1 众人都起来， 把耶稣押到彼拉多那里，
2 控告他说： "我们查出这个人煽惑我们的同胞， 阻止纳税给凯撒， 并且自称是基督， 是王。"
3 彼拉多问他： "你是犹太人的王吗？"耶稣回答： "这是你说的。"
4 彼拉多对祭司长和众人说： "我在这人身上， 查不出有什么罪。"
5 但他们极力说： "他在犹太全地教导人， 煽动群众， 从加利利直到这里。"
6 彼拉多听见了， 就问耶稣是不是加利利人。
7 既然知道他是从希律管辖下来的， 就把他送回希律那里； 那时希律正在耶路撒冷。
8 希律看见耶稣， 非常欢喜， 因为他曾经听过耶稣的事， 早就想要见他， 希望看他行个神迹。
9 于是他问了耶稣许多话， 但耶稣什么也不回答。
10 祭司长和经学家站着， 猛烈地控告他。
11 希律和他的侍卫就藐视耶稣， 戏弄他， 给他穿上华丽的衣服， 把他送回彼拉多那里。
12 希律和彼拉多从前原是彼此为仇， 在那一天就成了朋友。
13 彼拉多召集了祭司长、官长和民众，
14 对他们说： "你们把这人押到我这里来， 说他煽惑群众， 我已经在你们面前审讯过， 在他身上一点也找不到你们控告他的罪状，
15 连希律也找不到， 又把他送回我这里， 可见他没有作过该死的事。
16 我要责打他， 然后把他释放。"
17 （有些抄本有第17节： "每逢节期， 他必须照例给他们释放一个囚犯。"也有些抄本把这句放在第19节后）
18 众人齐声喊叫： "除掉这个人， 给我们释放巴拉巴！ "
19 这巴拉巴是因为在城作乱杀人而入狱的。
20 彼拉多再向他们说明， 愿意释放耶稣。
21 然而他们高声呼叫： "把他钉十字架， 把他钉十字架！ "
22 彼拉多第三次对他们说： "这人作过什么恶事呢？我在他身上找不出什么该死的罪。所以我要责打他， 然后把他释放。"
23 但他们大声吵闹， 要他把耶稣钉十字架， 他们的声音就得了胜。
24 彼拉多就宣判， 照他们的要求，
25 把他们所求那作乱杀人入狱的释放了， 却把耶稣交出来， 随他们的意思处理。
26 他们把耶稣带走的时候， 抓住了一个从乡下来的古利奈人西门， 把十字架放在他身上， 叫他背着跟在耶稣后面。
27 一大群人跟随他， 有些妇女为他捶胸痛哭。
28 耶稣转过身来对她们说： "耶路撒冷的女儿啊， 不要为我哭， 却要为你们自己和你们的儿女哭。
29 日子将到， 人必说： ‘不生育的和没有怀过胎的， 也没有哺养过婴儿的有福了。’
30 那时人要对大山说： ‘倒在我们身上！ ’对小山说： ‘遮盖我们！ ’
31 他们在青绿的树上， 既然这样作； 在枯干的树上， 又会怎样呢？"
32 他们另外带来两个犯人， 和耶稣一同处死，
33 到了那名叫"髑髅"的地方， 就把耶稣钉在十字架上， 也钉了那两个犯人， 一左一右。
34 耶稣说： "父啊， 赦免他们！ 因为他们不知道自己所作的是什么。"士兵抽签， 分了他的衣服。
35 群众站着观看， 官长们嗤笑说： "他救了别人， 如果他是基督， 是 神所拣选的， 让他救自己吧！ "
36 士兵也上前戏弄他， 拿酸酒给他喝，
37 说： "如果你是犹太人的王， 救你自己吧！ "
38 在耶稣的头以上有一个牌子写着： "这是犹太人的王。"
39 悬挂着的犯人中， 有一个侮辱他说： "你不是基督吗？救你自己和我们吧！ "
40 另一个就应声责备他说： "你是同样受刑的， 还不惧怕 神吗？
41 我们是罪有应得的。我们所受的与所作的相称， 然而这个人并没有作过什么不对的事。"
42 他又对耶稣说： "耶稣啊， 你得国降临的时候， 求你记念我。"
43 耶稣对他说： "我实在告诉你， 今天你必定同我在乐园里了。"
44 从正午直到下午三点钟， 遍地都黑暗了。
45 太阳没有光， 圣所的幔子从当中裂开。
46 耶稣大声呼叫： "父啊， 我把我的灵魂交在你手里。"说了这话， 气就断了。
47 百夫长看见所发生的事， 就颂赞 神， 说： "这真是个义人！ "
48 聚集观看的群众， 看见所发生的事， 都捶着胸回去了。
49 与耶稣熟悉的人， 和从加利利跟随他来的妇女， 都远远地站着， 看这些事。
50 有一个人名叫约瑟， 是个议员， 为人良善公义，
51 是犹太地亚利马太城的人， 一向等候 神的国， 并不附和众人的计谋和行为。
52 这人去见彼拉多， 求领耶稣的身体。
53 他把身体取下来， 用细麻布裹好， 放在从石头凿出来的坟墓里， 这坟墓是从来没有葬过人的。
54 那天是预备日， 安息日就要开始，
55 那些从加利利和耶稣一起来的妇女， 跟着来了。她们看见了坟墓， 和他的身体怎样安葬，
56 就回去预备香料和香膏。安息日， 她们遵着诫命安息。
1 Tehdy povstavši všecko to množství jich, vedli jej ku Pilátovi.
2 A počali naň žalovati, řkouce: Tohoto jsme nalezli, an převrací lid, a brání daně dávati císaři, pravě se býti Kristem králem.
3 Pilát pak otázal se ho, řka: Ty-li jsi král Židovský? A on odpověděv, řekl jemu: Ty pravíš.
4 I dí Pilát k předním kněžím a k zástupům: Žádné viny nenalézám na tomto člověku.
5 Oni pak více se rozmáhali v křiku, řkouce: Bouříť lid, uče po všem Judstvu, počav od Galilee až sem.
6 Tedy Pilát uslyšav o Galilei, otázal se, byl-li by člověk Galilejský.
7 A když zvěděl, že by byl z panství Herodesova, poslal jej k Herodesovi, kterýž také v Jeruzalémě byl v ty dni.
8 Herodes pak uzřev Ježíše, zradoval se velmi. Nebo dávno žádal viděti jej, protože mnoho o něm slýchal, a nadál se, že nějaký div od něho učiněný uzří.
9 I tázal se ho mnohými řečmi, ale on jemu nic neodpovídal.
10 Stáli pak tu přední kněží a zákoníci, tuze na něj žalujíce.
11 A pohrdna jím Herodes s svým rytířstvem, a naposmívav se jemu, oblékl jej v roucho bílé, i odeslal zase ku Pilátovi.
12 I učiněni jsou přátelé Herodes s Pilátem v ten den. Nebo před tím nepřátelé byli vespolek.
13 Pilát pak svolav přední kněží a úřadné osoby i lid,
14 Řekl k nim: Dali jste mi toho člověka, jako by lid odvracel po sobě, a aj, já před vámi vyptávaje se ho, žádné viny jsem nenalezl na tom člověku ve všem tom, což vy na něj žalujete.
15 Ano ani Herodes; nebo odeslal jsem vás k němu, a aj, nic hodného smrti nestalo se jemu.
16 Protož potresce ho, propustím jej.
17 Musíval pak propouštěti jim v svátek jednoho vězně.
18 Protož zkřikli spolu všecko množství, řkouce: Zahlaď tohoto, a propusť nám Barabbáše.
19 Kterýž byl pro svádu nějakou v městě učiněnou a pro vraždu vsazen do žaláře.
20 Tedy Pilát opět mluvil k nim, chtěje propustiti Ježíše.
21 A oni vždy volali, řkouce: Ukřižuj ho, ukřižuj!
22 A on po třetí řekl k nim: Což jest pak zlého učinil tento? Jáť žádné příčiny smrti nenalézám na něm. Protož potresce ho, propustím.
23 Oni pak předce dotírali na něj křikem velikým, žádajíce, aby byl ukřižován. A rozmáhali se hlasové jejich a předních kněží.
24 Pilát pak přisoudil, aby se naplnila žádost jejich.
25 I propustil jim toho, kterýž pro bouřku a vraždu vsazen byl do žaláře, za něhož prosili, ale Ježíše vydal k vůli jejich.
26 A když jej vedli, chytivše Šimona nějakého Cyrenenského, jdoucího s pole, vložili na něj kříž, aby jej nesl za Ježíšem.
27 I šlo za ním veliké množství lidu i žen, kteréžto plakaly a kvílily ho.
28 A obrátiv se k nim Ježíš, dí: Dcery Jeruzalémské, neplačtež nade mnou, ale raději samy nad sebou plačte a nad svými dětmi.
29 Nebo aj, přijdou dnové, v nichžto řeknou: Blahoslavené neplodné, a břicha, kteráž nerodila, a prsy, kteréž nekrmily.
30 Tehdyť počnou říci k horám: Padněte na nás, a pahrbkům: Přikrejte nás!
31 Nebo poněvadž na zeleném dřevě toto se děje, i co pak bude na suchém?
32 Vedeni pak byli s ním i jiní dva zločinci, aby spolu s ním byli ukřižováni.
33 A když přišli na místo, kteréž slove popravištné, tu jej ukřižovali, i ty zločince, jednoho na pravici, druhého pak na levici.
34 Tedy Ježíš řekl: Otče, odpusť jim, neboť nevědí, co činí. A rozdělivše roucho jeho, metali o ně los.
35 I stál lid, dívaje se. A posmívali se jemu knížata s nimi, řkouce: Jinýmť jest spomáhal, nechať nyní pomůže sám sobě, jestliže on jest Kristus, ten Boží zvolený.
36 Posmívali se také jemu žoldnéři, přistupujíce a octa podávajíce jemu,
37 A řkouce: Jsi-li ty ten král Židovský, spomoziž sám sobě.
38 A byl také i nápis napsaný nad ním, literami Řeckými a Latinskými a Židovskými: Tento jest král Židovský.
39 Jeden pak z těch zločinců, kteříž s ním viseli, rouhal se jemu, řka: Jsi-li ty Kristus, spomoziž sobě i nám.
40 A odpověděv druhý, trestal ho, řka: Ty se ani Boha nebojíš, ješto jsi v témž odsouzení?
41 Myť zajisté spravedlivě trpíme, nebo hodnou pomstu za skutky naše béřeme, ale tento nic zlého neučinil.
42 I dí Ježíšovi: Pane, rozpomeň se na mne, když přijdeš do království svého.
43 I řekl mu Ježíš: Amen pravím tobě, dnes budeš se mnou v ráji.
44 A bylo okolo hodiny šesté. I stala se tma po vší zemi až do hodiny deváté.
45 I zatmělo se slunce, a opona chrámová roztrhla se na poly.
46 A zvolav Ježíš hlasem velikým, řekl: Otče, v ruce tvé poroučím ducha svého. A to pověděv, umřel.
47 A vida centurio, co se stalo, velebil Boha, řka: Jistě člověk tento spravedlivý byl.
48 A všickni zástupové, přítomní tomu divadlu, hledíce na to, co se dálo, tepouce prsy své, navracovali se.
49 Stáli pak všickni známí jeho zdaleka, i ženy, kteréž byly přišly za ním od Galilee, hledíce na to.
50 A aj, muž jménem Jozef, jeden z úřadu, muž dobrý a spravedlivý,
51 Kterýž byl nepovolil radě a skutku jejich, z Arimatie města Judského, kterýžto také očekával království Božího,
52 Ten přistoupiv ku Pilátovi, vyprosil tělo Ježíšovo,
53 A složiv je s kříže, obvinul v kment a pochoval je v hrobě vytesaném v skále, v kterémž ještě nebyl žádný pochován.
54 A byl den připravování, a sobota se začínala.
55 Šedše pak také za ním ženy, kteréž byly s Ježíšem přišly od Galilee, pohleděly na hrob, a kterak pochováno bylo tělo jeho.
56 Vrátivše se pak, připravily vonné věci a masti, ale v sobotu odpočinuly, podle přikázání.