1 Vzácnější jest jméno dobré než bohatství veliké, a přízeň lepší než stříbro a zlato.2 Bohatý a chudý potkávají se, učinitel obou jest Hospodin.3 Opatrný vida zlé, vyhne se, ale hloupí předce jdouce, těžkosti docházejí.4 Pokory a bázně Hospodinovy odplata jest bohatství a sláva i život.5 Trní a osídla jsou na cestě převráceného; kdož ostříhá duše své, vzdálí se od nich.6 Vyučuj mladého podlé způsobu cesty jeho; nebo když se i zstará, neuchýlí se od ní.7 Bohatý nad chudými panuje, a vypůjčující bývá služebníkem toho, jenž půjčuje.8 Kdo rozsívá nepravost, žíti bude trápení; prut zajisté prchlivosti jeho přestane.9 Oko dobrotivé, onoť požehnáno bude; nebo udílí z chleba svého chudému.10 Vyvrz posměvače, a odejdeť svada, anobrž přestane svár a lehkost.11 Kdo miluje čistotu srdce, a v čích rtech jest příjemnost, takového král přítelem bývá.12 Oči Hospodinovy ostříhají umění, ale snažnosti ošemetného převrací.13 Říká lenoch: Lev jest vně, naprostřed ulic byl bych zabit.14 Jáma hluboká ústa postranních; ten, na kohož se hněvá Hospodin, vpadne tam.15 Bláznovství přivázáno jest k srdci mladého, ale metla kázně vzdálí je od něho.16 Kdo utiská nuzného, aby rozmnožil své, a dává bohatému, jistotně bude v nouzi.17 Nakloň ucha svého, a slyš slova moudrých, a mysl svou přilož k učení mému.18 Nebo to bude utěšenou věcí, jestliže je složíš v srdci svém, budou-li spolu nastrojena ve rtech tvých.19 Aby bylo v Hospodinu doufání tvé, oznamujiť to dnes. I ty také ostříhej toho.20 Zdaližť jsem nenapsal znamenitých věcí z strany rad a umění,21 Aťbych v známost uvedl jistotu řečí pravých, tak abys vynášeti mohl slova pravdy těm, kteříž by k tobě poslali?22 Nelup nuzného, proto že nuzný jest, aniž potírej chudého v bráně.23 Nebo Hospodin povede při jejich, a vydře duši těm, kteříž vydírají jim.24 Nebývej přítelem hněvivého, a s mužem prchlivým neobcuj,25 Abys se nenaučil stezkám jeho, a nevložil osídla na duši svou.26 Nebývej mezi rukojměmi, mezi slibujícími za dluhy.27 Nemáš-li, čím bys zaplatil, proč má kdo bráti lůže tvé pod tebou?28 Nepřenášej mezníku starodávního, kterýž učinili otcové tvoji.29 Vídáš-li, že muž snažný v díle svém před králi stává? Nestává před nepatrnými.

1 Bom renome vale mais que grandes riquezas; a boa reputação vale mais que a prata e o ouro.2 Rico e pobre se encontram: foi o Senhor que criou a ambos.3 O homem prudente percebe a aproximação do mal e se abriga, mas os imprudentes passam adiante e recebem o dano.4 O prêmio da humildade é o temor do Senhor, a riqueza, a honra e a vida.5 Espinhos e laços há no caminho do perverso; quem guarda sua vida retira-se para longe deles.6 Ensina à criança o caminho que ela deve seguir; mesmo quando envelhecer, dele não se há de afastar.7 O rico domina os pobres: o que toma emprestado torna-se escravo daquele que lhe emprestou.8 Aquele que semeia o mal, recolhe o tormento: a vara de sua ira o ferirá.9 O homem benevolente será abençoado porque tira do seu pão para o pobre.10 Expulsa o mofador e cessará a discórdia: ultrajes e litígios cessarão.11 Quem ama a pureza do coração, pela graça dos seus lábios, é amigo do rei.12 Os olhos do Senhor protegem a sabedoria, mas arruínam as palavras do pérfido.13 Há um leão do lado de fora!, diz o preguiçoso, eu poderei ser morto na rua!14 A boca das meretrizes é uma cova profunda; nela cairá aquele contra o qual o Senhor se irar.15 A loucura apega-se ao coração da criança; a vara da disciplina afastá-la-á dela.16 Quem oprime o pobre, enriquece-o. Quem dá ao rico, empobrece-o.17 Presta atenção às minhas palavras, aplica teu coração à minha doutrina,18 porque é agradável que as guardes dentro de teu coração e que elas permaneçam, todas, presentes em teus lábios.19 É para que o Senhor seja tua confiança, que quero instruir-te hoje.20 Desde muito tempo eu te escrevi conselhos e instruções,21 para te ensinar a verdade das coisas certas, para que respondas certo àquele que te indaga.22 Não despojes o pobre, porque é pobre, não oprimas o fraco à porta da cidade,23 porque o Senhor pleiteará sua causa e tirará a vida aos que os despojaram.24 Não faças amizade com um homem colérico, não andes com o violento,25 há o perigo de que aprendas os seus costumes e prepares um laço fatal.26 Não sejas daqueles que se obrigam, apertando a mão, e se fazem fiadores de dívidas;27 se não tens com que pagar, arrebatar-te-ão teu leito debaixo de ti.28 Não passes além dos marcos antigos que puseram teus pais.29 Viste um homem hábil em sua obra? Ele entrará ao serviço dos reis, e não ficará entre gente obscura.