím řekl: Kterouž pak cestou potáhneme? Odpověděl: Cestou pouště Idumejské.
9 A tak vytáhl král Izraelský a král Judský i král Idumejský. A když objížděli cestou za sedm dní, nedostávalo se vody vojsku a hovadům jejich, kteráž měli s sebou.
10 I řekl král Izraelský: Ach, běda! Nebo povolal Hospodin tří králů těchto, aby je vydal v ruku Moábovu.
11 Ale Jozafat řekl: Není-liž zde proroka Hospodinova, abychom se otázali Hospodina skrze něho? Odpovídaje pak jeden z služebníků krále Izraelského, řekl: Jestiť zde Elizeus syn Safatův, kterýž líval vodu na ruce Eliášovy.
12 Tedy řekl Jozafat: U tohoť jest slovo Hospodinovo. I šli k němu, král Izraelský a Jozafat, i král Idumejský.
13 I řekl Elizeus králi Izraelskému: Co mně do tebe? Jdi k prorokům otce svého a k prorokům matky své. Řekl jemu král Izraelský: Nikoli, nebo povolal Hospodin tří králů těchto, aby je vydal v ruku Moábovu.
14 K tomu řekl Elizeus: Živť jest Hospodin zástupů, před jehož oblíčejem stojím, bychť sobě nevážil Jozafata krále Judského, nepohleděl bych na tě, ani popatřil.
15 Ale nyní přiveďte mi toho, kterýž by uměl hráti na harfu. A když on hral, byla nad ním ruka Hospodinova.
16 I řekl: Takto praví Hospodin: Nadělej v tomto potoku množství dolů.
17 Nebo toto dí Hospodin: Neuzříte větru, aniž uzříte přívalu, však potok tento naplněn bude vodou, tak že píti budete i vy i množství vaše, i hovada vaše.
18 A i to málo jest před oblíčejem Hospodinovým, nebo i Moábské dá v ruku vaši.
19 A zkazíte všeliké město hrazené, i všeliké město výborné, též všecko stromoví dobré zporážíte, a všecky studnice vod zasypete, a všeliké pole dobré kamením přiházíte.
20 I stalo se ráno, když obětována bývá obět suchá, a aj, vody přicházely cestou od strany Idumejské, a naplněna jest země vodami.
21 Všecken pak Moáb uslyšev, že by vytáhli králové, aby bojovali proti nim, svolali se všickni, od toho, kterýž se pasem opásati může, a výše, a postavili se na pomezí.
22 Potom ráno vstavše, když slunce vzešlo nad těmi vodami, uzřeli Moábští naproti ty vody rdějící se jako krev.
23 A řekli: Krev jest. Jistě žeť jsou se pohubili ti králové, a zabil jeden každý bližního svého; protož nyní k loupežem, ó Moábští! A přišli až k ležení Izraelskému.
24 Tedy povstavše Izraelští, porazili Moábské, kteříž utíkali před nimi, a oni porazili je porážkou velikou, také i v jejich krajině.
25 Nebo města jejich zbořili, a na všeliké pole výborné házejíce jeden každý kamením svým, naplnili je, i všecky studnice vod zasypali, a všecko stromoví dobré zporáželi, tak že toliko nechali u Kirchareset zdi jeho. Protož shlukše se prakovníci, dobývali ho.
26 A vida král Moábský, že jsou mu silní bojovníci ti, vzal s sebou sedm set mužů bojovných, chtě se probiti skrze vojska krále Idumejského. Ale nemohli.
27 Pročež jav syna jeho prvorozeného, kterýž měl kralovati místo něho, obětoval jej v obět zápalnou na zdi. I stalo se rozhněvání veliké proti Izraelovi; protož odtrhše od něho, navrátili se do země své.