1 Svémyslný hledá toho, což se jemu líbí, a ve všelijakou věc plete se.2 Nezalibuje sobě blázen v rozumnosti, ale v tom, což zjevuje srdce jeho.3 Když přijde bezbožný, přichází také pohrdání, a s lehkomyslným útržka.4 Slova úst muže vody hluboké, potok rozvodnilý pramen moudrosti.5 Přijímati osobu bezbožného není dobré, abys převrátil spravedlivého v soudu.6 Rtové blázna směřují k svadě, a ústa jeho bití se domluví.7 Ústa blázna k setření jemu, a rtové jeho osídlem duši jeho.8 Slova utrhače jsou jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života.9 Také ten, kdož jest nedbalý v práci své, bratr jest mrhače.10 Věže pevná jest jméno Hospodinovo; k němu se uteče spravedlivý, a bude povýšen.11 Zboží bohatého jest město pevné jeho, a jako zed vysoká v mysli jeho.12 Před setřením vyvyšuje se srdce člověka, ale před povýšením bývá ponížení.13 Kdož odpovídá něco, prvé než vyslyší, počítá se to za bláznovství jemu a za lehkost.14 Duch muže snáší nemoc svou, ducha pak zkormouceného kdo snese?15 Srdce rozumného dosahuje umění, a ucho moudrých hledá umění.16 Dar člověka uprostranňuje jemu, a před oblíčej mocných přivodí jej.17 Spravedlivý zdá se ten, kdož jest první v své při, ale když přichází bližní jeho, tedy stihá jej.18 Los pokojí svady, a mezi silnými rozeznává.19 Bratr křivdou uražený tvrdší jest než město nedobyté, a svárové jsou jako závora u hradu.20 Ovocem úst jednoho každého nasyceno bývá břicho jeho, úrodou rtů svých nasycen bude.21 Smrt i život jest v moci jazyka, a ten, kdož jej miluje, bude jísti ovoce jeho.22 Kdo nalezl manželku, nalezl věc dobrou, a navážil lásky od Hospodina.23 Poníženě mluví chudý, ale bohatý odpovídá tvrdě.24 Ten, kdož má přátely, má se míti přátelsky, poněvadž přítel bývá vlastnější než bratr.

1 Quem se isola procura sua própria vontade e se irrita contra tudo o que é razoável.2 O insensato não tem propensão para a inteligência, mas para a expansão dos próprios sentimentos.3 O desprezo ombreia com a iniqüidade; o opróbrio com a vergonha.4 As palavras da boca de um homem são águas profundas; a fonte da sabedoria é uma torrente transbordante.5 Não fica bem favorecer um perverso para prejudicar o direito do justo.6 Os lábios do insensato promovem contendas: sua boca atrai açoites.7 A boca do tolo é a sua ruína; seus lábios são uma armadilha para a sua própria vida.8 As palavras do delator são como gulodices: penetram até as entranhas.9 O frouxo no trabalho é um irmão do dissipador.10 O nome do Senhor é uma torre: para lá corre o justo a fim de procurar segurança.11 A fortuna do rico é sua cidade forte; em seu pensar, ela é como uma muralha elevada.12 Antes da ruína, o coração do homem se eleva, mas a humildade precede a glória.13 Quem responde antes de ouvir, passa por tolo e se cobre de confusão.14 O espírito do homem suporta a doença, mas quem erguerá um espírito abatido?15 O coração inteligente adquire o saber; o ouvido dos sábios procura a ciência.16 O presente de um homem lhe abre tudo, e lhe dá acesso junto aos grandes.17 Quem advoga sua causa, por primeiro, parece ter razão; sobrevém a parte adversa, que examina a fundo.18 A sorte apazigua as contendas e decide entre os poderosos.19 Um irmão ofendido é pior que uma cidade forte; as questões entre irmãos são como os ferrolhos de uma cidadela.20 É do fruto de sua boca que um homem se nutre; com o produto de seus lábios ele se farta.21 Morte e vida estão à mercê da língua: os que a amam comerão dos seus frutos.22 Aquele que acha uma mulher, acha a felicidade: é um dom recebido do Senhor.23 O pobre fala suplicando; a resposta do rico é ríspida.24 O homem cercado de muitos amigos tem neles sua desgraça, mas existe um amigo mais unido que um irmão.