1 Di Davide.

Benedici, anima mia, l’Eterno;

e tutto quello che è in me, benedica il suo santo nome.

2 Benedici, anima mia, l’Eterno,

e non dimenticare nessuno dei suoi benefici.

3 Egli perdona tutte le tue iniquità,

sana tutte le tue infermità,

4 redime la tua vita dalla fossa

e ti corona di bontà e di compassioni;

5 sazia di beni la tua bocca

e ti fa ringiovanire come l’aquila.

6 L’Eterno agisce con giustizia

e difende la causa degli oppressi.

7 Egli fece conoscere a Mosè le sue vie

e ai figli d’Israele le sue opere.

8 L’Eterno è pietoso e clemente,

lento all’ira e ricco di bontà.

9 Egli non contende in eterno,

né serba l’ira sua per sempre.

10 Egli non ci ha trattati secondo i nostri peccati,

né ci ha retribuiti secondo le nostre iniquità.

11 Poiché quanto i cieli sono alti al di sopra della terra,

tanto è grande la sua bontà verso quelli che lo temono.

12 Come è lontano l’oriente dall’occidente,

così egli ha allontanato da noi le nostre colpe.

13 Come un padre è pietoso verso i suoi figli,

così è pietoso l’Eterno verso quelli che lo temono.

14 Poiché egli conosce la nostra natura;

egli si ricorda che siamo polvere.

15 I giorni dell’uomo sono come l’erba;

egli fiorisce come il fiore del campo;

16 se un vento gli passa sopra egli non è più,

e il luogo dov’era non lo riconosce più.

17 Ma la bontà dell’Eterno è senza fine per quelli che lo temono,

e la sua misericordia per i figli dei figli

18 di quelli che osservano il suo patto

e si ricordano dei suoi comandamenti per metterli in pratica.

19 L’Eterno ha stabilito il suo trono nei cieli,

e il suo regno signoreggia su tutto.

20 Benedite l’Eterno, voi suoi angeli,

potenti e forti, che fate ciò che egli dice,

ubbidendo alla voce della sua parola!

21 Benedite l’Eterno, voi tutti gli eserciti suoi,

che siete suoi ministri, e fate ciò che gli piace!

22 Benedite l’Eterno, voi tutte le opere sue,

in tutti i luoghi della sua signoria!

Anima mia, benedici l’Eterno!

1 Davidův. Dobrořeč duše má Hospodinu, a všecky vnitřnosti mé jménu svatému jeho. 2 Dobrořeč duše má Hospodinu, a nezapomínej se na všecka dobrodiní jeho, 3 Kterýž odpouští tobě všecky nepravosti, kterýž uzdravuje všecky nemoci tvé, 4 Kterýž vysvobozuje od zahynutí život tvůj, kterýž tě korunuje milosrdenstvím a mnohým slitováním, 5 Kterýž nasycuje dobrými věcmi ústa tvá, tak že se obnovuje jako orlice mladost tvá. 6 Èiní, což spravedlivého jest, Hospodin, a soudy všechněm utištěným. 7 Známé učinil Mojžíšovi cesty své, synům Izraelským skutky své. 8 Lítostivý a milostivý jest Hospodin, dlouhoshovívající a mnohého milosrdenství. 9 Nebudeť ustavičně žehrati, ani na věky hněvu držeti. 10 Ne podlé hříchů našich nakládá s námi, ani vedlé nepravostí našich odplacuje nám. 11 Nebo jakož jsou vysoko nebesa nad zemí, tak jest vyvýšené milosrdenství jeho nad těmi, kteříž se ho bojí. 12 A jak daleko jest východ od západu, tak daleko vzdálil od nás přestoupení naše. 13 Jakož se slitovává otec nad dítkami, tak se slitovává Hospodin nad těmi, kteříž se hobojí. 14 Onť zajisté zná slepení naše, v paměti má, že prach jsme. 15 Dnové člověka jsou jako tráva, a jako květ polní, tak kvete. 16 Jakž vítr na něj povane, anť ho není, aniž ho již více pozná místo jeho. 17 Milosrdenství pak Hospodinovo od věků až na věky nad těmi, kteříž se ho bojí, a spravedlnost jeho nad syny synů, 18 Kteříž ostříhají smlouvy jeho, a pamatují na přikázaní jeho, aby je činili. 19 Hospodin na nebesích utvrdil trůn svůj, a kralování jeho nade vším panuje. 20 Dobrořečte Hospodinu andělé jeho, kteříž jste mocní v síle, a činíte slovo jeho, poslušní jsouc hlasu slova jeho. 21 Dobrořečte Hospodinu všickni zástupové jeho, služebníci jeho, kteříž činíte vůli jeho. 22 Dobrořečte Hospodinu všickni skutkové jeho, na všech místech panování jeho. Dobrořeč duše má Hospodinu.