1 Di Davide.

A te, o Eterno, io elevo l’anima mia.

2 Dio mio, in te mi confido;

fa’ che io non sia confuso,

che i miei nemici non trionfino su me.

3 Nessuno di quelli che sperano in te sia confuso;

siano confusi quelli che si comportano slealmente senza motivo.

4 O Eterno, fammi conoscere le tue vie,

insegnami i tuoi sentieri.

5 Guidami nella tua verità e ammaestrami;

poiché tu sei il Dio della mia salvezza:

io spero in te ogni giorno.

6 Ricordati, o Eterno, delle tue compassioni

e della tua bontà; perché sono eterne.

7 Non ricordarti dei peccati della mia gioventù,

né delle mie trasgressioni;

ricòrdati di me nella tua clemenza,

per amore della tua bontà, o Eterno.

8 L’Eterno è buono e giusto;

perciò insegnerà la via ai peccatori.

9 Guiderà i mansueti nella giustizia,

insegnerà ai mansueti la sua via.

10 Tutti i sentieri dell’Eterno sono bontà e verità

per quelli che osservano il suo patto e le sue testimonianze.

11 Per amor del tuo nome, o Eterno,

perdona la mia iniquità, perché essa è grande.

12 Chi è l’uomo che tema l’Eterno?

Egli gli insegnerà la via che deve scegliere.

13 L’anima sua dimorerà nel benessere,

e la sua discendenza erediterà la terra.

14 Il segreto dell’Eterno è per quelli che lo temono

ed egli fa loro conoscere il suo patto.

15 I miei occhi sono sempre rivolti all’Eterno,

perché egli è quel che trarrà i miei piedi dalla rete.

16 Volgiti a me, e abbi pietà di me,

perché io sono solo e afflitto.

17 Le angosce del mio cuore sono aumentate;

tirami fuori delle mie angustie.

18 Vedi la mia afflizione e il mio affanno,

e perdona tutti i miei peccati.

19 Guarda i miei nemici, perché sono molti,

e mi odiano di un odio violento.

20 Proteggimi e salvami;

fa’ che io non sia confuso, perché confido in te.

21 L’integrità e la rettitudine mi proteggano,

perché spero in te.

22 O Dio, libera Israele da tutte le sue tribolazioni.

1 Žalm Davidův. K toběť, Hospodine, duše své pozdvihuji. 2 Bože můj, v toběť naději skládám, nechť nejsem zahanben, aby se neradovali nepřátelé moji nade mnou. 3 A takť i všickni, kteříž na tě očekávají, zahanbeni nebudou; zahanbeni budou, kteříž se převráceně mají bez příčiny. 4 Cesty své, Hospodine, uveď mi v známost, a stezkám svým vyuč mne. 5 Dejž, ať chodím v pravdě tvé, a poučuj mne; nebo ty jsi Bůh spasitel můj, na tebeť očekávám dne každého. 6 Rozpomeň se na slitování svá, Hospodine, a na milosrdenství svá, kteráž jsou od věků. 7 Hříchů mladosti mé a přestoupení mých nezpomínej, ale podlé milosrdenství svého pamětliv buď na mne pro dobrotu svou, Hospodine. 8 Dobrý a přímý jest Hospodin, a protož vyučuje hříšníky cestě své. 9 Působí to, aby tiší chodili v soudu, a vyučuje tiché cestě své. 10 Všecky stezky Hospodinovy jsou milosrdenství a pravda těm, kteříž ostříhají smlouvy jeho a svědectví jeho. 11 Pro jméno své, Hospodine, odpusť nepravost mou, neboť jest veliká. 12 Který jest člověk, ješto se bojí Hospodina, jehož vyučuje, kterou by cestu vyvoliti měl? 13 Duše jeho v dobrém přebývati bude, a símě jeho dědičně obdrží zemi. 14 Tajemství Hospodinovo zjevné jest těm, kteříž se jeho bojí, a v známost jim uvodí smlouvu svou. 15 Oči mé vždycky patří k Hospodinu, on zajisté z leči vyvodí nohy mé. 16 Popatřiž na mne, a smiluj se nade mnou, neboť jsem opuštěný a strápený. 17 Ssoužení srdce mého rozmnožují se, z úzkostí mých vyveď mne. 18 Viz trápení mé a bídu mou, a odpusť všecky hříchy mé. 19 Viz nepřátely mé, jak mnozí jsou, a nenávistí nešlechetnou nenávidí mne. 20 Ostříhej duše mé, a vytrhni mne, ať nejsem zahanben, neboť v tebe doufám. 21 Sprostnost a upřímnost nechať mne ostříhají, nebo na tě očekávám. 22 Vykup, ó Bože, Izraele ze všelijakých úzkostí jeho.