1 Di Davide, quando si finse pazzo davanti ad Abimelec e, scacciato da lui, se ne andò.

Io benedirò l’Eterno in ogni tempo;

la sua lode sarà sempre nella mia bocca.

2 L’anima mia si glorierà nell’Eterno;

gli umili l’udranno e si rallegreranno.

3 Magnificate con me l’Eterno,

ed esaltiamo il suo nome tutti insieme.

4 Io ho cercato l’Eterno, ed egli mi ha risposto

e mi ha liberato da tutti i miei spaventi.

5 Quelli che riguardano a lui sono illuminati,

e le loro facce non sono svergognate.

6 Questo afflitto ha gridato, e l’Eterno l’ha esaudito

e l’ha salvato da tutte le sue difficoltà.

7 L’Angelo dell’Eterno

si accampa intorno a quelli che lo temono, e li libera.

8 Provate e vedrete quanto l’Eterno è buono!

Beato l’uomo che confida in lui.

9 Temete l’Eterno, voi suoi santi,

poiché nulla manca a quelli che lo temono.

10 I leoncelli soffrono penuria e fame,

ma quelli che cercano l’Eterno non mancano d’alcun bene.

11 Venite, figlioli, ascoltatemi;

io v’insegnerò il timore dell’Eterno.

12 Qual è l’uomo che prenda piacere nella vita,

e ami lunghezza di giorni per gioire del bene?

13 Trattieni la tua lingua dal male

e le tue labbra da parole bugiarde.

14 Allontanati dal male e fa’ il bene;

cerca la pace e procacciala.

15 Gli occhi dell’Eterno sono sui giusti

e le sue orecchie sono attente al loro grido.

16 Il volto dell’Eterno è contro quelli che fanno il male

per cancellare dalla terra la loro memoria.

17 I giusti gridano e l’Eterno li esaudisce

liberandoli da tutte le loro difficoltà.

18 L’Eterno è vicino a quelli che hanno il cuore rotto,

e salva quelli che hanno lo spirito contrito.

19 Molte sono le afflizioni del giusto;

ma l’Eterno lo libera da tutte.

20 Egli preserva tutte le ossa di lui,

non uno ne è rotto.

21 La malvagità farà perire il malvagio,

e quelli che odiano il giusto saranno condannati.

22 L’Eterno riscatta l’anima dei suoi servitori,

e nessuno di quelli che confidano in lui sarà condannato.

1 Davidův, když proměnil oblíčej svůj před Abimelechem; pročež jsa od něho vyhnán, odšel. 2 Dobrořečiti budu Hospodinu každého času, vždycky chvála jeho v ústech mých. 3 V Hospodinu chlubiti se bude duše má, což uslyšíc tiší, budou se veseliti. 4 Zvelebujtež se mnou Hospodina, a jméno jeho společně vyvyšujme. 5 Hledal jsem Hospodina, a vyslyšel mne, a ze všech přístrachů mých vytrhl mne. 6 Pročež k němu patřiti budou, a sbíhati se, a nebudou zahanbeny tváři jejich, ale řkou: 7 Tento chudý volal a Hospodin vyslyšel, i ze všech úzkostí jeho vysvobodil jej. 8 Vojensky se klade anděl Hospodinův okolo těch, kteříž se ho bojí, a zastává jich. 9 Okuste a vizte, jak dobrý jest Hospodin. Blahoslavený člověk, kterýž doufá v něho. 10 Bojtež se Hospodina svatí jeho; neboť nemívají nedostatku ti, kdož se ho bojí. 11 Lvíčátka nedostatek a hlad trpívají, ale ti, kteříž hledají Hospodina, nemívají nedostatku ve všem dobrém. 12 Poďtež, dítky, poslouchejte mne, bázni Hospodinově vyučovati vás budu. 13 Který člověk žádostiv jest života, a miluje dny, aby užíval dobrých věcí? 14 Zdržuj jazyk svůj od zlého, a rty své od mluvení lsti. 15 Odstup od zlého, a čiň dobré, hledej pokoje, a stíhej jej. 16 Oči Hospodinovy obrácené jsou k spravedlivým, a uši jeho k volání jejich: 17 Ale zůřivý oblíčej Hospodinův proti těm, kteříž páší zlé věci, aby vyplénil z země památku jejich. 18 Volají-li spravedliví, Hospodin vyslýchá, a ze všech jejich úzkostí je vytrhuje. 19 Nebo blízko jest Hospodin těm, kteříž jsou srdce skroušeného, a potřeným v duchu spomáhá. 20 Mnohé úzkosti jsou spravedlivého, ale Hospodin ze všech jej vytrhuje. 21 Onť ostříhá všech kostí jeho, žádná z nich nebývá zlámána. 22 Bezbožníka zahubí zlost, a ti, kteříž nenávidí spravedlivého, zkaženi budou. 23 Služebníků pak svých duše vykoupí Hospodin, a nebudou zkaženi, kteříž doufají v něho.