1 Per il Maestro del coro. Di Davide; per far ricordare.

Affrettati, o Dio, a liberarmi!

O Eterno, affrettati in mio aiuto!

2 Siano confusi e svergognati

quelli che cercano l’anima mia!

Voltino le spalle e siano coperti d’ignominia

quelli che vogliono il mio male!

3 Indietreggino, sotto il peso della loro infamia,

quelli che mi deridono.

4 Gioiscano e si rallegrino in te tutti quelli che ti cercano;

e quelli che amano la tua salvezza dicano sempre:

"Dio è grande!".

5 Quanto a me sono misero e bisognoso;

o Dio, affrettati a soccorrermi;

tu sei il mio aiuto e il mio liberatore,

o Eterno, non tardare!

1 Přednímu z kantorů, žalm Davidův, k připomínání. 2 Bože, abys mne vytrhl, Hospodine, abys mi spomohl, pospěš. 3 Zahanbeni buďte, a zapyřte se, kteříž hledají duše mé; zpět obráceni a v potupu dáni buďte, kteříž se kochají v neštěstí mém. 4 Zpět obráceni buďte za to, že mne k hanbě přivesti usilují ti, kteříž na mne povolávají: Hahá, hahá. 5 Ale ať se radují a veselí v tobě všickni ti, kteříž tě hledají, a ti, kteříž milují spasení tvé, ať říkají vždycky: Veleslaven budiž Bůh náš. 6 Já pak chudý a nuzný jsem, ó Bože, pospěšiž ke mně; pomoc má, a vysvoboditel můj ty jsi, neprodlévejž, Hospodine.