1 Per il Maestro del coro. Di Davide. Salmo. Canto.

Si alzi Dio, e i suoi nemici saranno dispersi,

e quelli che l’odiano fuggiranno davanti a lui.

2 Tu li dissolverai come si dissolve il fumo;

come la cera si scioglie davanti al fuoco,

così periranno gli empi davanti a Dio.

3 Ma i giusti si rallegreranno,

giubileranno alla presenza di Dio,

ed esulteranno di gioia.

4 Cantate a Dio, salmeggiate al suo nome,

preparate la via a colui che cavalca attraverso i deserti;

il suo nome è l’Eterno; esultate davanti a lui.

5 Dio è padre degli orfani e difensore delle vedove

nella sua santa dimora;

6 Dio dona al solitario una famiglia,

libera i prigionieri e dà loro prosperità;

soltanto i ribelli risiedono in terra arida.

7 O Dio, quando tu uscisti davanti al tuo popolo,

quando avanzasti attraverso il deserto, [Pausa]

8 la terra tremò;

anche i cieli si sciolsero in pioggia alla presenza di Dio;

lo stesso Sinai tremò alla presenza di Dio, del Dio d’Israele.

9 O Dio, tu spandesti una pioggia benefica e

ristorasti la tua eredità quand’era sfinita.

10 Il tuo popolo abitò nel paese

che tu avevi benevolmente preparato, o Dio, per i miseri.

11 Il Signore dà un ordine:

le messaggere di buone novelle sono una grande schiera.

12 I re degli eserciti fuggono, fuggono,

e quelle rimaste a casa si spartiscono il bottino.

13 Anche per voi, che vi siete riposati tra gli ovili,

le ali della colomba si sono coperte d’argento,

e le sue penne di oro risplendente.

14 Quando l’Onnipotente disperse i re nel paese,

il Salmon si coperse di neve.

15 O monte di Dio, monte di Basan,

o monte dalle vette numerose, monte di Basan,

16 perché, o monti dalle molte cime, guardate con invidia

al monte che Dio si è scelto per sua dimora?

Sì, l’Eterno vi abiterà per sempre.

17 I carri di Dio si contano a miriadi e miriadi,

a migliaia di migliaia;

il Signore viene dal Sinai nel santuario.

18 Tu sei salito in alto portando dei prigionieri,

hai ricevuto doni dagli uomini, anche dai ribelli,

per fare qui la tua dimora, o Eterno Dio.

19 Sia benedetto il Signore!

Giorno per giorno porta per noi il nostro peso;

il Dio della nostra salvezza. [Pausa]

20 Dio è per noi il Dio delle liberazioni

e all’Eterno, al Signore, appartiene il preservare dalla morte.

21 Ma Dio schiaccerà il capo dei suoi nemici,

la testa chiomata di colui che cammina nel peccato.

22 Il Signore ha detto: "Li farò ritornare da Basan,

li farò ritornare dalle profondità del mare,

23 affinché tu affondi il piede nel sangue dei tuoi nemici,

e la lingua dei tuoi cani ne abbia la sua parte".

24 Essi hanno visto il tuo corteo, o Dio,

il corteo del mio Dio, del mio Re, nel santuario.

25 Precedevano i cantori, dietro venivano i suonatori,

in mezzo le fanciulle che battevano i tamburelli.

26 Benedite Dio nelle assemblee,

benedite il Signore, voi che siete della stirpe d’Israele!

27 Ecco il piccolo Beniamino, che domina gli altri;

i prìncipi di Giuda e la loro schiera,

i prìncipi di Zabulon, i prìncipi di Neftali.

28 Il tuo Dio ha ordinato la tua forza;

rafferma, o Dio, ciò che hai operato per noi!

29 Nel tuo tempio, che sovrasta Gerusalemme,

i re ti porteranno doni.

30 Minaccia le bestie dei canneti,

il branco dei tori con i giovenchi dei popoli,

che si prostrano portando verghe d’argento.

Disperdi i popoli che si dilettano in guerre.

31 Gran signori verranno dall’Egitto,

l’Etiopia si affretterà a tendere le mani verso Dio.

32 O regni della terra, cantate a Dio,

salmeggiate al Signore, [Pausa]

33 a colui che cavalca sui cieli dei cieli eterni!

Ecco, egli fa risuonare la sua voce, la sua voce potente.

34 Riconoscete la potenza di Dio;

la sua maestà è sopra Israele,

e la sua potenza è nei cieli.

35 O Dio, tu sei tremendo dal tuo santuario!

Il Dio d’Israele dà forza e potenza al suo popolo.

Benedetto sia Dio!

1 Přednímu z kantorů, Davidův žalm k zpívání. 2 Povstane Bůh, a rozprchnou se nepřátelé jeho, a utekou od tváři jeho ti, kteříž ho mají v nenávisti. 3 Jakož rozehnán bývá dým, tak je rozženeš; jakož se rozplývá vosk před ohněm, tak bezbožní zahynou před tváří Boží. 4 Spravedliví pak veselíce se, poskakovati budou před Bohem, a plésati budou radostí. 5 Prozpěvujte Bohu, žalmy zpívejte jménu jeho, vyrovnejte cestu tomu, kterýž se vznáší na oblacích. Hospodin jest jméno jeho, plésejtež před ním. 6 Otec jest sirotků a ochránce vdov, Bůh v příbytku svatém svém. 7 Bůh samotné rozmnožuje v domy, vyvodí vězně z okovů, zpurní pak bydliti musejí v zemi vyprahlé. 8 Bože, když jsi předcházel lid svůj, když jsi kráčel po poušti, Sélah, 9 Země se třásla, též i nebesa rozplývala se před tváří Boží, i ta hora Sinai před přítomností Boží, Boha Izraelského. 10 Deštěm štědrosti hojné skropoval jsi, Bože, dědictví své, a když zemdlívalo, ty jsi je zase očerstvoval. 11 Zástupové tvoji přebývají v něm, kteréžs ty nastrojil dobrotivostí svou pro chudého, ó Bože. 12 Pán dal slovo své, i těch, kteréž potěšeně zvěstovaly, zástup veliký, řkoucích: 13 Králové s vojsky utíkali, utíkali, a doma hlídající dělily kořisti. 14 Ačkoli jste mezi kotly ležeti musili, však jste jako holubice, mající křídla postříbřená, a brky z ryzího zlata. 15 Když Všemohoucí rozptýlí krále v této zemi, zbělíš jako sníh na hoře Salmon. 16 Hoře veliké, hoře v Bázan, hoře pahrbkovaté, hoře v Bázan. 17 Pročež vyskakujete, hory pahrbkovaté? Na tétoť hoře zalíbilo se Bohu přebývati, jistě žeť na ní Hospodin na věky přebývati bude. 18 Vozů Božích jest dvadceti tisíců, mnoho tisíců andělů, Pán pak mezi nimi jako na Sinai v svatyni přebývá. 19 Vstoupil jsi na výsost, jaté jsi vedl vězně, vzal jsi dary pro lidi. I nejzpurnější k přebývání s námi, Hospodine Bože, přivozuješ. 20 Požehnaný Pán, každého dne nás osýpá dary svými, Bůh silný spasení našeho. Sélah. 21 Onť jest Bůh silný náš, Bůh silný k hojnému spasení. Hospodin Pán z smrti vyvodí. 22 Raní zajisté Bůh hlavu nepřátel svých, a vrch hlavy vlasatý chodícího v hříších svých. 23 Řekltě Pán: Zaseť vyvedu své, jako z Bázan, zase vyvedu z hlubokosti mořské. 24 A protož noha tvá zbrocena bude ve krvi, i jazyk psů tvých krví nepřátelskou. 25 Spatřili slavné jití tvé, Bože, jití silného Boha mého a krále mého v svatyni. 26 Napřed šli zpěváci, z zadu hrající na nástroje hudebné, u prostřed pak děvečky bubnující. 27 V shromážděních dobrořečte Bohu Pánu, kteříž jste z národu Izraelského. 28 Tu ať jest Beniamin maličký, kterýž je opanoval, tu knížata z Judy a houfové jejich, knížata z Zabulona, i knížata z Neftalíma. 29 Obdařil tě Bůh tvůj silou. Potvrdiž, Bože, což jsi mezi námi vzdělal, 30 Z chrámu svého nad Jeruzalémem, do něhož tobě přinášeti budou králové dary. 31 Zahub zástup kopidlníků, sebrání mocných vůdců i lidu bujného, pyšně vykračující s kusy stříbra; rozptyl lidi žádostivé válek. 32 Přijdouť nejvzácnější z Egypta, Mouřenínská země rychle vztáhne ruku svou k Bohu. 33 Království země zpívejte Bohu, žalmy zpívejte Pánu, Sélah, 34 Tomu, kterýž se vznáší nad nebem nebes starodávních; aj, vydává hlas svůj, hlas přemocný. 35 Dejte čest síly Bohu, jehož důstojnost nad Izraelem, a velikomocnost jeho na oblacích. 36 Přehrozný jsi, ó Bože, z svatých příbytků svých. Bůh silný Izraelský, onť dává moc a sílu lidu svému, Bůh požehnaný.