1 A odpovídaje Job, řekl:
2 Poslouchejte pilně řeči mé, a bude mi to za potěšení od vás.
3 Postrpte mne, abych i já mluvil, a když odmluvím, posmívejž se.
4 Zdaliž já před člověkem naříkám? A poněvadž jest proč, jakž nemá býti ssoužen duch můj?
5 Pohleďte na mne, a užasněte se, a položte prst na ústa.
6 Ano já sám, když rozvažuji své bídy, tedy se děsím, a spopadá tělo mé hrůza.
7 Proč bezbožní živi jsou, k věku starému přicházejí, též i bohatnou?
8 Símě jejich stálé jest před oblíčejem jejich s nimi, a rodina jejich před očima jejich.
9 Domové jejich bezpečni jsou před strachem, aniž metla Boží na nich.
10 Býk jejich připouštín bývá, ale ne na prázdno; kráva jejich rodí, a nepotracuje plodu.
11 Vypouštějí jako stádo maličké své, a synové jejich poskakují.
12 Povyšují hlasu při bubnu a harfě, a veselí se k zvuku muziky.
13 Tráví v štěstí dny své, a v okamžení do hrobu sstupují.
14 Kteříž říkají Bohu silnému: Odejdi od nás, nebo známosti cest tvých neoblibujeme.
15 Kdo jest Všemohoucí, abychom sloužili jemu? A jaký toho zisk, že bychom se modlili jemu?
16 Ale pohleď, že není v moci jejich štěstí jejich, pročež rada bezbožných vzdálena jest ode mne.
17 Často-liž svíce bezbožných hasne? Přichází-liž na ně bída jejich? Poděluje-liž je bolestmi Bůh v hněvě svém?
18 Bývají-liž jako plevy před větrem, a jako drtiny, kteréž zachvacuje vicher?
19 Odkládá-liž Bůh synům bezbožníka nepravost jeho? Odplacuje-liž jemu tak, aby to znáti mohl,
20 A aby viděly oči jeho neštěstí jeho, a prchlivost Všemohoucího že by pil?
21 O dům pak jeho po něm jaká jest péče jeho, když počet měsíců jeho bude umenšen?
22 Zdali Boha silného kdo učiti bude umění, kterýž sám vysokosti soudí?
23 Tento umírá v síle dokonalosti své, všelijak bezpečný a pokojný.
24 Prsy jeho plné jsou mléka, a mozk kostí jeho svlažován bývá.
25 Jiný pak umírá v hořkosti ducha, kterýž nikdy nejídal s potěšením.
26 Jednostejně v prachu lehnou, a červy se rozlezou.
27 Aj, známť myšlení vaše, a chytrosti, kteréž proti mně neprávě vymýšlíte.
28 Nebo pravíte: Kde jest dům urozeného? A kde stánek příbytků bezbožných?
29 Což jste se netázali jdoucích cestou? Zkušení-liž aspoň jejich nepovolíte,
30 Že v den neštěstí ochranu mívá bezbožný, v den, pravím, rozhněvání přistřín bývá?
31 Kdo jemu oznámí zjevně cestu jeho? Aneb za to, co činil, kdo jemu odplatí?
32 A však i on k hrobu vyprovozen bude, a tam zůstane.
33 Sladnou jemu hrudy údolí, nadto za sebou všecky lidi táhne, těch pak, kteříž ho předešli, není počtu.
34 Hle, jak vy mne marně troštujete, nebo v odpovědech vašich nezůstává než faleš.
1 Eyüp şöyle yanıtladı:
2 ‹‹Sözümü dikkatle dinleyin, 2 Bana verdiğiniz avuntu bu olsun.
3 Bırakın ben de konuşayım, 2 Ben konuştuktan sonra alay edin.
4 ‹‹Yakınmam insana mı karşı? 2 Niçin sabırsızlanmayayım?
5 Bana bakın da şaşın, 2 Elinizi ağzınıza koyun.
6 Bunu düşündükçe içimi korku sarıyor, 2 Bedenimi titreme alıyor.
7 Kötüler niçin yaşıyor, 2 Yaşlandıkça güçleri artıyor?
8 Çocukları sapasağlam çevrelerinde, 2 Soyları gözlerinin önünde.
9 Evleri güvenlik içinde, korkudan uzak, 2 Tanrının sopası onlara dokunmuyor.
10 Boğalarının çiftleşmesi hiç boşa çıkmaz, 2 İnekleri hep doğurur, hiç düşük yapmaz.
11 Çocuklarını sürü gibi salıverirler, 2 Yavruları oynaşır.
12 Tef ve lir eşliğinde şarkı söyler, 2 Ney sesiyle eğlenirler.
13 Ömürlerini bolluk içinde geçirir, 2 Esenlik içinde ölüler diyarına inerler.
14 Tanrıya, ‹Bizden uzak dur!› derler, 2 ‹Yolunu öğrenmek istemiyoruz.
15 Her Şeye Gücü Yeten kim ki, Ona kulluk edelim? 2 Ne kazancımız olur Ona dua etsek?›
16 Ama zenginlikleri kendi ellerinde değil. 2 Kötülerin öğüdü benden uzak olsun.
17 ‹‹Kaç kez kötülerin kandili söndü, 2 Başlarına felaket geldi, 2 Tanrı öfkelendiğinde paylarına düşen kederi verdi?
18 Kaç kez rüzgarın sürüklediği saman gibi, 2 Kasırganın uçurduğu saman çöpü gibi oldular?
19 ‹Tanrı babaların cezasını çocuklarına çektirir› diyorsunuz, 2 Kendilerine çektirsin de bilsinler nasıl olduğunu.
20 Yıkımlarını kendi gözleriyle görsünler, 2 Her Şeye Gücü Yetenin gazabını içsinler.
21 Çünkü sayılı ayları sona erince 2 Geride bıraktıkları aileleri için niye kaygı çeksinler?
22 ‹‹En yüksektekileri bile yargılayan Tanrıya 2 Kim akıl öğretebilir?
23 Biri gücünün doruğunda ölür, 2 Büsbütün rahat ve kaygısız.
24 Bedeni iyi beslenmiş, 2 İlikleri dolu.
25 Ötekiyse acı içinde ölür, 2 İyilik nedir hiç tatmamıştır.
26 Toprakta birlikte yatarlar, 2 Üzerlerini kurt kaplar.
27 ‹‹Bakın, düşüncelerinizi, 2 Bana zarar vermek için kurduğunuz düzenleri biliyorum.
28 ‹Büyük adamın evi nerede?› diyorsunuz, 2 ‹Kötülerin çadırları nerede?›
29 Yolculara hiç sormadınız mı? 2 Anlattıklarına kulak asmadınız mı?
30 Felaket günü kötü insan esirgenir, 2 Gazap günü ona kurtuluş yolu gösterilir.
31 Kim davranışını onun yüzüne vurur? 2 Kim yaptığının karşılığını ona ödetir?
32 Mezarlığa taşınır, 2 Kabri başında nöbet tutulur.
33 Vadi toprağı tatlı gelir ona, 2 Herkes ardından gider, 2 Önüsıra gidenlerse sayısızdır.
34 ‹‹Boş laflarla beni nasıl avutursunuz? 2 Yanıtlarınızdan çıkan tek sonuç yalandır.››