1 Chvalte Hospodina, nebo dobré jest zpívati žalmy Bohu našemu, nebo rozkošné jest, a ozdobná jest chvála.
2 Stavitel Jeruzaléma Hospodin, rozptýlený lid Izraelský shromažďuje,
3 Kterýž uzdravuje skroušené srdcem, a uvazuje bolesti jejich,
4 Kterýž sčítá počet hvězd, a každé z nich ze jména povolává.
5 Velikýť jest Pán náš, a nesmírný v síle; rozumnosti jeho není počtu.
6 Pozdvihuje pokorných Hospodin, ale bezbožné snižuje až k zemi.
7 Zpívejte Hospodinu s díkčiněním, zpívejte žalmy Bohu našemu na citaře,
8 Kterýž zastírá nebesa hustými oblaky, nastrojuje zemi déšť, a vyvodí trávu na horách.
9 Kterýž dává hovadům potravu jejich, i mladým krkavcům, kteříž volají k němu.
10 Nemáť v síle koně zalíbení, aniž se kochá v lejtkách muže udatného.
11 Líbost má Hospodin v těch, kteříž se ho bojí, a kteříž doufají v milosrdenství jeho.
12 Chval, Jeruzaléme, Hospodina, chval Boha svého, Sione.
13 Nebo on utvrzuje závory bran tvých, požehnání udílí synům tvým u prostřed tebe.
14 On působí v končinách tvých pokoj, a bělí pšeničnou nasycuje tě.
15 On když vysílá na zemi rozkaz svůj, velmi rychle k vykonání běží slovo jeho.
16 Onť dává sníh jako vlnu, jíním jako popelem posýpá.
17 Hází ledem svým jako skyvami; před zimou jeho kdo ostojí?
18 Vysílaje slovo své, rozpouští je; hned jakž povane větrem svým, anť tekou vody.
19 Zvěstuje slovo své Jákobovi, ustanovení svá a soudy své Izraelovi.
20 Neučinilť tak žádnému národu, a protož soudů jeho nepoznali. Halelujah.
1 Haleluja! Ĉar estas bone kanti al nia Dio, Ĉar agrabla estas la glorkantado.
2 La Eternulo konstruas Jerusalemon, La elpelitojn de Izrael Li kolektas.
3 Li sanigas la korprematojn Kaj bandaĝas iliajn vundojn.
4 Li kalkulas la stelojn, Kaj al ili ĉiuj Li donas nomojn.
5 Granda estas nia Sinjoro kaj tre forta; Lia saĝo estas nemezurebla.
6 La Eternulo altigas la humilulojn; Sed la malvirtulojn Li malaltigas ĝis la tero.
7 Kantu al la Eternulo gloradon, Muziku al nia Dio per harpo.
8 Li kovras la ĉielon per nuboj, Pretigas por la tero pluvon, Kreskigas sur la montoj herbon.
9 Li donas al la bruto ĝian nutraĵon, Kaj al la korvidoj, kiuj krias.
10 Ne la forton de ĉevalo Li ŝatas; Ne la femuroj de homo al Li plaĉas:
11 Plaĉas al la Eternulo Liaj timantoj, Kiuj fidas Lian bonecon.
12 Laŭdu, ho Jerusalem, la Eternulon; Gloru vian Dion, ho Cion.
13 Ĉar Li fortikigis la riglilojn en viaj pordegoj, Li benis viajn filojn interne de vi.
14 Li donas pacon al viaj limoj, Li satigas vin per la plej bona el la tritiko.
15 Li sendas Sian ordonon al la tero; Tre rapide kuras Lia vorto.
16 Li donas neĝon kiel lanon, Li ŝutas prujnon kiel cindron.
17 Li ĵetas Sian glacion kiel pecojn; Kiu kontraŭstaros al Lia frosto?
18 Li sendas Sian vorton, kaj ĉio degelas; Li blovas per Sia vento, kaj ekfluas akvo.
19 Li sciigas al Jakob Sian vorton, Siajn leĝojn kaj decidojn al Izrael.
20 Tiel Li ne faras al iu alia popolo; Kaj Liajn decidojn ili ne scias. Haleluja!