1 有一个安息日， 耶稣从麦田经过， 他的门徒摘了麦穗， 用手搓着吃。
2 有几个法利赛人说： "你们为什么作安息日不可作的事呢？"
3 耶稣回答： "大卫和跟他在一起的人， 在饥饿的时候所作的， 你们没有念过吗？
4 他不是进了 神的殿， 吃了陈设饼， 也给跟他在一起的人吃吗？这饼除了祭司以外， 别的人是不可以吃的。"
5 他又对他们说： "人子是安息日的主。"
6 另一个安息日， 耶稣进入会堂教导人， 在那里有一个人， 右手枯干，
7 经学家和法利赛人要看他会不会在安息日治病， 好找把柄控告他。
8 耶稣知道他们的意念， 就对那一只手枯干了的人说： "起来， 站在当中！ "那人就起来站着。
9 耶稣对他们说： "我问你们： 在安息日哪一样是可以作的呢： 作好事还是坏事？救命还是害命？"
10 他环视周围所有的人， 就对那人说： "伸出你的手来！ "他把手一伸， 手就复原了。
11 他们却大怒， 彼此商议怎样对付耶稣。
12 在那些日子， 有一次耶稣出去到山上祷告， 整夜祷告 神。
13 天亮以后， 他把门徒叫来， 从他们中间挑选了十二个人， 称他们为使徒，
14 就是西门（又给他起名叫彼得）， 和他弟弟安得烈， 以及雅各、约翰、腓力、巴多罗迈、
15 马太、多马、亚勒腓的儿子雅各、称为激进派的西门、
16 雅各的儿子犹大， 和出卖主的加略人犹大。
17 耶稣和他们下了山， 站在平地上， 有一大群门徒同他在一起， 又有一大批从犹太全地、耶路撒冷和推罗、西顿海边来的人。
18 他们要听他讲道， 也要他们的疾病得医好。还有一些被污灵缠扰的也痊愈了。
19 群众都设法摸他， 因为有能力从他身上出来， 治好众人。
20 耶稣抬头看着门徒， 说： "贫穷的人有福了， 因为 神的国是你们的。
21 饥饿的人有福了， 因为你们要得饱足。哀哭的人有福了， 因为你们将要喜乐。
22 世人为人子的缘故憎恨你们、排斥你们、辱骂你们， 弃绝你们的名好像弃绝恶物， 你们就有福了。
23 那时你们应该欢喜跳跃， 因为你们在天上的赏赐是大的， 他们的祖先对待先知也是这样。
24 "然而你们富有的人有祸了， 因为你们已经得了你们的安慰。
25 你们饱足的人有祸了， 因为你们将要饥饿。你们喜乐的人有祸了， 因为你们将要痛哭。
26 人都说你们好的时候， 你们就有祸了， 因为你们的祖先对待假先知也是这样。
27 "只是我告诉你们听道的人： 当爱你们的仇敌， 善待恨你们的人。
28 咒诅你们的， 要为他们祝福， 凌辱你们的， 要为他们祷告。
29 有人打你一边的脸， 把另一边也转给他打； 有人拿你的外衣， 连内衣也让他拿去。
30 向你求的， 就给他； 有人拿去你的东西， 不用再要回来。
31 你们愿意人怎样待你们， 你们就应当怎样待人。
32 如果单爱那些爱你们的人， 那有什么好处呢？罪人也爱那些爱他们的人。
33 如果只善待那些善待你们的人， 那有什么好处呢？罪人也会这样行。
34 如果借给人， 又指望向人收回， 那有什么好处呢？罪人也借给罪人， 要如数收回。
35 你们要爱仇敌， 善待他们； 借出去， 不要指望偿还； 这样你们的赏赐就大了， 你们也必作至高者的儿子， 因为 神自己也宽待忘恩的和恶人。
36 你们要仁慈像你们的父仁慈一样。
37 "你们不要判断人， 就必不受判断； 不要定人的罪， 就必不被定罪； 要饶恕人， 就必蒙饶恕；
38 要给人， 就必有给你们的； 并且要用十足的升斗， 连按带摇， 上尖下流地倒在你们怀里； 因为你们用什么升斗量给人， 就必用什么升斗量给你们。"
39 耶稣又用比喻对他们说： "瞎子怎能给瞎子领路呢？两个人不都要掉在坑里吗？
40 学生不能胜过老师， 所有学成的， 不过和老师一样。
41 为什么看得见你弟兄眼中的木屑， 却想不到自己眼中的梁木呢？
42 你不看见自己眼中的梁木， 怎能对你弟兄说： ‘弟兄， 容我除去你眼中的木屑’呢？伪君子啊！ 先去掉自己眼中的梁木， 才能看得清楚， 好去掉弟兄眼中的木屑。
43 "因为好树不能结坏果子， 坏树不能结好果子。
44 凭着果子就可以认出树来。人不能从荆棘上采无花果， 也不能从蒺藜里摘葡萄。
45 良善的人从心中所存的良善发出良善， 邪恶的人从心中所存的邪恶发出邪恶； 因为心中所充满的， 口里就说出来。
46 "你们为什么称呼我‘主啊！ 主啊！ ’却不遵行我的吩咐呢？
47 每一个到我跟前， 听我的话并且去行的， 我要指示你们他像什么人。
48 他像一个人建造房屋， 挖深了地， 把根基建在磐石上。大水泛滥的时候， 急流冲击那房屋， 不能使它动摇， 因为它建造得好。
49 但那听见而不遵行的， 就像人在地上建屋， 没有根基， 急流一冲， 就立刻倒塌， 毁坏得很厉害。"
1 I stalo se v druhou sobotu, že šel Ježíš skrze obilí. I trhali učedlníci jeho klasy, a rukama vymínajíce, jedli.
2 Tehdy někteří z farizeů řekli jim: Proč to činíte, čehož nesluší činiti v svátky?
3 I odpověděv Ježíš, řekl jim: Což jste ani toho nečtli, co jest učinil David, když lačněl, on i ti, kteříž s ním byli?
4 Kterak všel do domu Božího, a chleby posvátné vzal a jedl, a dal i těm, kteříž s ním byli, jichžto nenáleží jísti než toliko samým kněžím?
5 I řekl jim: Že jest Syn člověka pánem také i dne svátečního.
6 Stalo se pak i v jiný den sváteční, že všel do školy Ježíš, a učil. A byl tu člověk, jehož pravá ruka byla uschlá.
7 I šetřili ho zákoníci a farizeové, bude-li v sobotu uzdravovati, aby nalezli, čím by jej obžalovali.
8 Ale on znal přemyšlování jich. I dí člověku, kterýž měl ruku uschlou: Vstaň, a stůj v prostředku. A on vstav, i stál.
9 Tedy řekl k nim Ježíš: Otíži se vás na jednu věc: Sluší-li v sobotu dobře činiti? duši zachovati, čili zatratiti?
10 A pohleděv na ně na všecky vůkol, dí člověku: Vztáhni ruku svou. A on učinil tak. I navrácena jest k zdraví ruka jeho a byla jako druhá.
11 Oni pak naplněni jsou hněvivou nemoudrostí, a rozmlouvali mezi sebou, co by učiniti měli Ježíšovi.
12 I stalo se v těch dnech, vyšel Ježíš na horu k modlení. I byl tam přes noc na modlitbě Boží.
13 A když byl den, povolal učedlníků svých, a vyvolil z nich dvanácte, kteréž i apoštoly nazval.
14 (Šimona, kterémuž také dal jméno Petr, a Ondřeje bratra jeho, Jakuba a Jana, Filipa a Bartoloměje,
15 Matouše a Tomáše, Jakuba syna Alfeova, a Šimona, kterýž slove Zelótes,
16 Judu bratra Jakubova, a Jidáše Iškariotského, kterýž pak byl zrádce.)
17 I sstoupiv s nimi s hory, stál na místě polním, a zástup učedlníků jeho, a množství veliké lidu ze všeho Judstva i z Jeruzaléma, i z Týru i z Sidonu, jenž při moři jsou, kteříž byli přišli, aby jej slyšeli a uzdraveni byli od neduhů svých,
18 I kteříž trápeni byli od duchů nečistých. A byli uzdravováni.
19 A všecken zástup hledal se ho dotknouti; nebo moc z něho vycházela, a uzdravovala všecky.
20 A on pozdvih očí svých na učedlníky, pravil: Blahoslavení chudí, nebo vaše jest království Boží.
21 Blahoslavení, kteříž nyní lačníte, nebo nasyceni budete. Blahoslavení, kteříž nyní plačete, nebo smáti se budete.
22 Blahoslavení budete, když vás nenáviděti budou lidé, a když vás vyobcují, a haněti budou, a vyvrhou jméno vaše jakožto zlé, pro Syna člověka.
23 Radujte se v ten den a veselte se, nebo aj, odplata vaše mnohá jest v nebesích. Takť jsou zajisté činívali prorokům otcové jejich.
24 Ale běda vám bohatým, nebo vy již máte potěšení své.
25 Běda vám, kteříž jste nasyceni, nebo lačněti budete. Běda vám, kteříž se nyní smějete, nebo kvíliti a plakati budete.
26 Běda vám, když by dobře o vás mluvili všickni lidé; nebo tak jsou činívali falešným prorokům otcové jejich.
27 Ale vámť pravím, kteříž slyšíte: Milujte nepřátely vaše, dobře čiňte těm, kteříž vás nenávidí,
28 Dobrořečte těm, kteříž vás proklínají, a modlte se za ty, kteříž vám bezpráví činí.
29 A udeřil-li by tebe kdo v líce jedno, nasaď mu i druhého, a tomu, kterýž tobě odjímá plášť, také i sukně nebraň.
30 Každému pak prosícímu tebe dej, a od toho, jenž béře tvé věci, zase nežádej.
31 A jakž chcete, aby vám lidé činili, i vy jim též podobně čiňte.
32 Nebo jestliže milujete ty, kteříž vás milují, jakou míti budete milost? Nebo i hříšníci milují ty, od nichž milováni bývají.
33 A budete-li dobře činiti těm, kteříž vám dobře činí, jakou máte milost? Však i hříšníci totéž činí.
34 A budete-li půjčovati těm, od kterýchž se nadějete zase vzíti, jakou máte milost? Však i hříšníci hříšníkům půjčují, aby tolikéž zase vzali.
35 Protož milujte nepřátely vaše, a dobře čiňte, a půjčujte, nic se odtud nenadějíce, a budeť odplata vaše mnohá, a budete synové Nejvyššího. Nebo on dobrotivý jest i k nevděčným a zlým.
36 Protož buďte milosrdní, jako i Otec váš milosrdný jest.
37 Nesuďte, a nebudete souzeni. Nepotupujte, a nebudete potupeni. Odpouštějte, a budeť vám odpuštěno.
38 Dávejte, a budeť vám dáno. Míru dobrou, natlačenou, a natřesenou, a osutou dadíť v lůno vaše; touž zajisté měrou, kterouž měříte, bude vám odměřeno.
39 Pověděl jim také i podobenství: Zdali může slepý slepého vésti? Zdaž oba do jámy neupadnou?
40 Neníť učedlník nad mistra svého, ale dokonalý bude každý, bude-li jako mistr jeho.
41 Což pak vidíš mrvu v oku bratra svého, a břevna, kteréž jest v tvém vlastním oku, neznamenáš?
42 Aneb kterak můžeš říci bratru svému: Bratře, nechať vyvrhu mrvu z oka tvého, sám v oku svém břevna nevida? Pokrytče, vyvrz prve břevno z oka svého, a tehdy prohlédneš, abys vyňal mrvu, kteráž jest v oku bratra tvého.
43 Neboť není ten strom dobrý, kterýž nese ovoce zlé, aniž jest strom zlý, kterýž nese ovoce dobré.
44 Každý zajisté strom po svém vlastním ovoci bývá poznán; nebo nesbírají s trní fíků, ani s hloží sbírají hroznů.
45 Dobrý člověk z dobrého pokladu srdce svého vynáší dobré, a zlý člověk ze zlého pokladu srdce svého vynáší zlé. Nebo z hojnosti srdce mluví ústa jeho.
46 Co pak mi říkáte: Pane, Pane, a nečiníte, což pravím?
47 Každý kdož přichází ke mně, a slyší slovo mé, a zachovává je, ukáži vám, komu by podoben byl.
48 Podoben jest člověku stavějícímu dům, kterýž kopal hluboko, a založil grunty v skále. A když se stala povodeň, obořila se řeka na dům ten, ale nemohla jím pohnouti, nebo byl založen na skále.
49 Ale kdož slyší a nečiní, podoben jest člověku, kterýž staví dům svůj na zemi bez gruntu. Na kterýžto obořila se řeka, a on hned padl, i stal se pád domu toho veliký.