Publicidade

Ezequiel 11

BKR

1 Poi lo Spirito mi portò in alto e mi condusse alla porta orientale della casa dell’Eterno che guarda verso oriente; ed ecco, all’ingresso della porta, venticinque uomini; in mezzo a essi vidi Iaazania, figlio di Azzur, e Pelatia, figlio di Benaia, capi del popolo. 2 L’Eterno mi disse: "Figlio d’uomo, questi sono gli uomini che tramano il male e danno cattivi consigli in questa città. 3 Essi dicono: Il tempo non è così vicino! Costruiamo pure delle case! Questa città è la pentola e noi siamo la carne. 4 Perciò profetizza contro di loro, profetizza, figlio d’uomo!". 5 Lo Spirito dell’Eterno cadde su di me e mi disse: "Di: Così parla l’Eterno: Voi parlate in quel modo, o casa d’Israele, e io conosco le cose che vi passano per la mente. 6 Voi avete moltiplicato i vostri omicidi in questa città e ne avete riempito di uccisi le strade. 7 Perciò così parla il Signore, l’Eterno: I vostri morti, che avete steso in mezzo a questa città, sono la carne e la città è la pentola; ma voi ne sarete portati fuori. 8 Voi avete paura della spada e io farò venire su di voi la spada, dice il Signore, l’Eterno. 9 Io vi farò uscire fuori dalla città e vi darò in mano di stranieri; eseguirò su di voi i miei giudizi. 10 Voi cadrete per la spada, io vi giudicherò sulle frontiere d’Israele e voi conoscerete che io sono l’Eterno. 11 Questa città non sarà per voi una pentola e voi non sarete in mezzo a lei la carne; io vi giudicherò sulle frontiere d’Israele; 12 voi conoscerete che io sono l’Eterno, del quale non avete seguito le prescrizioni, messo in pratica le leggi, ma avete agito secondo le leggi delle nazioni che vi circondano". 13 Mentre io profetizzavo, Pelatia, figlio di Benaia, morì; io mi gettai con la faccia a terra e gridai ad alta voce: "Ahimè, Signore, Eterno, farai tu una completa distruzione di quello che rimane d’Israele?". 14 La parola dell’Eterno mi fu rivolta in questi termini: 15 "Figlio d’uomo, i tuoi fratelli, gli uomini della tua famiglia e tutta quanta la casa d’Israele sono quelli ai quali gli abitanti di Gerusalemme hanno detto: Statevene lontani dall’Eterno! a noi è dato il possesso del paese. 16 Perciò di: Così parla il Signore, l’Eterno: Sebbene io li abbia allontanati fra le nazioni e li abbia dispersi per i paesi, io sarò per loro, per qualche tempo, un santuario nei paesi dove sono andati. 17 Perciò di: Così parla il Signore, l’Eterno: Io vi raccoglierò fra i popoli, vi radunerò dai paesi dove siete stati dispersi e vi darò il suolo d’Israele. 18 Quelli vi giungeranno e ne toglieranno via tutte le cose esecrande e tutte le abominazioni. 19 Io darò loro uno stesso cuore, metterò dentro di loro un nuovo spirito, toglierò via dal loro corpo il cuore di pietra e darò loro un cuore di carne, 20 perché camminino secondo le mie prescrizioni, osservino le mie leggi e le mettano in pratica; essi saranno il mio popolo e io sarò il loro Dio. 21 Ma quanto a quelli il cui cuore segue l’affetto che hanno per le loro cose esecrande e per le loro abominazioni, io farò ricadere sul loro capo la loro condotta, dice il Signore, l’Eterno". 22 Poi i cherubini spiegarono le loro ali e le ruote si mossero accanto a loro; la gloria del Dio d’Israele stava su di loro, in alto. 23 La gloria dell’Eterno si innalzò in mezzo alla città e si fermò sul monte che è a oriente della città. 24 Lo Spirito mi portò in alto e mi condusse in Caldea presso i deportati, in visione, mediante lo Spirito di Dio; la visione che avevo avuto scomparve davanti a me; 25 io riferii ai deportati tutte le parole che l’Eterno mi aveva dette in visione.

1 I vznesl mne Duch, a přivedl mne k bráně východní domu Hospodinova, kteráž patří na východ, a aj, ve vratech brány pětmecítma mužů, mezi kterýmiž jsem viděl Jazaniáše syna Azurova, a Pelatiáše syna Banaiášova, knížata lidu. 2 Tedy řekl mi: Synu člověčí, to jsou ti muži, kteříž smýšlejí nepravost, a skládají radu zlou v městě tomto, 3 Říkajíce: Nestavějme domů blízko, sic město bude hrnec a my maso. 4 Protož prorokuj proti nim, prorokuj, synu člověčí. 5 I sstoupil na mne Duch Hospodinův, a řekl mi: Rci: Takto Hospodin: Tak říkáte, dome Izraelský. Nebo což vám koli vstupuje na mysl, o tom vím. 6 Veliké množství zmordovali jste v městě tomto, a naplnili jste ulice jeho zbitými. 7 Protož takto praví Panovník Hospodin: Ti, kteříž jsou zbiti od vás, kteréž jste skladli u prostřed něho, oniť jsou maso, město pak hrnec, ale vás vyvedu z prostředku jeho. 8 Báli jste se meče, ale meč uvedu na vás, praví Panovník Hospodin. 9 A vyvedu vás z prostředku jeho, a dám vás v ruku cizích, a vykonám nad vámi soudy. 10 Mečem padnete, na pomezí Izraelském souditi vás budu, a zvíte, že jsem Hospodin. 11 Město nebude vám hrnec, aniž vy budete u prostřed něho maso, na pomezí Izraelském souditi vás budu. 12 I zvíte, že jsem Hospodin, poněvadž jste v ustanoveních mých nechodili, a soudů mých nečinili, a podlé soudů těch národů, kteříž jsou vůkol vás, činili jste. 13 Stalo se pak, když jsem prorokoval, že Pelatiáš syn Banaiášův umřel. Pročež padl jsem na tvář svou, a zvolal jsem hlasem velikým, řka: Ach, Panovníče Hospodine, skonání, činíš ostatkům Izraelským. 14 Tedy stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí: 15 Synu člověčí, bratří tvoji, bratří tvoji, příbuzní tvoji, a všecken dům Izraelský, všecken dům, kterýmž říkali obyvatelé Jeruzalémští: Daleko zajděte od Hospodina, nám jest dána země tato v dědictví. 16 Protož rci: Takto praví Panovník Hospodin: Ačkoli daleko zahnal jsem je mezi národy, a ačkoli rozptýlil jsem je do zemí, však budu jim svatyní i za ten malý čas v zemích těch, do kterýchž přijdou. 17 Protož rci: Takto praví Panovník Hospodin: Shromáždím vás z národů a zberu vás z zemí, do kterýchž rozptýleni jste, a dám vám zemi Izraelskou. 18 I vejdou tam, a vyvrhou všecky mrzkosti její, i všecky ohavnosti její z . 19 Nebo dám jim srdce jedno, a Ducha nového dám do vnitřností vašich, a odejmu srdce kamenné z těla jejich, a dám jim srdce masité, 20 Aby v ustanoveních mých chodili, a soudů mých ostříhali, a činili je. I budou lidem mým, a budu jejich Bohem. 21 Kterýchž pak srdce chodilo by po žádostech mrzkostí svých a ohavností svých, těch cestu na hlavu jejich obrátím, praví Panovník Hospodin. 22 Tedy vznesli cherubínové křídla svá i kola s nimi, sláva pak Boha Izraelského nad nimi svrchu. 23 I odešla sláva Hospodinova z prostředku města, a stála na hoře, kteráž jest na východ městu. 24 Duch pak vznesl mne, a zase mne přivedl do země Kaldejské k zajatým, u vidění skrze Ducha Božího. I odešlo ode mne vidění, kteréž jsem viděl. 25 A mluvil jsem k zajatým všecky ty věci Hospodinovy, kteréž mi ukázal.

Domínio Público. Esta tradução bíblica de domínio público é trazida a você por cortesia de eBible.org.

Veja também

Bíblia Online Bíblia Online

Bíblia Online • Versão: 2026-07-05_19-25-13-