1 Odpověděv pak Job, řekl:

2 V pravdě, že jste vy lidé, a že s vámi umře moudrost.

3 I jáť mám srdce jako vy, aniž jsem zpozdilejší než vy, anobrž při komž toho není?

4 Za posměch příteli svému jsem, kteréhož, když volá, vyslýchá Bůh; v posměchuť jest spravedlivý a upřímý.

5 Pochodně zavržená jest (podlé smýšlení člověka pokoje užívajícího) ten, kterýž jest blízký pádu.

6 Pokojné a bezpečné příbytky mají loupežníci ti, kteříž popouzejí Boha silného, jimž on uvodí dobré věci v ruku jejich.

7 Ano zeptej se třebas hovad, a naučí tě, aneb ptactva nebeského, a oznámí tobě.

8 Aneb rozmluv s zemí, a poučí tě, ano i ryby mořské vypravovati budou tobě.

9 Kdo nezná ze všeho toho, že ruka Hospodinova to učinila?

10 V jehož ruce jest duše všelikého živočicha, a duch každého těla lidského.

11 Zdaliž ucho slov rozeznávati nebude, tak jako dásně pokrmu okoušejí?

12 Při starcích jest moudrost, a při dlouhověkých rozumnost.

13 Nadto pak u Boha moudrost a síla, jehoť jest rada a rozumnost.

14 Jestliže on boří, nemůže zase stavíno býti; zavírá-li člověka, nemůže býti otevříno.

15 Hle, tak zastavuje vody, až i vysychají, a tak je vypouští, že podvracejí zemi.

16 U něho jest síla a bytnost, jeho jest ten, kterýž bloudí, i kterýž v blud uvodí.

17 On uvodí rádce v nemoudrost, a z soudců blázny činí.

18 Svazek králů rozvazuje, a pasem přepasuje bedra jejich.

19 On uvodí knížata v nemoudrost, a mocné vyvrací.

20 On odjímá řeč výmluvným, a soud starcům béře.

21 On vylévá potupu na urozené, a sílu mocných zemdlívá.

22 On zjevuje hluboké věci z temností, a vyvodí na světlo stín smrti.

23 On rozmnožuje národy i hubí je, rozšiřuje národy i zavodí je.

24 On odjímá srdce předním z lidu země, a v blud je uvodí na poušti bezcestné,

25 Aby šámali ve tmě bez světla. Summou, činí, aby bloudili jako opilý.

1 Eyüp şöyle yanıtladı:

2 ‹‹Kendinizi birşey sandığınız belli, 2 Ama bilgelik de sizinle birlikte ölecek!

3 Sizin kadar benim de aklım var, 2 Sizden aşağı kalmam. 2 Kim bilmez bunları?

4 ‹‹Gülünç oldum dostlarıma, 2 Ben ki, Tanrıya yakarırdım, yanıtlardı beni. 2 Doğru ve kusursuz adam gülünç oldu.

5 Kaygısızlar felaketi küçümser, 2 Ayağı kayanı umursamaz.

6 Soyguncuların çadırlarında rahatlık var, 2 Tanrıyı gazaba getirenler güvenlik içinde, 2 Tanrıya değil, kendi bileklerine güveniyorlar.

7 ‹‹Ama şimdi sor hayvanlara, sana öğretsinler, 2 Gökte uçan kuşlara sor, sana anlatsınlar,

8 Toprağa söyle, sana öğretsin, 2 Denizdeki balıklara sor, sana bilgi versinler.

9 Hangisi bilmez 2 Bunu RABbin yaptığını?

10 Her yaratığın canı, 2 Bütün insanlığın soluğu Onun elindedir.

11 Damağın yemeği tattığı gibi 2 Kulak da sözleri denemez mi?

12 Bilgelik yaşlılarda, 2 Akıl uzun yaşamdadır.

13 ‹‹Bilgelik ve güç Tanrıya özgüdür, 2 Ondadır öğüt ve akıl.

14 Onun yıktığı onarılamaz, 2 Onun hapsettiği kişi özgür olamaz.

15 Suları tutarsa, kuraklık olur, 2 Salıverirse dünyayı sel götürür.

16 Güç ve zafer Ona aittir, 2 Aldanan da aldatan da Onundur.

17 Danışmanları çaresiz kılar, 2 Yargıçları çıldırtır.

18 Kralların bağladığı bağı çözer, 2 Bellerine kuşak bağlar.

19 Kâhinleri çaresiz kılar, 2 Koltuklarında yıllananları devirir.

20 Güvenilir danışmanları susturur, 2 Yaşlıların aklını alır.

21 Rezalet saçar soylular üzerine, 2 Güçlülerin kuşağını gevşetir.

22 Karanlıkların derin sırlarını açar, 2 Ölüm gölgesini aydınlığa çıkarır.

23 Ulusları büyütür, ulusları yok eder, 2 Ulusları genişletir, ulusları sürgün eder.

24 Dünya önderlerinin aklını başından alır, 2 Yolu izi belirsiz bir çölde dolaştırır onları.

25 Karanlıkta el yordamıyla yürür, ışık yüzü görmezler; 2 Sarhoş gibi dolaştırır onları.