1 A odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:
2 Zdaliž Bohu silnému co prospěšný býti může člověk, když sobě nejmoudřeji počíná?
3 Zdaliž se kochá Všemohoucí v tom, že ty se ospravedlňuješ? Aneb má-liž zisk, když bys dokonalé ukázal býti cesty své?
4 Zdali, že by se tebe bál, tresce tě, mstě nad tebou?
5 Zdali zlost tvá není mnohá? Anobrž není konce nepravostem tvým.
6 Nebo jsi brával základ od bratří svých bez příčiny, a roucha z nahých jsi svláčel.
7 Vody ustalému jsi nepodal, a hladovitému zbraňovals chleba.
8 Ale muži boháči přál jsi země, tak aby ten, jehož osoba vzácná, v ní seděl.
9 Vdovy pak pouštěl jsi prázdné, ačkoli ramena sirotků potřína byla.
10 A protož obkličuji tě osídla, a děsí tě strach nenadálý,
11 Aneb tma, abys neviděl, anobrž rozvodnění přikrývá tě.
12 Říkáš: Zdaž Bůh není na výsosti nebeské? Ano shlédni vrch hvězd, jak jsou vysoké.
13 Protož pravíš: Jak by věděl Bůh silný? Skrze mrákotu-liž by soudil?
14 Oblakové jsou skrýše jeho, tak že nevidí; nebo okršlek nebeský obchází.
15 Šetříš-liž stezky věku předešlého, kterouž kráčeli lidé marní?
16 Kteříž vypléněni jsou před časem, potok vylit jest na základ jejich.
17 Kteříž říkali Bohu silnému: Odejdi od nás. Což by tedy jim učiniti měl Všemohoucí?
18 On zajisté domy jejich naplnil dobrými věcmi, (ale rada bezbožných vzdálena jest ode mne).
19 Což vidouce spravedliví, veselí se, a nevinný posmívá se jim,
20 Zvlášť když není vypléněno jmění naše, ostatky pak jejich sežral oheň.
21 Přivykejž medle s ním choditi, a pokojněji se míti, skrze to přijde tobě všecko dobré.
22 Přijmi, prosím, z úst jeho zákon, a slož řeči jeho v srdci svém.
23 Navrátíš-li se k Všemohoucímu, vzdělán budeš, a vzdálíš-li nepravost od stanů svých,
24 Tedy nakladeš na zemi zlata, a místo kamení potočního zlata z Ofir.
25 Nebo bude Všemohoucí nejčistším zlatem tvým, a stříbrem i silou tvou.
26 A tehdáž v Všemohoucím kochati se budeš, a pozdvihna k Bohu tváři své,
27 Pokorně modliti se budeš jemu, a vyslyší tě; pročež sliby své plniti budeš.
28 Nebo cožkoli začneš, budeť se dařiti, anobrž na cestách tvých svítiti bude světlo.
29 Když jiní sníženi budou, tedy díš: Jáť jsem povýšen. Nebo toho, kdož jest očí ponížených, Bůh spasena učiní.
30 Vysvobodí i toho, kterýž není bez viny, vysvobodí, pravím, čistotou rukou tvých.
1 Temanlı Elifaz şöyle yanıtladı:
2 ‹‹İnsan Tanrıya yararlı olabilir mi? 2 Bilge kişinin bile Ona yararı dokunabilir mi?
3 Doğruluğun Her Şeye Gücü Yetene ne zevk verebilir, 2 Kusursuz yaşamın Ona ne kazanç sağlayabilir?
4 Seni azarlaması, dava etmesi 2 Ondan korktuğun için mi?
5 Kötülüğün büyük, 2 Günahların sonsuz değil mi?
6 Çünkü kardeşlerinden nedensiz rehin alıyor, 2 Onları soyuyordun.
7 Yorguna su içirmedin, 2 Açtan ekmeği esirgedin;
8 Ülkeye bileğinle sahip oldun, 2 Saygın biri olarak orada yaşadın.
9 Dul kadınları eli boş çevirdin, 2 Öksüzlerin kolunu kanadını kırdın.
10 Bu yüzden her yanın tuzaklarla çevrili, 2 Ansızın gelen korkuyla yılıyorsun,
11 Her şey kararıyor, göremez oluyorsun, 2 Seller altına alıyor seni.
12 ‹‹Tanrı göklerin yükseklerinde değil mi? 2 Yıldızlara bak, ne kadar yüksekteler!
13 Sen ise, ‹Tanrı ne bilir?› diyorsun, 2 ‹Zifiri karanlığın içinden yargılayabilir mi?
14 Koyu bulutlar Ona engeldir, göremez, 2 Gökkubbenin üzerinde dolaşır.›
15 Kötülerin yürüdüğü 2 Eski yolu mu tutacaksın?
16 Onlar ki, vakitleri gelmeden çekilip alındılar, 2 Temellerini sel bastı.
17 Tanrıya, ‹Bizden uzak dur!› dediler, 2 ‹Her Şeye Gücü Yeten bize ne yapabilir?›
18 Ama onların evlerini iyilikle dolduran Oydu. 2 Bunun için kötülerin öğüdü benden uzak olsun.
19 ‹‹Doğrular onların yıkımını görüp sevinir, 2 Suçsuzlar şöyle diyerek eğlenir:
20 ‹Düşmanlarımız yok edildi, 2 Malları yanıp kül oldu.›
21 ‹‹Tanrıyla dost ol, barış ki, 2 Bolluğa eresin.
22 Ağzından çıkan öğretiyi benimse, 2 Sözlerini yüreğinde tut.
23 Her Şeye Gücü Yetene dönersen, eski haline kavuşursun. 2 Kötülüğü çadırından uzak tutar,
24 Altınını yere, 2 Ofir altınını vadideki çakılların arasına atarsan,
25 Her Şeye Gücü Yeten senin altının, 2 Değerli gümüşün olur.
26 O zaman Her Şeye Gücü Yetenden zevk alır, 2 Yüzünü Tanrıya kaldırırsın.
27 Ona dua edersin, dinler seni, 2 Adaklarını yerine getirirsin.
28 Neye karar verirsen yapılır, 2 Yollarını ışık aydınlatır.
29 İnsanlar seni alçaltınca, güvenini yitirme, 2 Çünkü Tanrı alçakgönüllüleri kurtarır.
30 O suçsuz olmayanı bile kurtarır, 2 Senin ellerinin temizliği sayesinde kurtulur suçlu.››