1 有一天， 耶稣在一个地方祈祷， 祈祷完了， 有一个门徒对他说： "主啊， 求你教导我们祷告， 像约翰教导他的门徒一样。"
2 耶稣说： "你们祷告的时候， 要说： ‘父啊， 愿你的名被尊为圣， 愿你的国降临（有些抄本在此有"愿你的旨意行在地上， 如同行在天上"一句）；
3 我们需用的食物， 求你每天赐给我们；
4 赦免我们的罪， 因为我们也饶恕所有亏负我们的人； 不要让我们陷入试探（有些抄本在此有"救我们脱离那恶者"一句）。’"
5 耶稣又对他们说： "你们当中， 谁有朋友半夜去找他， 说： ‘请你借给我三个饼，
6 因为我有一个朋友旅行来到我这里， 我没有什么可以招待他。’
7 而他却在里面回答： ‘不要麻烦我， 门已经关好了， 孩子也跟我在床上了， 我不能起来拿给你。’
8 我告诉你们， 即使不因为他是朋友而起来给他， 也会因为他厚颜地直求， 而起来照他所需要的给他。
9 我又告诉你们， 你们祈求， 就给你们； 寻找， 就寻见； 叩门， 就给你们开门。
10 因为所有祈求的就得着， 寻找的就寻见， 叩门的就给他开门。
11 你们中间作父亲的， 哪有儿子求鱼， 反拿蛇给他呢？
12 或求鸡蛋， 反给他蝎子呢？
13 你们虽然不好， 尚且知道把好东西给自己的儿女， 何况天父， 岂不更把圣灵赐给求他的人吗？"
14 耶稣赶出一个哑巴鬼， 鬼既出去， 哑巴就说起话来， 众人都希奇。
15 有人说： "他靠鬼王别西卜赶鬼。"
16 又有人试探他， 向他求一个从天上来的神迹。
17 耶稣知道他们的心意， 就对他们说： "如果一个国家自相纷争， 就必定荒凉； 如果一个家庭自相为敌， 就必然败落。
18 如果撒但自相纷争， 他的国怎能站立得住呢？你们说我靠别西卜赶鬼，
19 我若靠别西卜赶鬼， 你们的子孙赶鬼又靠谁呢？因此， 他们必要作你们的审判官。
20 我若靠 神的能力赶鬼， 这就是 神的国临到你们了。
21 一个壮汉拿着武器， 看守自己的家园， 他的家财就平安无事。
22 但是一个比他更强的人来了， 胜过了他， 夺去他所倚靠的武器， 就把他的家财当作掠物分了。
23 不站在我这一边的就是反对我的； 不跟从一起收聚的就是分散的。
24 "一个污灵离开了一个人， 走遍干旱之地， 寻找栖身的地方， 却没有找到， 就说： ‘我要回到我从前离开了的那房子。’
25 到了之后， 看见里面已经打扫干净， 粉饰好了，
26 他就去带了另外七个比自己更恶的污灵来， 进去住在那里； 那人后来的情况， 比以前更坏了。"
27 耶稣正说这些话的时候， 群众中有一个女人高声对他说： "怀你胎的和哺养你的有福了！ "
28 他说： "是的， 却还不如听 神的道而遵守的人有福。"
29 众人聚集的时候， 耶稣就说： "这世代是个邪恶的世代。这世代寻求神迹， 可是除了约拿的神迹以外， 再没有神迹给他们了。
30 约拿怎样成了尼尼微人的神迹， 人子也照样成为这个世代的神迹。
31 审判的时候， 南方的女王要和这世代的人一同起来， 她要定他们的罪， 因为她从地极来到， 要听所罗门智慧的话。你看， 这里有一位是比所罗门更大的。
32 审判的时候， 尼尼微人要和这世代的人一同起来， 他们要定这个世代的罪， 因为尼尼微人听了约拿所传的就悔改了。你看， 这里有一位是比约拿更大的。
33 "没有人点了灯， 把它放在地窖里， 或量器底下， 却放在灯台上， 叫进来的人看得见光。
34 你的眼睛就是你身体的灯， 你的眼睛健全， 全身就明亮； 如果不健全， 全身就黑暗。
35 所以要谨慎， 免得你里面的光黑暗了。
36 你若全身明亮， 没有一点黑暗， 你就完全明亮， 好像明亮的灯光照你一样。"
37 耶稣说话的时候， 有一个法利赛人请耶稣和他一起吃饭； 他就进去坐席。
38 这个法利赛人见耶稣吃饭之前不洗手， 觉得奇怪。
39 主对他说： "你们法利赛人把杯盘的外面洗净， 但你们里面却充满了抢夺和邪恶。
40 无知的人哪， 那造外面的， 不也造里面吗？
41 只要把里面的施舍出去， 你们的一切就都洁净了。
42 然而你们法利赛人有祸了！ 因为你们把薄荷、茴香和各样菜蔬献上十分之一， 却把公义和爱 神的事疏忽了； 这些是你们应当作的， 但其他的也不可疏忽。
43 你们法利赛人有祸了！ 因为你们喜爱会堂里的高位和人在巿中心的问安。
44 你们有祸了！ 因为你们好像不显露的坟墓， 走在上面的人并不知道。"
45 律法师中有一个回答他： "老师， 你这样说， 把我们也侮辱了！ "
46 耶稣说： "你们律法师也有祸了， 因为你们把难担的担子叫人担， 自己连一个指头也不动。
47 你们有祸了！ 因为你们修造先知的坟墓， 而那些先知正是你们祖先所杀的，
48 这样， 你们就成了证人， 对你们祖先的作为表示同意； 他们杀害先知， 你们修造先知的坟墓。
49 所以， 神的智慧说： ‘我要差遣先知和使徒到他们那里去， 有的他们要杀害， 有的他们要迫害，
50 为要使创世以来众先知所流的血， 从亚伯的血起， 直到在祭坛和圣所之间受害的撒迦利亚的血为止， 都向这一代追讨。’是的， 我告诉你们， 都要向这一代追讨。
52 你们律法师有祸了！ 因为你们拿去知识的钥匙， 自己不进去， 又阻止要进去的人。"
53 耶稣从那里出来， 经学家和法利赛人非常敌视他， 质问他很多问题，
54 等机会从他的口中找把柄。
1 I stalo se, když byl na jednom místě, modle se, že když přestal, řekl k němu jeden z učedlníků jeho: Pane, nauč nás modliti se, jako i Jan učil učedlníky své.
2 I řekl jim: Když se modlíte; říkejte: Otče náš, jenž jsi v nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá, jako v nebi tak i na zemi.
3 Chléb náš vezdejší dávej nám každého dne.
4 I odpusť nám hříchy naše, nebo i my odpouštíme všelikému vinníku našemu. A neuvoď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého.
5 I řekl k nim: Kdo z vás bude míti přítele, a půjde k němu o půlnoci, a dí jemu: Příteli, půjč mi tří chlebů.
6 Nebo přítel můj přišel s cesty ke mně, a nemám, co bych předložil před něj.
7 A on vnitř jsa, odpověděl by, řka: Nečiň mi nevole, neb jsou již dveře zavříny, a dítky mé se mnou jsou v pokoji. Nemohuť vstáti a dáti tobě.
8 Pravím vám: Ačť nedá jemu, vstana, protože jest přítel jeho, ale však pro nezbednost jeho vstana, dá jemu, kolikožkoli potřebuje.
9 I jáť pravím vám: Proste, a budeť vám dáno; hledejte, a naleznete; tlucte, a budeť vám otevříno.
10 Neb každý, kdož prosí, béře; a kdož hledá, nalézá; a tomu, kdož tluče, bude otevříno.
11 Kterého pak z vás otce prosil by syn za chléb, zdali kamene podá jemu? Aneb za rybu, zdali místo ryby dá jemu hada?
12 Aneb prosil-li by za vejce, zdali podá jemu štíra?
13 Poněvadž tedy vy, zlí jsouce, umíte dobré dary dávati dětem svým, čím více Otec váš nebeský dá Ducha svatého těm, kteříž ho prosí?
14 I vymítal Ježíš ďábelství, a to bylo němé. Stalo se pak, když vyšlo ďábelství, že mluvil němý. I divili se zástupové.
15 Ale někteří z nich pravili: V Belzebubu, knížeti ďábelském, vymítá ďábly.
16 A jiní pokoušejíce ho, znamení s nebe hledali od něho.
17 Ale on znaje myšlení jejich, řekl jim: Každé království samo v sobě rozdělené pustne, a dům na dům padá.
18 Jestližeť jest pak i satan proti sobě rozdělen, kterakž stane království jeho? Nebo pravíte, že já v Belzebubu vymítám ďábly.
19 Jestliže já v Belzebubu vymítám ďábly, synové vaši v kom vymítají? Protož oni soudcové vaši budou.
20 Pakliť prstem Božím vymítám ďábly, jistěť jest přišlo k vám království Boží.
21 Když silný oděnec ostříhá síně své, v pokoji jsou všecky věci, kteréž má.
22 Pakli by silnější než on přijda, přemohl jej, všecka odění jeho odejme, v něž úfal, a loupeže jeho rozdělí.
23 Kdožť není se mnou, proti mně jest; a kdož neshromažďuje se mnou, rozptylujeť.
24 Když nečistý duch vyjde od člověka, chodí po místech suchých, hledaje odpočinutí. A nenalezna, dí: Vrátím se do domu svého, odkudž jsem vyšel.
25 A přijda, nalezne jej vymetený a ozdobený.
26 I jde, a přijme k sobě jiných sedm duchů horších sebe, a vejdouce, přebývají tam. I jsou poslední věci člověka toho horší nežli první.
27 I stalo se, když on to mluvil, pozdvihši hlasu jedna žena z zástupu, řekla jemu: Blahoslavený život, kterýž tebe nosil, a prsy, kterýchž jsi požíval.
28 A on řekl: Ovšem pak blahoslavení, kteříž slyší slovo Boží a ostříhají jeho.
29 A když se zástupové scházeli, počal praviti: Pokolení toto nešlechetné jest. Znamení vyhledává, a znamení jemu nebude dáno, než znamení Jonáše proroka.
30 Nebo jakož Jonáš učiněn byl znamením Ninivitským, takť bude i Syn člověka pokolení tomuto.
31 Královna od poledne stane na soudu s muži pokolení tohoto, a odsoudí je. Nebo přijela od končin země, aby slyšela moudrost Šalomounovu, a aj, více než Šalomoun tuto!
32 Muži Ninivitští povstanou na soudu s pokolením tímto, a odsoudí je. Nebo činili pokání k kázání Jonášovu, a aj, více nežli Jonáš tuto!
33 Žádný rozsvítě svíci, nepostaví jí do skrýše, ani pod kbelec, ale na svícen, aby ti, kteříž vcházejí, světlo viděli.
34 Svíce těla tvého jest oko tvé. Když by tedy oko tvé sprostné bylo, i tělo tvé všecko bude světlé; a pakliť bude nešlechetné, takéť i tělo tvé tmavé bude.
35 Viziž tedy, aby světlo, kteréž jest v tobě, nebylo tmou.
36 Pakli celé tělo tvé světlé bude, nemaje žádné částky tmavé, budeť všecko tak světlé, že tě jako svíce bleskem osvítí.
37 A mezi tím když on mluvil, prosil ho jeden farizeus, aby obědval u něho. A všed, posadil se za stůl.
38 Farizeus pak viděv to, podivil se, že se neumyl před obědem.
39 I řekl Pán k němu: Nyní vy farizeové povrchu konvice a mísy čistíte, ale to, což vnitř jest v vás, plno jest loupeže a nešlechetností.
40 Blázni, zdaliž ten, kterýž učinil, což zevnitř jest, neučinil také i toho, což jest vnitř?
41 Ale však i z toho, což máte, dávejte almužnu, a aj, všecky věci vaše čisté budou.
42 Ale běda vám farizeům, kteříž desátky dáváte z máty a z routy a ze všeliké byliny, ale opouštíte soud a lásku Boží; ješto tyto věci měli jste činiti, a oněch neopouštěti.
43 Běda vám farizeům, nebo milujete první místa v školách a pozdravování na trzích.
44 Běda vám, zákoníci a farizeové pokrytci, nebo jste jako hrobové nepatrní, po nichž lidé chodíce, nevědí o tom, co tam jest.
45 I odpověděv jeden z zákoníků, řekl jemu: Mistře, tyto věci mluvě, i nám také lehkost činíš.
46 A on řekl: I vám zákoníkům běda, nebo obtěžujete lidi břemeny nesnesitelnými, a sami se těch břemen jedním prstem nedotýkáte.
47 Běda vám, jenž vzděláváte hroby prorocké, kteréž otcové vaši zmordovali.
48 A tak osvědčujete a potvrzujete skutků otců vašich. Nebo oni zajisté zmordovali jsou je, vy pak vzděláváte hroby jejich.
49 Protož i Moudrost Boží řekla: Pošliť k nim proroky a apoštoly, a z těch některé mordovati budou, a jiné vyháněti,
50 Aby požádáno bylo od tohoto pokolení krve všech proroků, kteráž vylita jest od ustanovení světa,
51 Od krve Abelovy až do krve Zachariášovy, kterýž zahynul mezi oltářem a chrámem. Jistě, pravím vám, požádáno bude od pokolení tohoto.
52 Běda vám zákoníkům, nebo jste vzali klíč umění; sami jste nevešli, a těm, kteříž vcházeli, zbránili jste.
53 A když jim to mluvil, počali zákoníci a farizeové přísně jemu odpírati, a k mnohým řečem příčiny jemu dávati,
54 Ukládajíce o něm, a hledajíce popadnouti něco z úst jeho, aby jej obžalovali.