1 有一天， 耶稣在殿里教导人， 宣讲福音， 众祭司长、经学家和长老上前来，
2 对他说： "告诉我们， 你凭着什么权柄作这些事？给你这权柄的是谁？"
3 他回答他们： "我也要问你们一句话， 你们告诉我：
4 约翰的洗礼是从天上来的， 还是从人来的呢？"
5 他们就彼此议论说： "如果我们说： ‘是从天上来的’， 他就会问： ‘那你们为什么不相信他呢？’
6 如果我们说： ‘是从人来的’， 众人都会用石头打我们， 因为他们都认定约翰是先知。"
7 于是他们回答耶稣： "我们不知道是从哪里来的。"
8 耶稣说： "我也不告诉你们， 我凭着什么权柄作这些事。"
9 于是耶稣向众人讲了这个比喻： "有一个人栽种了一个葡萄园， 租给佃户， 就远行去了很久。
10 到了时候， 园主派了一个仆人到佃户那里， 叫他们把葡萄园当纳的果子交给他。佃户却打了他， 放他空手回去。
11 园主又派另一个仆人去， 佃户又打了他， 并且侮辱他， 也叫他空手回去。
12 于是他又派第三个去， 佃户把他打伤， 赶他走了。
13 葡萄园的主人说： ‘怎么办呢？我要派我的爱子去， 也许这一个他们会尊敬的。’
14 佃户一看他， 就彼此商议说： ‘这是继承产业的， 让我们杀了他， 那么， 产业就成为我们的了。’
15 于是他们把园主的爱子推出葡萄园外杀了。主人要怎样对待他们呢？
16 他要来除掉这些佃户， 把葡萄园租给别人。"他们听见了就说： "千万不要有这样的事发生！ "
17 耶稣看着他们， 说： "那么， ‘建筑工人所弃的石头， 成了房角的主要石头’， 这经文是什么意思呢？
18 凡是跌在那石头上的， 就必摔碎； 那石头掉在谁的身上， 就必把他压得粉碎。"
19 经学家和祭司长知道这比喻是针对他们说的， 当时就想动手拿他， 可是又害怕群众。
20 经学家和祭司长差派奸细伪装好人去窥探耶稣， 要抓着他的把柄， 好把他交由总督全权裁决。
21 奸细问他： "老师， 我们知道你所说所教的都对， 并且不讲情面， 只照着真理把 神的道教导人。
22 我们纳税给凯撒可以不可以？"
23 耶稣看透他们的诡计， 就对他们说：
24 "给我一个银币看看， 上面是谁的像， 谁的名号？"他们说： "凯撒的。"
25 耶稣说： "这样， 凯撒的应当归给凯撒， 神的应当归给 神。"
26 他们在群众面前， 不能抓住耶稣的把柄， 又希奇他的回答， 就沉默下来。
27 撒都该人向来否认有复活的事， 他们当中有几个人来问耶稣：
28 "老师， 摩西曾写给我们说： ‘如果一个人娶了妻子， 还没有儿女就死了， 他弟弟就应当娶他的妻子， 为哥哥立后。’
29 从前有兄弟七人， 头一个娶了妻子， 没有孩子就死了。
30 第二个、
31 第三个， 也娶过她； 七个都是这样， 都没有留下孩子就死了。
32 后来那女人也死了。
33 那么， 这女人在复活的时候， 要作哪一个的妻子呢？因为七个人都娶过她。"
34 耶稣说： "这世界的人又娶又嫁，
35 但配得那世界的， 又配从死人中复活的人， 也不娶也不嫁。
36 他们和天使一样， 不能再死； 既然是复活了的人， 就是 神的儿女了。
37 至于死人复活的事， 摩西在荆棘篇上提过， 他称主是亚伯拉罕的 神、以撒的 神、雅各的 神；
38 神不是死人的 神， 而是活人的 神， 因为在他那里的人都是活的。"
39 经学家中有几个说： "老师， 你说得好。"
40 从此他们再不敢问他什么了。
41 耶稣问他们： "人怎么能说基督是大卫的子孙呢？
42 大卫自己在诗篇上说： ‘主对我的主说： 你坐在我的右边，
43 等我使你的仇敌作你的脚凳。’
44 大卫既然称他为主， 他又怎会是大卫的子孙呢？"
45 众人听着的时候， 耶稣对门徒说：
46 "你们要提防经学家， 他们好穿长袍走来走去， 喜欢人在巿中心向他们问安， 并且喜欢会堂里的高位、筵席上的首座。
47 他们吞没了寡妇的房产， 又用冗长的祷告作掩饰。这等人必受更重的刑罚。"
1 I stalo se v jeden den, když on učil lid v chrámě a kázal evangelium, že přišli k tomu přední kněží a zákoníci s staršími,
2 I řekli jemu: Pověz nám, jakou mocí tyto věci činíš, aneb kdo tobě tuto moc dal?
3 I odpověděv, řekl jim: Otížiť se i já vás o jedné věci a odpověztež mi:
4 Křest Janův s nebe-li byl, čili z lidí?
5 Oni pak uvažovali to mezi sebou, řkouce: Jestliže bychom řekli: S nebe, díť nám: Pročež jste tedy neuvěřili jemu?
6 Pakli díme: Z lidí, lid všecken ukamenuje nás; neb oni cele tak drží, že Jan jest prorok.
7 I odpověděli: Že nevědí, odkud jest byl.
8 I řekl jim Ježíš: Aniž já vám povím, jakou mocí toto činím.
9 I počal lidu praviti podobenství toto: Člověk jeden štípil vinici, a pronajal ji vinařům, a sám odšed podál byl tam za mnohé časy.
10 A v čas slušný poslal k vinařům služebníka, aby z ovoce vinice dali jemu. Vinaři pak zmrskavše jej, pustili ho prázdného.
11 A on poslal druhého služebníka. Oni pak i toho zmrskavše a zohavivše, pustili prázdného.
12 I poslal třetího. Ale oni i toho zranivše, vystrčili ven.
13 Tedy řekl Pán vinice: Co učiním? Pošli svého milého Syna. Snad když toho uzří, ostýchati se budou.
14 Uzřevše pak vinaři, rozmlouvali mezi sebou, řkouce: Tentoť jest dědic; pojďte, zabijme jej, aby naše bylo dědictví.
15 A vystrčivše jej ven z vinice, zamordovali ho. Což tedy učiní jim Pán vinice?
16 Přijde a vyhladí vinaře ty, a dá vinici jiným. To uslyšavše, řekli: Odstup to.
17 A on pohleděv na ně, řekl: Co jest pak to, což napsáno jest: Kámen, kterýmž pohrdli dělníci, ten učiněn jest v hlavu úhelní.
18 Každý, kdož padne na ten kámen, rozrazí se; a na kohož by on upadl, potřeť jej.
19 I hledali přední kněží a zákoníci, jak by naň vztáhli ruce v tu hodinu, ale báli se lidu. Nebo porozuměli, že by na ně mluvil podobenství to.
20 Tedy ukládajíce o něm, poslali špehéře, kteříž by se spravedlivými činili, aby ho polapili v řeči, a potom jej vydali vrchnosti a v moc hejtmanu.
21 I otázali se ho oni, řkouce: Mistře víme, že právě mluvíš a učíš, a nepřijímáš osoby, ale v pravdě cestě Boží učíš.
22 Sluší-li nám daň dávati císaři, čili nic?
23 Ale Ježíš rozuměje chytrosti jejich, dí jim: Co mne pokoušíte?
24 Ukažte mi peníz. Čí má obraz a nápis? I odpověděvše, řekli: Císařův.
25 On pak řekl jim: Dejtež tedy, co jest císařova, císaři, a což jest Božího, Bohu.
26 I nemohli ho za slovo popadnouti před lidem, a divíce se odpovědi jeho, umlkli.
27 Přistoupivše pak někteří z saduceů, (kteříž odpírají býti vzkříšení,) otázali se ho,
28 Řkouce: Mistře, Mojžíš napsal nám: Kdyby bratr něčí umřel, maje manželku, a umřel by bez dětí, aby ji pojal bratr jeho za manželku, a vzbudil símě bratru svému.
29 I bylo sedm bratří, a první pojav ženu, umřel bez dětí.
30 I pojal ji druhý, a umřel i ten bez dětí.
31 A třetí pojal ji, též i všech těch sedm, a nezůstavivše semene, zemřeli.
32 Nejposléze po všech umřela i žena.
33 Protož při vzkříšení kterého z nich bude manželka, poněvadž sedm jich mělo ji za manželku?
34 A odpovídaje, řekl jim Ježíš: Synové tohoto světa žení se a vdávají.
35 Ale ti, kteříž hodni jmíni budou dosáhnouti onoho věku a vzkříšení z mrtvých, ani se ženiti budou ani vdávati.
36 Nebo ani umírati více nebudou moci, andělům zajisté rovni budou. A jsou synové Boží, poněvadž jsou synové vzkříšení.
37 A že mrtví vstanou z mrtvých, i Mojžíš ukázal při onom kři, když nazývá Pána Bohem Abrahamovým a Bohem Izákovým a Bohem Jákobovým.
38 Bůhť pak není mrtvých, ale živých, nebo všickni jsou jemu živi.
39 Tedy odpověděvše někteří z zákoníků, řekli: Mistře, dobře jsi pověděl.
40 I neodvážili se jeho na nic více tázati.
41 On pak řekl jim: Kterak někteří praví Krista býti synem Davidovým?
42 A sám David praví v knihách Žalmových: Řekl Pán Pánu mému: Seď na pravici mé,
43 Ažť i položím nepřátely tvé v podnož noh tvých.
44 Poněvadž David jej Pánem nazývá, i kterakž syn jeho jest?
45 I řekl učedlníkům svým přede vším lidem:
46 Varujte se od zákoníků, kteříž rádi chodí v krásném rouše a milují pozdravování na trzích a přední stolice v školách a první místo na večeřích,
47 Kteříž zžírají domy vdovské pod zámyslem dlouhé modlitby. Tiť vezmou těžší odsouzení.