1 Per il Maestro del coro. "Non distruggere". Inno di Davide.

È proprio secondo giustizia che voi parlate, o potenti?

Giudicate voi rettamente i figli degli uomini?

2 Anzi, nel cuore voi commettete delle iniquità;

nel paese, voi gettate nella bilancia

la violenza delle vostre mani.

3 Gli empi sono sviati fin dal grembo materno,

i bugiardi sono traviati fin dalla nascita.

4 Hanno veleno simile al veleno del serpente,

sono come l’aspide sordo che si tura le orecchie,

5 che non ascolta la voce degli incantatori,

del mago esperto nell’ammaliare.

6 O Dio, spezza loro i denti in bocca;

o Eterno, fracassa le mascelle dei leoni!

7 Si dissolvano come acqua che scorre via;

quando scoccano le loro frecce, siano come spuntate.

8 Siano essi come una lumaca che si scioglie mentre striscia;

come l’aborto di una donna, non vedano il sole.

9 Prima che le vostre pentole sentano il fuoco del pruno,

verde o acceso che sia il legno, lo porti via la bufera.

10 Il giusto si rallegrerà quando avrà visto la vendetta;

si laverà i piedi nel sangue dell’empio;

11 e la gente dirà: "Certo, vi è una ricompensa per il giusto;

certo c’è un Dio che giudica sulla terra!".

1 Přednímu z kantorů, jako: Nevyhlazuj, Davidův žalm zlatý. 2 Právě-liž vy, ó shromáždění, spravedlnost vypovídáte? Upřímě-liž soudy činíte, vy synové lidští? 3 Anobrž raději nepravosti v srdci ukládáte, a násilí rukou svých v zemi této odvažujete. 4 Uchýlili se bezbožníci hned od narození, pobloudili hned od života matky, mluvíce lež. 5 Jed v sobě mají jako jedovatý had, jako lítý had hluchý, kterýž zacpává ucho své, 6 Aby neslyšel hlasu zaklinačů, a čarodějníka v čářích vycvičeného. 7 Ó Bože, potři jim zuby v ústech jejich, střenovní zuby lvíčat těch polámej, Hospodine. 8 Nechť se rozplynou jako voda, a zmizejí; ať jsou jako ten, kterýž napíná luk, jehož však střely se lámí, 9 Jako hlemejžď, kterýž tratí se a mizí, jako nedochůdče ženy, ješto nespatřilo slunce. 10 Prvé než lidé pocítí trní jejich a bodláku, hned za živa zapálením jako vichřicí zachváceni budou. 11 I bude se veseliti spravedlivý, když uzří pomstu, nohy své umyje ve krvi bezbožníka. 12 Ano dí každý: V pravdě, žeť má užitek spravedlivý, jistě, žeť jest Bůh soudce na zemi.