1 Přednímu z kantorů, píseň žalmu. Plésej Bohu všecka země.
2 Zpívejte žalmy k slávě jména jeho, ohlašujte slávu a chválu jeho.
3 Rcete Bohu: Jak hrozný jsi v skutcích svých! Pro velikost síly tvé lháti budou tobě nepřátelé tvoji.
4 Všecka země skláněti se tobě a prozpěvovati bude, žalmy zpívati bude jménu tvému. Sélah.
5 Poďte a vizte skutky Boží, jak hrozný jest v správě při synech lidských.
6 Obrátil moře v suchost, řeku přešli nohou po suše, tuť jsme se veselili v něm.
7 Panuje v síle své nade vším světem, oči jeho spatřují národy, zpurní nebudou míti zniku. Sélah.
8 Dobrořečte národové Bohu našemu, a ohlašujte hlas chvály jeho.
9 Zachoval při životu duši naši, aniž dopustil, aby se poklesla noha naše.
10 Nebo jsi nás zpruboval, ó Bože, přečistil jsi nás, tak jako přečištěno bývá stříbro.
11 Uvedl jsi nás byl do leči, krutě jsi bedra naše ssoužil,
12 Vsadils člověka na hlavu naši, vešli jsme byli do ohně i do vody, a však jsi nás vyvedl do rozvlažení.
13 A protož vejdu do domu tvého s zápalnými obětmi, a plniti tobě budu sliby své,
14 Kteréž vyřkli rtové moji, a vynesla ústa má, když jsem byl v ssoužení.
15 Zápaly tučných beranů obětovati budu tobě s kaděním, volů i kozlů nastrojím tobě. Sélah.
16 Poďte, slyšte, a vypravovati budu, kteříž se koli bojíte Boha, co jest učinil duši mé.
17 Ústy svými k němu jsem volal, a vyvyšoval jsem ho jazykem svým.
18 Bychť byl patřil k nepravosti srdcem svým, nebyl by vyslyšel Pán.
19 Ale vyslyšelť Bůh, a pozoroval hlasu modlitby mé.
20 Požehnaný Bůh, kterýž neodstrčil modlitby mé, a milosrdenství svého ode mne neodjal.
1 Al la ĥorestro. Kanto-psalmo. Ĝoje kriu al Dio tuta la tero.
2 Muziku la gloron de Lia nomo, Faru honoron al Lia gloro.
3 Diru al Dio:Kiel timindaj estas Viaj faroj! Pro Via granda forto kaŝiĝas antaŭ Vi Viaj malamikoj.
4 La tuta tero kliniĝas antaŭ Vi kaj kantas al Vi, Kantas Vian nomon. Sela.
5 Venu, kaj rigardu la farojn de Dio, Kiu estas timinda pro Siaj faroj inter la homidoj.
6 Li faris el maro sekan teron; Riveron oni transpaŝis piede; Tie ni ĝojis pro Li.
7 Li regas per Sia potenco eterne; Liaj okuloj rigardas la popolojn; La ribelantoj ne leviĝu. Sela.
8 Laŭdu, ho popoloj, nian Dion, Kaj laŭte aŭdigu Lian gloron.
9 Li donis vivon al nia animo, Kaj ne lasis falŝanceliĝi nian piedon.
10 Ĉar Vi esploris nin, ho Dio; Vi refandis nin, kiel oni refandas arĝenton.
11 Vi enirigis nin en kaptilon, Vi metis ŝarĝon sur niajn lumbojn;
12 Vi rajdigis homojn sur niaj kapoj; Ni trapasis fajron kaj akvon, Sed Vi elirigis nin en bonstaton.
13 Mi eniros en Vian domon kun bruloferoj; Mi plenumos al Vi miajn promesojn,
14 Kiujn eligis miaj lipoj kaj elparolis mia buŝo, Kiam mi estis en premo.
15 Grasajn bruloferojn mi alportos al Vi kun fumo de virŝafoj; Mi oferos bovidojn kaj kaprojn. Sela.
16 Venu, aŭskultu, ĉiuj, kiuj timas Dion; Kaj mi rakontos, kion Li faris por mia animo.
17 Al Li mi vokis per mia buŝo, Kaj Lia glorado estis sub mia lango.
18 Se mi vidus maljustaĵon en mia koro, Mia Sinjoro min ne aŭskultus;
19 Sed Dio aŭskultis, Li atentis la voĉon de mia preĝo.
20 Glorata estu Dio, Kiu ne forpuŝis mian preĝon kaj ne rifuzis al mi Sian bonecon.