1 Io amo l’Eterno perché egli ha udito

la mia voce e le mie suppliche.

2 Poiché egli ha inclinato verso di me il suo orecchio,

io lo invocherò per tutto il corso dei miei giorni.

3 I legami della morte mi avevano circondato,

le angosce del soggiorno dei morti mi avevano colto;

mi aveva raggiunto la disgrazia e il dolore.

4 Ma io invocai il nome dell’Eterno:

"O Eterno, libera l’anima mia!".

5 L’Eterno è pietoso e giusto

e il nostro Dio è misericordioso.

6 L’Eterno protegge i semplici;

io ero ridotto in misero stato ed egli mi ha salvato.

7 Ritorna, anima mia, al tuo riposo,

perché l’Eterno t’ha colmata di beni.

8 Poiché tu hai liberato l’anima mia dalla morte,

gli occhi miei dalle lacrime

e i miei piedi dalle cadute.

9 Io camminerò alla presenza dell’Eterno,

sulla terra dei viventi.

10 Io ho creduto, perciò parlerò.

Io ero grandemente afflitto.

11 Io dicevo nel mio smarrimento:

"Ogni uomo è bugiardo".

12 Che potrò ricambiare all’Eterno

per tutti i benefici che mi ha fatti?

13 Io prenderò il calice della salvezza

e invocherò il nome dell’Eterno.

14 Adempirò i miei voti all’Eterno

e lo farò in presenza di tutto il suo popolo.

15 Cosa di gran momento è agli occhi dell’Eterno

la morte dei suoi diletti.

16 Sì, o Eterno, io sono tuo servitore,

sono tuo servitore, figlio della tua serva;

tu hai sciolto i miei legami.

17 Io ti offrirò un sacrificio di lode

e invocherò il nome dell’Eterno.

18 Adempirò le mie promesse all’Eterno

e lo farò in presenza di tutto il suo popolo,

19 nei cortili della casa dell’Eterno,

in mezzo a te, o Gerusalemme.

Alleluia.

1 Miluji Hospodina, proto že vyslýchá hlas můj a pokorné modlitby mé. 2 Nebo naklonil ucha svého ke mně, když jsem ho vzýval ve dnech svých. 3 Obklíčilyť mne byly bolesti smrti, a úzkosti hrobu potkaly mne; sevření a truchlost přišla na mne. 4 I vzýval jsem jméno Hospodinovo, řka: Prosím, ó Hospodine, vysvoboď duši mou. 5 Milostivý Hospodin a spravedlivý, Bůh náš lítostivý. 6 Ostříhá sprostných Hospodin; znuzen jsem byl, a spomohl mi. 7 Navratiž se, duše má, do odpočinutí svého, poněvadž Hospodin jest dobrodince tvůj. 8 Nebo jsi vytrhl duši mou od smrti, oči mé od slz, nohu mou od poklesnutí. 9 Ustavičně choditi budu před Hospodinem v zemi živých. 10 Uvěřil jsem, protož i mluvil jsem, ačkoli jsem byl velmi ztrápený. 11 Já jsem byl řekl v pospíchání: Všeliký člověk jest lhář. 12 Èím se odplatím Hospodinu za všecka dobrodiní jeho mně učiněná? 13 Kalich mnohého spasení vezmu, a jméno Hospodinovo vzývati budu. 14 Sliby své Hospodinu splním, teď přede vším lidem jeho. 15 Drahá jest před očima Hospodinovýma smrt svatých jeho. 16 Ó Hospodine, že jsem služebník tvůj, služebník, pravím, tvůj, syn děvky tvé, rozvázal jsi svazky mé. 17 Tobě obětovati budu obět díků činění, a jméno Hospodinovo vzývati budu. 18 Sliby své Hospodinu splním, teď přede vším lidem jeho, 19 V síňcích domu Hospodinova, u prostřed tebe, Jeruzaléme. Halelujah.