1 Jaké i tato jsou přísloví Šalomounova, kteráž shromáždili muži Ezechiáše, krále Judského:2 Sláva Boží jest skrývati věc, ale sláva králů zpytovati věc.3 Vysokosti nebes, a hlubokosti země, a srdce králů není žádného vystižení.4 Jako když bys odjal trůsku od stříbra, ukáže se slevači nádoba čistá:5 Tak když odejmeš bezbožného od oblíčeje králova, tedy utvrzen bude v spravedlnosti trůn jeho.6 Nestavěj se za znamenitého před králem, a na místě velikých nestůj.7 Nebo lépe jest, aťby řečeno bylo: Vstup sem, nežli abys snížen byl před knížetem; což vídávají oči tvé.8 Nevcházej v svár kvapně, tak abys naposledy něčeho se nedopustil, kdyby tě zahanbil bližní tvůj.9 Srovnej při svou s bližním svým, a tajné věci jiného nevyjevuj,10 Aťby lehkosti neučinil ten, kdož by to slyšel, až by i zlá pověst tvá nemohla jíti nazpět.11 Jablka zlatá s řezbami stříbrnými jest slovo propověděné případně.12 Náušnice zlatá a ozdoba z ryzího zlata jest trestatel moudrý u toho, jenž poslouchá.13 Jako studenost sněžná v čas žně, tak jest posel věrný těm, kteříž jej posílají; nebo duši pánů svých očerstvuje.14 Jako oblakové a vítr bez deště, tak člověk, kterýž se chlubí darem lživým.15 Snášelivostí nakloněn bývá vývoda, a jazyk měkký láme kosti.16 Nalezneš-li med, jez, pokudž by dosti bylo tobě, abys snad nasycen jsa jím, nevyvrátil ho.17 Zdržuj nohu svou od domu bližního svého, aby syt jsa tebe, neměl tě v nenávisti.18 Kladivo a meč a střela ostrá jest každý, kdož mluví falešné svědectví proti bližnímu svému.19 Zub vylomený a noha vytknutá jest doufání v převráceném v den úzkosti.20 Jako ten, kdož svláčí oděv v čas zimy, a ocet lije k sanitru, tak kdož zpívá písničky srdci smutnému.21 Jestliže by lačněl ten, jenž tě nenávidí, nakrm jej chlebem, a žíznil-li by, napoj jej vodou.22 Nebo uhlí řeřavé shromáždíš na hlavu jeho, a Hospodin odplatí tobě.23 Vítr půlnoční zplozuje déšť, a tvář hněvivá jazyk tajně utrhající.24 Lépe jest bydliti v koutě na střeše,nežli s ženou svárlivou v domě společném.25 Voda studená duši ustalé jest novina dobrá z země daleké.26 Studnice nohami zakalená a pramen zkažený jest spravedlivý z místa svého před bezbožným vystrčený.27 Jísti mnoho medu není dobře; tak zpytování slávy jejich není slavné.28 Město rozbořené beze zdi jest muž, kterýž nemá moci nad duchem svým.

1 Ainda alguns provérbios de Salomão, recolhidos pelos homens de Ezequias, rei de Judá.2 A glória de Deus é ocultar uma coisa; a glória dos reis é esquadrinhá-la.3 A altura dos céus, a profundeza da terra são impenetráveis, bem como o coração dos reis.4 Tira as escórias da prata e terás um vaso para o ourives;5 afasta o mau de presença do rei e seu trono se firmará na justiça.6 Não te faças de pretensioso diante do rei, não te ponhas no lugar dos grandes.7 É melhor que te digam: Sobe aqui!, do que seres humilhado diante de um personagem. O que teus olhos viram,8 não o descubras com precipitação numa contenda, pois, no final das contas, que farás tu quando o outro te houver confundido?9 Trata teu negócio com teu próximo de maneira a não revelar o segredo de outro,10 para que não sejas repreendido por aquele que o ouviu nem incorras em descrédito irreparável.11 Maçãs de ouro sobre prata gravada: tais são as palavras oportunas.12 Anel de ouro, jóia de ouro fino: tal é o sábio que admoesta um ouvido atento.13 Frescor de neve no tempo da colheita, tal é um mensageiro fiel para quem o envia: ele restaura a alma de seu senhor.14 Nuvens e vento sem chuva: tal é o homem que se gaba falsamente de dar.15 Pela paciência o juiz se deixa aplacar: a língua que fala com brandura pode quebrantar ossos.16 Achaste mel? Come o que for suficiente: se comeres demais, tu o vomitarás.17 Põe raramente o pé na casa do vizinho: enfastiado de ti, ele te viria a aborrecer.18 Clava, espada, flecha penetrante: tal é o que usa de falso testemunho contra seu próximo.19 Dente arruinado, pé que resvala: tal é a confiança de um pérfido no dia da desventura.20 Tirar a capa num dia de frio, derramar vinagre numa ferida: isso faz aquele que canta canções a um coração atribulado.21 Tem o teu inimigo fome? Dá-lhe de comer. Tem sede? Dá-lhe de beber:22 assim amontoarás brasas ardentes sobre sua cabeça e o Senhor te recompensará.23 O vento norte traz chuva e a língua detratora anuvia os semblantes.24 É melhor habitar um canto do terraço do que viver com uma mulher impertinente.25 Água fresca para uma garganta sedenta: tal é uma boa nova vinda de terra longínqua.26 Fonte turva e manancial contaminado: tal é o justo que cede diante do ímpio.27 Comer mel em demasia não é bom: usa de moderação nas palavras elogiosas.28 Como uma cidade desmantelada, sem muralhas: tal é o homem que não é senhor de si.