1 Chi abita al riparo dell’Altissimo riposa all’ombra dell’Onnipotente.

2 Io dico all’Eterno: "Tu sei il mio rifugio e la mia fortezza, il mio Dio, in cui confido!".

3 Certo egli ti libererà dal laccio dell’uccellatore e dalla peste mortifera.

4 Egli ti coprirà con le sue penne e sotto le sue ali troverai rifugio. La sua fedeltà ti è scudo e corazza.

5 Tu non temerai lo spavento notturno, né la saetta che vola di giorno,

6 né la peste che vaga nelle tenebre, né lo sterminio che infierisce in pieno mezzogiorno.

7 Mille te ne cadranno al fianco e diecimila alla destra; ma tu non ne sarai colpito.

8 Solo contemplerai con i tuoi occhi e vedrai il castigo degli empi.

9 Poiché tu hai detto: "O Eterno, tu sei il mio rifugio"; tu hai fatto dell’Altissimo il tuo asilo,

10 male alcuno non ti colpirà, né piaga alcuna si accosterà alla tua tenda.

11 Poiché egli comanderà ai suoi angeli di proteggerti in tutte le tue vie.

12 Essi ti porteranno sulla palma della mano, perché il tuo piede non inciampi in nessuna pietra.

13 Tu camminerai sul leone e sull’aspide, calpesterai il leoncello e il serpente.

14 Poiché egli ha posto in me il suo affetto, io lo salverò; lo proteggerò, perché conosce il mio nome.

15 Egli m’invocherà, e io gli risponderò; sarò con lui nei momenti difficili; lo libererò, e lo glorificherò.

16 Lo sazierò di lunga vita e gli farò vedere la mia salvezza.

1 Ten, kdož v skrýši Nejvyššího přebývá, v stínu Všemohoucího odpočívati bude. 2 Dím Hospodinu: Útočiště mé a hrad můj, Bůh můj, v němž naději skládati budu. 3 Onť zajisté vysvobodí tě z osídla lovce, a od nejjedovatějšího nakažení morního. 4 Brky svými přikryje tě, a pod křídly jeho bezpečen budeš; místo štítu a pavézy budeš míti pravdu jeho. 5 Nebudeš se báti přístrachu nočního, ani střely létající ve dne. 6 Ani nakažení morního, vlekoucího se v mrákotě, ani povětří morního, v polední čas hubícího. 7 Padne jich po boku tvém tisíc, a deset tisíců po pravici tvé, ale k tobě se to nepřiblíží. 8 Očima toliko svýma to spatříš, a odplatě bezbožných se podíváš. 9 Poněvadž jsi Hospodina, kterýž útočiště mé jest, a Nejvyššího za svůj příbytek položil, 10 Nepřihodí se tobě nic zlého, aniž se přiblíží jaká rána k stánku tvému. 11 Nebo andělům svým přikázal o tobě, aby tě ostříhali na všech cestách tvých. 12 Na rukou ponesou tě, abys neurazil o kámen nohy své. 13 Po lvu a bazališku choditi budeš, a pošlapáš lvíče i draka. 14 Poněvadž mne, dí Bůh, zamiloval, vysvobodím jej, a vyvýším; nebo poznal jméno mé. 15 Vzývati mne bude, a vyslyším jej; já s ním budu v ssoužení, vytrhnu a oslavím jej. 16 Dlouhostí dnů jej nasytím, a ukáži jemu spasení své.