1 Lepší jest chudý, jenž chodí v upřímnosti své, nežli převrácený ve rtech svých, kterýž jest blázen.2 Jistě že bez umění duši není dobře, a kdož jest kvapných noh, hřeší.3 Bláznovství člověka převrací cestu jeho, ačkoli proti Hospodinu zpouzí se srdce jeho.4 Statek přidává přátel množství, ale chudý od přítele svého odloučen bývá.5 Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, neuteče.6 Mnozí pokoří se před knížetem, a každý jest přítel muži štědrému.7 Všickni bratří chudého v nenávisti jej mají; čím více přátelé jeho vzdalují se od něho! Když volá za nimi, není jich.8 Ten, kdož miluje duši svou, nabývá moudrosti, a ostříhá opatrnosti, aby nalezl dobré.9 Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, zahyne.10 Nesluší na blázna rozkoš, a ovšem, aby služebník nad knížaty panoval.11 Rozum člověka zdržuje hněv jeho, a čest jeho jest prominouti provinění.12 Prchlivost královská jako řvání mladého lva jest, a ochotnost jeho jako rosa na bylinu.13 Trápení otci svému jest syn bláznivý, a ustavičné kapání žena svárlivá.14 Dům a statek jest po rodičích, ale od Hospodina manželka rozumná.15 Lenost přivodí tvrdý sen, a duše váhavá lačněti bude.16 Ten, kdož ostříhá přikázaní, ostříhá duše své; ale kdož pohrdá cestami svými, zahyne.17 Kdo uděluje chudému, půjčuje Hospodinu, a onť za dobrodiní jeho odplatí jemu.18 Tresci syna svého, dokudž jest o něm naděje, a k zahynutí jeho neodpouštěj jemu duše tvá.19 Veliký hněv ukazuj, odpouštěje trestání, proto že poněvadž odpouštíš, potom více trestati budeš.20 Poslouchej rady, a přijímej kázeň, abys vždy někdy moudrý byl.21 Mnozí úmyslové jsou v srdci člověka, ale uložení Hospodinovo toť ostojí.22 Žádaná věc člověku jest dobře činiti jiným, ale počestnější jest chudý než muž lživý.23 Bázeň Hospodinova k životu. Takový jsa nasycen, bydlí, aniž neštěstím navštíven bývá.24 Lenivý schovává ruku svou za ňadra, ani k ústům svým jí nevztáhne.25 Ubí posměvače, ať se hlupec dovtípí; a potresci rozumného, ať porozumí umění.26 Syn, kterýž hanbu a lehkost činí, hubí otce, a zahání matku.27 Přestaň, synu můj, poslouchati učení, kteréž od řečí rozumných odvozuje.28 Svědek nešlechetný posmívá se soudu, a ústa bezbožných přikrývají nepravost.29 Nebo na posměvače hotoví jsou nálezové, a rány na hřbet bláznů.

1 Mais vale um pobre que caminha na integridade que um insensato com lábios mentirosos.2 Sem a ciência, nem mesmo o zelo é bom: quem precipita seus passos, desvia-se.3 A loucura de um homem o leva a um mau caminho; é contra o Senhor que seu coração se irrita.4 A riqueza aumenta o número de amigos, o pobre é abandonado pelo seu {único} companheiro.5 O falso testemunho não fica sem castigo; o que profere mentira não escapará.6 O homem generoso possui muitos lisonjeiros: todos se tornam amigos de quem dá.7 Todos os irmãos do pobre o odeiam, quanto mais seus amigos não hão de se afastar dele? Está em busca de palavras, mas não terá nada.8 Quem adquire bom senso ama sua alma; o que observa a prudência encontra a felicidade.9 O falso testemunho não fica impune; o que profere mentira perecerá.10 Não convém ao insensato viver entre delícias, muito menos ainda a um escravo dominar os chefes.11 Um homem sábio sabe conter a sua cólera, e tem por honra passar por cima de uma ofensa.12 Cólera de rei, rugido de leão; favor de rei, orvalho sobre a erva.13 Um filho insensato é a desgraça de seu pai; a mulher intrigante é uma goteira inesgotável.14 Casas e bens são a herança dos pais, mas uma mulher sensata é um dom do Senhor.15 A preguiça cai no torpor: a alma indolente terá fome.16 O que observa o preceito guarda sua vida; quem descuida de seu proceder morrerá.17 Quem se apieda do pobre empresta ao Senhor, que lhe restituirá o benefício.18 Corrige teu filho enquanto há esperança, mas não te enfureças até fazê-lo perecer.19 O homem iracundo sofrerá um castigo; se o libertares, aumentarás a sua pena.20 Ouve os conselhos, aceita a instrução: tu serás sábio para o futuro.21 Há muitos planos no coração do homem, mas é a vontade do Senhor que se realiza.22 O encanto de um homem é a sua caridade: mais vale o pobre que o mentiroso.23 O temor do Senhor conduz à vida; {o que o possui} é saciado: passará a noite sem a visita da desgraça.24 O preguiçoso põe sua mão no prato e nem sequer a leva à boca.25 Castiga o zombador e o simples tornar-se-á sábio; repreende o homem sensato e ele compreenderá por quê.26 Quem maltrata seu pai, quem expulsa sua mãe é um filho infame do qual todos se envergonham.27 Cessa, meu filho, de ouvir as advertências e isto servirá para te afastares da sabedoria!28 O testemunho falso zomba da justiça, a boca dos ímpios devora a iniqüidade.29 As varas estão preparadas para os mofadores e os golpes para o dorso dos insensatos.