1 Přednímu z kantorů, žalm Davidův.

2 Vysvoboď mne, Hospodine, od člověka zlého, a od muže ukrutného ostříhej mne,

3 Kteříž myslí zlé věci v srdci, a na každý den sbírají se k válce.

4 Naostřují jazyk svůj jako had, jed lítého hada jest ve rtech jejich. Sélah.

5 Ostříhej mne, Hospodine, od rukou bezbožníka, od muže ukrutného zachovej mne, kteříž myslí podraziti nohy mé.

6 Polékli pyšní na mne osídlo a provazy, roztáhli teneta u cesty, a léčky své mi položili. Sélah.

7 Řekl jsem Hospodinu: Bůh silný můj jsi, pozoruj, Hospodine, hlasu pokorných modliteb mých.

8 Hospodine Pane, sílo spasení mého, kterýž přikrýváš hlavu mou v čas boje,

9 Nedávej, Hospodine, bezbožnému, čehož žádostiv jest, ani předsevzetí zlého vykonati jemu dopouštěj, aby se nepovýšil. Sélah.

10 Vůdce těch, jenž obkličují mne, nepravost rtů jejich ať přikryje.

11 Padej na ně uhlé řeřavé, a na oheň uvrz je, do jam hlubokých, aby nemohli povstati.

12 Člověk utrhač nebude upevněn na zemi, a muž ukrutný, zlostí polapen jsa, padne.

13 Vím, žeť se Hospodin zasadí o při chudého, a pomstí nuzných. [ (Psalms 140:14) A tak spravedliví slaviti budou jméno tvé, a upřímí přebývati před oblíčejem tvým. ]

1 Al la ĥorestro. Psalmo de David. Liberigu min, ho Eternulo, de malbona homo, Gardu min kontraŭ perfortulo;

2 Kontraŭ tiuj, kiuj elpensas malbonon en la koro, Ĉiutage kaŭzas militojn;

3 Kiuj akrigas sian langon, kiel serpento; Veneno de vipuro estas sub iliaj lipoj. Sela.

4 Gardu min, ho Eternulo, kontraŭ la manoj de malvirtuloj, Gardu min kontraŭ perfortuloj, Kiuj intencas renversi miajn paŝojn.

5 Fieruloj kaŝis kaptilon por mi kaj ŝnurojn, Ili etendis reton ĉe la vojo, implikilon ili metis por mi. Sela.

6 Mi diris al la Eternulo:Vi estas mia Dio; Atentu, ho Eternulo, la voĉon de mia petego.

7 Ho Eternulo, mia Sinjoro, forto de mia savo, Vi ŝirmas mian kapon en la tago de batalo.

8 Ne donu, ho Eternulo, al malvirtulo lian dezirataĵon, Lian intencon ne efektivigu, ke ili ne fieriĝu. Sela.

9 La veneno de miaj ĉirkaŭantoj, La malicaĵo de iliaj lipoj kovru ilin.

10 Falu sur ilin brulantaj karboj; Ili ĵetiĝu en fajron, En abismojn, ke ili ne leviĝu.

11 Kalumnianto ne staros forte sur la tero; Perfortulon la malbono entiros en pereon.

12 Mi scias, ke la Eternulo defendos la aferon de mizerulo, La rajton de malriĉuloj.

13 Kaj virtuloj ja gloros Vian nomon; Piuloj restos antaŭ Via vizaĝo.