1 礼拜日大清早的时候， 妇女们带着预备好的香料， 来到坟墓那里，

2 发现石头已经从坟墓辊开了，

3 就进去， 却找不着主耶稣的身体。

4 她们正为此事猜疑的时候， 忽然有两个人， 穿着闪烁耀目的衣服， 站在她们旁边。

5 她们害怕， 把脸伏在地上。那两个人对她们说： "为什么在死人中找活人呢？

6 他不在这里， 已经复活了。你们应当记得他还在加利利的时候， 怎样告诉你们，

7 说： ‘人子必须被交在罪人手里， 钉在十字架上， 第三日复活。’"

8 她们就想起他的话，

9 于是从坟地回去， 把这一切事告诉十一个使徒和其余的人。

10 那些妇女就是抹大拉的马利亚， 约亚拿和雅各的母亲马利亚， 以及其他在一起的妇女， 她们把这些事向使徒说了。

11 使徒以为这些话是无稽之谈， 就不相信。

12 彼得却起来跑到坟墓那里， 屈身往里观看， 只见细麻布在那里， 就回去了， 对所发生的事非常惊奇。

13 同一天， 门徒中有两个人往一个叫以马午斯的村子去， 那村子距耶路撒冷约十一公里；

14 他们彼此谈论所发生的这一切事。

15 正在交谈议论的时候， 耶稣亲自走近他们， 与他们同行，

16 但他们的眼睛却给蒙蔽了， 认不出他来。

17 耶稣说： "你们走路的时候， 彼此讨论的是什么事呢？"他们就站住， 面带愁容；

18 一个名叫革流巴的回答他： "在耶路撒冷作客的， 难道只有你不知道这几天在那里所发生的事吗？"

19 他说： "什么事呢？"他们说： "就是拿撒勒人耶稣的事。他是先知， 在 神和众人面前， 说话行事都有大能。

20 我们的祭司长和官长， 竟把他交出去， 判了死罪， 钉在十字架上。

21 但我们素来盼望要救赎以色列的就是他。不但这样， 这些事发生到今天， 已经是第三天了。

22 而且我们中间有几个妇女使我们惊奇， 她们清早到坟墓那里去，

23 却找不到他的身体。她们回来说看见天使显现， 天使说他活了。

24 又有我们中间的几个人到坟墓那里去， 所看见的正如妇女们所说的， 只是没有看见他。"

25 耶稣说： "无知的人哪， 先知所说的一切话， 你们心里信得太迟钝了！

26 基督这样受害， 然后进入他的荣耀， 不是应当的吗？"

27 于是他从摩西和众先知起， 把所有关于自己的经文， 都给他们解释明白了。

28 他们走近要去的村子， 他好像还要往前行，

29 他们强留他说： "天晚了， 太阳下山了， 请与我们同住吧！ "他就进去与他们同住。

30 到了吃饭的时候， 他拿起饼来， 感谢了， 擘开递给他们，

31 他们的眼睛开了， 才认出是耶稣来； 他却从他们面前不见了。

32 他们彼此说： "在路上他对我们说话， 给我们解释圣经的时候， 我们的心不是火热的吗？"

33 他们就立时起来回耶路撒冷去。在那里遇见十一个使徒和跟他们聚在一起的人，

34 说： "主果然复活了， 已经向西门显现了。"

35 两个人就把在路上的事， 和擘饼的时候他们怎样认出耶稣来的事， 都述说了一遍。

36 正说这话的时候， 耶稣亲自站在他们当中， 说： "愿你们平安。"

37 他们非常惊怕， 以为看见了灵。

38 他说： "你们为什么惊慌， 为什么心里疑惑呢？

39 你们看我的手、我的脚， 就知道我是谁。摸我看看， 灵没有骨， 没有肉； 你们看， 我是有的。"

40 说了这话， 就把手和脚给他们看。

41 他们欢喜到不敢相信， 并且很惊奇。耶稣说： "你们这里有什么吃的没有？"

42 他们就给了他一片烧鱼。

43 他接过来， 在他们面前吃了。

44 主对他们说： "这就是我从前与你们同在的时候， 对你们说过的话： 摩西的律法、先知书和诗篇上所记关于我的一切事， 都必定应验。"

45 于是他开他们的心窍， 使他们明白圣经；

46 又说： "经上这样记着： 基督必须受害， 第三天从死人中复活。

47 人要奉他的名， 传讲悔改与赦罪的道， 从耶路撒冷起， 直传到万国。

48 你们就是这些事的见证。

49 我要使我父的应许临到你们身上， 你们当在城里等候， 直到得着从上面来的能力。"

50 主带他们出去， 到了伯大尼附近， 举手给他们祝福。

51 正在祝福的时候， 他就离开他们， 被接到天上去了。

52 他们就敬拜他， 欢欢喜喜地回到耶路撒冷，

53 常常在殿里称颂 神。

1 První pak den po sobotě, velmi ráno vyšedše, přišly k hrobu, nesouce vonné věci, kteréž byly připravily, a některé jiné byly spolu s nimi.

2 I nalezly kámen odvalený od hrobu.

3 A všedše tam, nenalezly těla Pána Ježíše.

4 I stalo se, když ony se toho užasly, aj, muži dva postavili se podle nich, v rouše stkvoucím.

5 Když se pak ony bály, a sklonily tváři své k zemi, řekli k nim: Co hledáte živého s mrtvými?

6 Neníť ho tuto, ale vstalť jest. Rozpomeňte se, kterak mluvil vám, když ještě v Galilei byl,

7 Řka: Že Syn člověka musí vydán býti v ruce hříšných lidí, a ukřižován býti, a třetí den z mrtvých vstáti.

8 I rozpomenuly se na slova jeho.

9 A navrátivše se od hrobu, zvěstovaly to všecko těm jedenácti učedlníkům i jiným všechněm.

10 Byly pak ženy ty: Maria Magdaléna a Johanna a Maria matka Jakubova, a jiné některé s nimi, kteréž vypravovaly to apoštolům.

11 Ale oni měli za bláznovství slova jejich, a nevěřili jim.

12 Tedy Petr vstav, běžel k hrobu, a pohleděv do něho, uzřel prostěradla, ana sama leží. I odšel, divě se sám v sobě, co se to stalo.

13 A aj, dva z nich šli toho dne do městečka, kteréž bylo vzdálí od Jeruzaléma honů šedesáte, jemuž jméno Emaus.

14 A rozmlouvali vespolek o těch všech věcech, kteréž se byly staly.

15 I stalo se, když rozmlouvali a sebe se otazovali, že i Ježíš, přiblíživ se k nim, šel s nimi.

16 Ale oči jejich držány byly, aby ho nepoznali.

17 I řekl k nim: Které jsou to věci, o nichž rozjímáte vespolek, jdouce, a proč jste smutní?

18 A odpověděv jeden, kterémuž jméno Kleofáš, řekl jemu: Ty sám jeden jsi z příchozích do Jeruzaléma, ještos nezvěděl, co se stalo v něm těchto dnů?

19 Kterýmžto on řekl: I co? Oni pak řekli jemu: O Ježíšovi Nazaretském, kterýž byl muž prorok, mocný v slovu i v skutku, před Bohem i přede vším lidem,

20 A kterak jej vydali přední kněží a knížata naše na odsouzení k smrti, i ukřižovali jej.

21 My pak jsme se nadáli, že by on měl vykoupiti lid Izraelský. Ale nyní tomu všemu třetí den jest dnes, jakž se to stalo.

22 Ale i ženy některé z našich zděsily nás, kteréž ráno byly u hrobu,

23 A nenalezše těla jeho, přišly, pravíce, že jsou také vidění andělské viděly, kteřížto praví, že by živ byl.

24 I chodili někteří z našich k hrobu, a nalezli tak, jakž pravily ženy, ale jeho neviděli.

25 Tedy on řekl k nim: Ó blázni a zpozdilí srdcem k věření všemu tomu, což mluvili Proroci.

26 Zdaliž nemusil těch věcí trpěti Kristus a tak vjíti v slávu svou?

27 A počav od Mojžíše a všech Proroků, vykládal jim všecka ta písma, kteráž o něm byla.

28 A vtom přiblížili se k městečku, do kteréhož šli, a on potrh se, jako by chtěl dále jíti.

29 Ale oni přinutili ho, řkouce: Zůstaň s námi, nebo se již připozdívá, a den se nachýlil. I všel, aby s nimi zůstal.

30 I stalo se, když seděl s nimi za stolem, vzav chléb, dobrořečil, a lámaje, podával jim.

31 I otevříny jsou oči jejich, a poznali ho. On pak zmizel od očí jejich.

32 I řekli vespolek: Zdaliž srdce naše v nás nehořelo, když mluvil nám na cestě a otvíral nám písma?

33 A vstavše v tu hodinu, vrátili se do Jeruzaléma, a nalezli shromážděných jedenácte, a ty, kteříž s nimi byli,

34 Ani praví: Že vstal Pán právě, a ukázal se Šimonovi.

35 I vypravovali oni také to, co se stalo na cestě, a kterak ho poznali v lámání chleba.

36 A když oni o tom rozmlouvali, postavil se Ježíš uprostřed nich, a řekl jim: Pokoj vám.

37 Oni pak zhrozivše se a přestrašeni byvše, domnívali se, že by ducha viděli.

38 I dí jim: Co se strašíte a myšlení vstupují na srdce vaše?

39 Vizte ruce mé i nohy mé, žeť v pravdě já jsem. Dotýkejte se a vizte; neboť duch těla a kostí nemá, jako mne vidíte míti.

40 A pověděv to, ukázal jim ruce i nohy.

41 Když pak oni ještě nevěřili pro radost, ale divili se, řekl jim: Máte-li tu něco, ješto by se pojedlo?

42 A oni podali jemu kusu ryby pečené a plástu strdi.

43 A vzav to, pojedl před nimi,

44 A řekl jim: Tatoť jsou slova, kteráž jsem mluvil vám, ještě byv s vámi: Že se musí naplniti všecko, což psáno jest v Zákoně Mojžíšově a v Prorocích i v Žalmích o mně.

45 Tedy otevřel jim mysl, aby rozuměli Písmům.

46 A řekl jim: Že tak psáno jest a tak musil Kristus trpěti, a třetího dne z mrtvých vstáti,

47 A aby bylo kázáno ve jménu jeho pokání a odpuštění hříchů mezi všemi národy, počna od Jeruzaléma.

48 Vy jste pak svědkové toho.

49 A aj, já pošli zaslíbení Otce svého na vás. Vy pak čekejte v městě Jeruzalémě, dokudž nebudete oblečeni mocí s výsosti.

50 I vyvedl je ven až do Betany, a pozdvih rukou svých, dal jim požehnání.

51 I stalo se, když jim žehnal, bral se od nich, a nesen jest do nebe.

52 A oni poklonivše se jemu, navrátili se do Jeruzaléma s radostí velikou.

53 A byli vždycky v chrámě, chválíce a dobrořečíce Boha. Amen.