1 Per il Maestro del coro. Sulla Ghittea. Salmo di Asaf.

Cantate con gioia a Dio, nostra forza;

mandate grida di allegrezza al Dio di Giacobbe!

2 Intonate un salmo e fate risuonare il cembalo,

l’arpa melodiosa e la cetra.

3 Suonate la tromba alla luna nuova,

alla luna piena, al giorno della nostra festa.

4 Poiché questo è uno statuto per Israele,

una legge del Dio di Giacobbe.

5 Egli lo stabilì come testimonianza in Giuseppe,

quando uscì contro il paese d’Egitto.

Allora udii un linguaggio sconosciuto:

6 "Io ho sottratto le tue spalle ai pesi,

e le tue mani hanno lasciato la cesta.

7 Nell’angoscia gridasti a me e io ti liberai;

ti risposi nascosto in mezzo ai tuoni,

ti misi alla prova alle acque di Meriba". [Pausa]

8 Ascolta, o popolo mio, e io ti darò degli ammonimenti;

o Israele, se tu mi ascoltassi!

9 Non vi sia in mezzo a te alcun dio straniero,

e non adorare alcun dio estraneo:

10 Io sono l’Eterno, il tuo Dio,

che ti fece risalire dal paese d’Egitto;

allarga la tua bocca, e io la riempirò.

11 Ma il mio popolo non ha ascoltato la mia voce,

Israele non mi ha ubbidito.

12 Perciò li abbandonai alla durezza del loro cuore,

perché camminassero secondo il loro consiglio.

13 Oh, se il mio popolo volesse ascoltarmi,

se Israele volesse camminare nelle mie vie!

14 Subito assoggetterei i loro nemici,

e rivolgerei la mia mano contro i loro avversari.

15 Quelli che odiano l’Eterno striscerebbero davanti a lui,

e la loro sorte sarebbe decisa per sempre.

16 Io li nutrirei del fior di frumento

e li sazierei di miele che stilla dalla roccia.

1 Přednímu z kantorů na gittit, Azafovi. 2 Plésejte Bohu, síle naší, prokřikujte Bohu Jákobovu. 3 Vezměte žaltář, přidejte buben, harfu libou a loutnu. 4 Trubte trubou na novměsíce, v uložený čas, v den slavnosti naší. 5 Nebo toť jest ustavení v Izraeli, řád Boha Jákobova. 6 Na svědectví v Jozefovi vyzdvihl jej, když byl vyšel proti zemi Egyptské, kdež jsme jazyk neznámý slýchati musili. 7 Osvobodil jsem, dí Bůh, od břemene rameno jeho, a ruce jeho nádob zednických zproštěny byly. 8 V ssoužení tom, když jsi volal, vytrhl jsem tě, vyslyšel jsem tě z skrýše hromu, zkušoval jsem tě při vodách sváru. Sélah. 9 Řeklť jsem: Slyš, lide můj, a osvědčím se tobě, ó Izraeli, budeš-li mne poslouchati, 10 A nebude-li mezi vámi Boha jiného, a nebudeš-li se klaněti bohu cizímu. 11 Já jsem Hospodin Bůh tvůj, kterýž jsem tě vyvedl z země Egyptské, otevři jen ústa svá, a naplnímť je. 12 Ale neuposlechl lid můj hlasu mého, a Izrael nepřestal na mně, 13 A protož pustil jsem je v žádost srdce jejich, i chodili po radách svých. 14 Ó byť mne byl lid můj poslouchal, a Izrael po cestách mých chodil, 15 Tudíž bych já byl nepřátely jejich snížil, a na protivníky jejich obrátil ruku svou. 16 A ti, kteříž v nenávisti mají Hospodina, úlisně by se jim poddávati musili, i byl by čas jejich až na věky. 17 A krmil bych je byl jádrem pšenice, a medem z skály sytil bych je.