1 Salmo di Davide.

O Eterno, ascolta la mia preghiera,

porgi l’orecchio alle mie suppliche;

nella tua fedeltà e nella tua giustizia, rispondimi,

2 e non venire in giudizio con il tuo servitore,

perché nessun vivente sarà trovato giusto nel tuo cospetto.

3 Poiché il nemico perseguita l’anima mia;

egli calpesta al suolo la mia vita;

mi fa abitare in luoghi tenebrosi

come quelli che sono morti già da lungo tempo.

4 Il mio spirito è abbattuto in me,

il mio cuore è tutto smarrito dentro di me.

5 Ricordo i giorni antichi;

medito su tutto ciò che hai fatto;

io rifletto sull’opera delle tue mani.

6 Tendo le mie mani verso te;

l’anima mia è assetata di te come terra asciutta. [Pausa]

7 Affrettati a rispondermi, o Eterno;

il mio spirito viene meno;

non nascondermi il tuo volto,

che talora io non diventi

simile a quelli che scendono nella fossa.

8 Fammi sentire la mattina la tua bontà,

poiché in te confido;

fammi conoscere la via per la quale devo camminare,

poiché io elevo l’anima mia a te.

9 Liberami dai miei nemici, o Eterno;

io cerco rifugio presso di te.

10 Insegnami a fare la tua volontà,

poiché tu sei il mio Dio;

il tuo buono Spirito mi guidi in terra piana.

11 O Eterno, vivificami, per amore del tuo nome;

nella tua giustizia,

ritrai l’anima mia dalla tribolazione!

12 Nella tua bontà distruggi i miei nemici,

e fa’ perire tutti quelli che affliggono l’anima mia;

perché io sono tuo servitore.

1 Žalm Davidův. Hospodine, slyš modlitbu mou, pozoruj pokorné prosby mé; pro pravdu svou vyslyš mne, i pro spravedlnost svou. 2 A nevcházej v soud s služebníkem svým, neboť by nebyl spravedliv před tebou nižádný živý. 3 Nebo stihá nepřítel duši mou, potírá až k zemi život můj; na to mne přivodí, abych bydlil v mrákotě, jako ti, kteříž již dávno zemřeli, 4 Tak že se svírá úzkostmi duch můj ve mně, u vnitřnosti mé hyne srdce mé. 5 Rozpomínaje se na dny předešlé, a rozvažuje všecky skutky tvé, a dílo rukou tvých rozjímaje, 6 Vztahuji ruce své k tobě, duše má jako země vyprahlá žádá tebe. Sélah. 7 Pospěšiž a vyslyš mne, Hospodine, hyne duch můj; neukrývejž tváři své přede mnou, neboť jsem podobný těm, kteříž sstupují do hrobu. 8 Učiň to, ať v jitře slyším milosrdenství tvé, neboť v tobě naději mám; oznam mi cestu, po kteréž bych choditi měl, neboť k tobě pozdvihuji duše své. 9 Vytrhni mne z nepřátel mých, Hospodine, u tebeť se skrývám. 10 Nauč mne činiti vůle tvé, nebo ty jsi Bůh můj; duch tvůj dobrý vediž mne jako po rovné zemi. 11 Pro jméno své, Hospodine, obživ mne, pro spravedlnost svou vyveď z úzkosti duši mou. 12 A pro milosrdenství své vypleň nepřátely mé, a vyhlaď všecky, kteříž trápí duši mou; nebo já jsem služebník tvůj.