1 Zavolejž tedy, dá-liť kdo odpověd? A k kterému se z svatých obrátíš?
2 Pakli k bláznu, zahubí ho rozhněvání, a nesmyslného zabije prchlivost.
3 Jáť jsem viděl blázna, an se vkořenil, ale hned jsem zle tušil příbytku jeho, řka:
4 Vzdáleniť jsou synové jeho od spasení; nebo potříni budou v bráně, aniž bude, kdo by je vytrhl.
5 Obilé jeho zžíře hladovitý, a i z prostřed trní je vychvátí; nadto sehltí násilník statek takových.
6 Neboť nepochází z prachu trápení, aniž se z země pučí bída.
7 Ale člověk rodí se k bídě, tak jako jiskry z uhlí zhůru létají.
8 Jistě žeť bych já hledal Boha silného, a jemu bych předložil při svou,
9 Kterýž činí věci veliké, nezpytatelné, divné, a jimž počtu není,
10 Kterýž dává déšť na zemi, a spouští vody na pole,
11 Kterýž sází opovržené na místě vysokém, a žalostící vyvyšuje spasením,
12 Kterýž v nic obrací myšlení chytráků, tak aby nemohli k skutku přivésti ruce jejich ničeho,
13 Kterýž lapá moudré v chytrosti jejich; nebo rada převrácených bláznová bývá.
14 Ve dne motají se jako ve tmách, a jako v noci šámají o poledni.
15 Kterýž zachovává od meče a od úst jejich, a chudého od ruky násilníka.
16 Máť zajisté nuzný naději, ale nepravost musí zacpati ústa svá.
17 Aj, jak blahoslavený jest člověk, kteréhož tresce Bůh! A protož káráním Všemohoucího nepohrdej.
18 Onť zajisté uráží, on i obvazuje; raní, ruka jeho také léčí.
19 Z šesti úzkostí vysvobodil by tebe, ano i v sedmi nedotklo by se tebe zlé.
20 V hladu vykoupil by tě od smrti, a v boji od moci meče.
21 Když utrhá jazyk, byl bys skryt, aniž bys se bál zhouby, když by přišla.
22 Zhouba a hlad buď tobě za smích, a nestrachuj se ani líté zvěři zemské.
23 Nebo s kamením polním příměří tvé, a zvěř lítá polní pokoj zachová k tobě.
24 A shledáš, žeť stánek tvůj bude bezpečný, a navrátíš se zase k příbytku svému, a nezhřešíš.
25 Shledáš také, žeť se rozmnoží símě tvé, a potomci tvoji jako bylina zemská.
26 Vejdeš v šedinách do hrobu, tak jako odnášíno bývá zralé obilí časem svým.
27 Aj, toť jsme vyhledali, a takť jest; poslechniž toho, a schovej sobě to.
1 ‹‹Haydi çağır, seni yanıtlayan çıkacak mı? 2 Meleklerin hangisine yöneleceksin?
2 Aptalı üzüntü öldürür, 2 Budalayı kıskançlık bitirir.
3 Ben aptalın kök saldığını görünce, 2 Hemen yurduna lanet ettim.
4 Çocukları güvenlikten uzak, 2 Mahkeme kapısında ezilir, 2 Savunan çıkmaz.
5 Ürününü açlar yer, 2 Dikenler arasındakini bile toplarlar; 2 Mallarını susamışlar yutmak ister. ‹‹Tuzak››.
6 Çünkü dert topraktan çıkmaz, 2 Sıkıntı yerden bitmez.
7 Havaya uçuşan kıvılcımlar gibi 2 Sıkıntı çekmek için doğar insan.
8 ‹‹Oysa ben Tanrıya yönelir, 2 Davamı Ona bırakırdım.
9 Anlayamadığımız büyük işler, 2 Sayısız şaşılası işler yapan Odur.
10 Yeryüzüne yağmur yağdırır, 2 Tarlalara sular gönderir.
11 Düşkünleri yükseltir, 2 Yaslıları esenliğe çıkarır.
12 Kurnazların oyununu bozar, 2 Düzenlerini gerçekleştiremesinler diye.
13 Bilgeleri kurnazlıklarında yakalar, 2 Düzenbazların oyunu son bulur.
14 Gündüz karanlığa toslar, 2 Öğlen, geceymiş gibi el yordamıyla ararlar.
15 Yoksulu onların kılıç gibi ağzından 2 Ve güçlünün elinden O kurtarır.
16 Yoksul umutlanır, 2 Haksızlık ağzını kapar.
17 ‹‹İşte, ne mutlu Tanrının eğittiği insana! 2 Bu yüzden Her Şeye Gücü Yetenin yola getirişini küçümseme.
18 Çünkü O hem yaralar hem sarar, 2 O incitir, ama elleri sağaltır.
19 Altı kez sıkıntıya düşsen seni kurtarır, 2 Yedinci kez de sana zarar vermez.
20 Kıtlıkta ölümden, 2 Savaşta kılıçtan seni O koruyacak.
21 Kamçılayan dillerden uzak kalacak, 2 Yıkım gelince korkmayacaksın.
22 Yıkıma, açlığa gülüp geçecek, 2 Yabanıl hayvanlardan ürkmeyeceksin.
23 Çünkü tarladaki taşlarla anlaşacaksın, 2 Yabanıl hayvanlar seninle barışacak.
24 Çadırının güvenlik içinde olduğunu bilecek, 2 Yurdunu yoklayınca eksik bulmayacaksın.
25 Çocuklarının çoğalacağını bileceksin, 2 Soyun ot gibi bitecek.
26 Zamanında toplanan demetler gibi, 2 Mezara dinç gireceksin.
27 ‹‹İşte araştırdık, doğrudur, 2 Onun için bunu dinle ve belle.››