1 Salmo. Cantico per la dedicazione della Casa. Di Davide.

Io ti esalto, o Eterno, perché mi hai tratto in alto,

e non hai permesso che i miei nemici si rallegrassero di me.

2 O Eterno, Dio mio,

io ho gridato a te, e tu mi hai guarito.

3 O Eterno, tu hai fatto risalire l’anima mia dal soggiorno dei morti,

tu mi hai ridato la vita perché io non scendessi nella fossa.

4 Salmeggiate all’Eterno, voi suoi fedeli,

e celebrate la memoria della sua santità.

5 Poiché l’ira sua è solo per un momento,

ma la sua benevolenza è per tutta una vita.

La sera alberga da noi il pianto;

ma la mattina viene la gioia.

6 Quanto a me, nella mia prosperità, dicevo:

"Non sarò mai smosso".

7 O Eterno, per il tuo favore, avevi reso forte il mio monte;

tu nascondesti il tuo volto, e io fui smarrito.

8 Io ho gridato a te, o Eterno;

ho supplicato l’Eterno, dicendo:

9 "Che profitto avrai dal mio sangue se io scendo nella fossa?

Forse la polvere ti celebrerà? predicherà essa la tua verità?".

10 Ascolta, o Eterno, e abbi pietà di me;

o Eterno, sii tu il mio aiuto!

11 Tu hai mutato il mio dolore in danza;

hai sciolto il mio cilicio e mi hai cinto d’allegrezza,

12 perché l’anima mia possa salmeggiare a te, senza mai tacere.

O Eterno, Dio mio, io ti celebrerò per sempre.

1 Žalm písně, při posvěcení domu Davidova. 2 Vyvyšovati tě budu, Hospodine, nebo jsi vyvýšil mne, aniž jsi obradoval nepřátel mých nade mnou. 3 Hospodine Bože můj, k toběť jsem volal, a uzdravil jsi mne. 4 Hospodine, vyvedl jsi z pekla duši mou, obživil jsi mne, abych s jinými nesstoupil do hrobu. 5 Žalmy zpívejte Hospodinu svatí jeho, a oslavujte památku svatosti jeho. 6 Nebo na kratičko trvá v hněvě svém, všecken pak život v dobré líbeznosti své; z večera potrvá pláč, ale z jitra navrátí se prozpěvování. 7 I jáť jsem řekl, když mi se šťastně vedlo: Nepohnu se na věky. 8 Nebo ty, Hospodine, podlé dobře líbezné vůle své silou upevnil jsi horu mou, ale jakž jsi skryl tvář svou, byl jsem přestrašen. 9 I volal jsem k tobě, Hospodine, Pánu pokorně jsem se modlil, řka: 10 Jaký bude užitek z mé krve, jestliže sstoupím do jámy? Zdaliž tě prach oslavovati bude? Zdaliž zvěstovati bude pravdu tvou? 11 Vyslyšiž, Hospodine, a smiluj se nade mnou, Hospodine, budiž můj spomocník. 12 I obrátil jsi mi pláč můj v plésání, odvázal jsi pytel můj, a přepásals mne veselím. 13 Protož tobě žalmy zpívati bude jazyk můj, a nebude mlčeti. Hospodine Bože můj, na věky tě oslavovati budu.