1 La parola dell’Eterno mi fu rivolta in questi termini: 2 "Figlio d’uomo, profetizza e di’: Così parla il Signore, l’Eterno: ‘Urlate: Ahi, che giorno! 3 Poiché il giorno è vicino, è vicino il giorno dell’Eterno: giorno di nuvole, il tempo delle nazioni. 4 La spada verrà sull’Egitto, e ci sarà terrore in Etiopia quando in Egitto cadranno i feriti a morte, quando si porteranno via le sue ricchezze, e le sue fondamenta saranno distrutte. 5 L’Etiopia, la Libia, la Lidia, Put, Lud, gli stranieri di ogni sorta, Cub e i figli del paese dell’alleanza, cadranno con loro per la spada’. 6 Così parla l’Eterno: ‘Quelli che sostengono l’Egitto cadranno e l’orgoglio della sua forza sarà abbattuto: da Migdol a Siene essi cadranno per la spada’, dice il Signore, l’Eterno, 7 ‘e saranno desolati in mezzo a terre desolate, le loro città saranno devastate in mezzo a città devastate; 8 conosceranno che io sono l’Eterno, quando darò fuoco all’Egitto, e tutti i suoi aiutanti saranno schiacciati. 9 In quel giorno, partiranno dei messaggeri dalla mia presenza su delle navi per spaventare l’Etiopia nella sua sicurezza; regnerà fra loro il terrore come nel giorno dell’Egitto; poiché, ecco, la cosa sta per avvenire’. 10 Così parla il Signore, l’Eterno: ‘Io farò sparire la moltitudine dell’Egitto, per mano di Nabucodonosor, re di Babilonia. 11 Egli e il suo popolo con lui, i più violenti fra le nazioni, saranno condotti a distruggere il paese; sguaineranno le spade contro l’Egitto e riempiranno il paese di uccisi. 12 Io muterò i fiumi in luoghi aridi, darò il paese in balìa di gente malvagia, e per mano di stranieri desolerò il paese e tutto ciò che contiene. Io, l’Eterno, ho parlato’. 13 Così parla il Signore, l’Eterno: ‘Io sterminerò da Nof gli idoli, e farò sparire i falsi dèi; non ci sarà più principe che venga dal paese d’Egitto, e metterò lo spavento nel paese d’Egitto. 14 Desolerò Patros, darò alle fiamme Soan, eserciterò i miei giudizi su No, 15 riverserò il mio furore sopra Sin, la fortezza dell’Egitto, e sterminerò la moltitudine di No. 16 Darò fuoco all’Egitto; Sin si contorcerà dal dolore, No sarà squarciata, Nof sarà presa da nemici in pieno giorno. 17 I giovani di Aven e di Pibeset cadranno per la spada, e queste città andranno in esilio. 18 A Tapanes il giorno si oscurerà, quando io là spezzerò i gioghi imposti dall’Egitto; l’orgoglio della sua forza avrà fine. Quanto a lei, una nuvola la coprirà, e le sue figlie andranno in esilio. 19 Così eserciterò i miei giudizi sull’Egitto, e si conoscerà che io sono l’Eterno’".

20 L’undicesimo anno, il primo mese, il settimo giorno del mese, la parola dell’Eterno mi fu rivolta in questi termini: 21 "Figlio d’uomo, io ho spezzato il braccio del Faraone, re d’Egitto; ecco, il suo braccio non è stato fasciato applicandovi rimedi e mettendovi delle bende per fasciarlo e fortificarlo, in modo da poter maneggiare una spada. 22 Perciò, così parla il Signore, l’Eterno: ‘Eccomi contro Faraone, re d’Egitto, per spezzargli le braccia, tanto quello che è ancora forte, quanto quello che è già spezzato; gli farò cadere di mano la spada. 23 Disperderò gli Egiziani fra le nazioni, e li disseminerò per tutti i paesi; 24 fortificherò le braccia del re di Babilonia, e gli metterò in mano la mia spada; spezzerò le braccia del Faraone, ed egli gemerà davanti a lui, come geme un uomo ferito a morte. 25 Fortificherò le braccia del re di Babilonia e le braccia del Faraone cadranno; si conoscerà che io sono l’Eterno, quando metterò la mia spada in mano del re di Babilonia ed egli la volgerà contro il paese d’Egitto. 26 Io disperderò gli Egiziani fra le nazioni, e li disseminerò per tutti i paesi; si conoscerà che io sono l’Eterno’".

1 Opět se stalo slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí: 2 Synu člověčí, prorokuj a rci: Takto praví Panovník Hospodin: Kvělte: Ach, nastojte na tento den. 3 Nebo blízko jest den, blízko jest, pravím, den Hospodinův, den mrákoty, čas národů bude. 4 A přijde meč do Egypta, a bude přetěžká bolest v Mouřenínské zemi, když padati budou zbití v Egyptě, a poberou zboží jeho, a zbořeni budou základové jeho. 5 Mouřenínové a Putští i Ludští i všelijaká směsice, též Kubští i obyvatelé země smlouvy s nimi mečem padnou. 6 Takť praví Hospodin, že padnou podpůrcové Egypta, a snížena bude vyvýšenost síly jeho; od věže Sevéne mečem padati budou v ní, praví Panovník Hospodin. 7 I budou v pustinu obráceni nad jiné země pusté, a města jejich nad jiná města pustá budou. 8 I zvědí, že já jsem Hospodin, když zapálím oheň v Egyptě, a potříni budou všickni pomocníci jeho. 9 V ten den vyjdou poslové od tváři mé na lodech, aby přestrašili Mouřenínskou zemi ubezpečenou, i budou míti bolest přetěžkou, jakáž byla ve dni Egypta; nebo aj, přicházíť. 10 Takto praví panovník Hospodin: Učiním zajisté konec množství Egyptskému skrze ruku Nabuchodonozora krále Babylonského. 11 On i lid jeho s ním, nejukrutnější národové přivedeni budou, aby zkazili tu zemi; nebo vytrhnou meče své na Egypt, a naplní tu zemi zbitými. 12 A obrátě řeky v sucho, prodám tu zemi v ruku nešlechetných, a tak v pustinu uvedu zemi, i což v ní jest, skrze ruku cizozemců. Já Hospodin mluvil jsem. 13 Takto praví Panovník Hospodin: Zkazím i ukydané bohy, a konec učiním modlám v Nof, a knížete z země Egyptské nebude více, když pustím strach na zemi Egyptskou. 14 Nebo pohubím Patros, a zapálím oheň v Soan, a vykonám soudy v No. 15 Vyleji prchlivost svou i na Sin, pevnost Egyptskou, a vypléním množství No. 16 Když zapálím oheň v Egyptě, velikou bolest bude míti Sin, a No bude roztrháno, Nof pak nepřátely bude míti ve dne. 17 Mládenci On a Bubastští mečem padnou, panny pak v zajetí půjdou. 18 A v Tachpanches zatmí se den, když tam polámi závory Egypta, a přítrž se stane v něm vyvýšenosti síly jeho. Mrákota jej přikryje, dcery pak jeho v zajetí půjdou. 19 A tak vykonám soudy při Egyptu, i zvědí, že já jsem Hospodin. 20 Opět bylo jedenáctého léta, prvního měsíce, sedmého dne, že se stalo slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí: 21 Synu člověčí, rámě Faraona krále Egyptského zlámal jsem, a aj, nebudeť uvázáno, ani přičiněno lékařství, aniž přiložen bude šat pro obvázání jeho a posilnění jeho k držení meče. 22 Protož takto praví panovník Hospodin: Aj, já jsem proti Faraonovi králi Egyptskému, a polámi ramena jeho, i sílu jeho, i budeť zlámané, a vyrazím meč z ruky jeho. 23 A rozptýlím Egyptské mezi národy, a rozženu je do zemí. 24 Posilním zajisté ramen krále Babylonského, a dám meč svůj v ruku jeho, i polámi ramena Faraonova, tak že stonati bude před ním, jakž stonává smrtelně raněný. 25 Posilním, pravím, ramen krále Babylonského, ramena pak Faraonova klesnou. I zvědí, že já jsem Hospodin, když dám meč svůj v ruku krále Babylonského, aby jej vztáhl na zemi Egyptskou. 26 A tak rozptýlím Egyptské mezi národy, a rozženu je do zemí, i zvědí, že já jsem Hospodin.