1 Di Davide.

Non adirarti a causa dei malvagi;

non portare invidia a quelli che operano perversamente;

2 perché saranno presto falciati come il fieno

e appassiranno come l’erba verde.

3 Confida nell’Eterno e fa’ il bene;

abita il paese e coltiva la fedeltà.

4 Prendi il tuo diletto nell’Eterno

ed egli ti darà quel che il tuo cuore domanda.

5 Rimetti la tua sorte nell’Eterno;

confida in lui ed egli opererà.

6 Egli farà risplendere la tua giustizia come la luce,

il tuo diritto come il sole di mezzogiorno.

7 Sta’ in silenzio davanti all’Eterno e aspettalo;

non adirarti per colui che prospera nella sua via,

per l’uomo che riesce nei suoi progetti malvagi.

8 Cessa dall’ira e lascia lo sdegno;

non irritarti, ciò non conduce che a fare del male.

9 Poiché i malvagi saranno sterminati,

ma quelli che sperano nell’Eterno possederanno la terra.

10 Ancora un poco e l’empio non sarà più;

tu osserverai il suo luogo ed egli non vi sarà più.

11 Ma i mansueti erediteranno la terra

e godranno abbondanza di pace.

12 L’empio macchina contro il giusto

e digrigna i denti contro di lui.

13 Il Signore ride di lui,

perché vede avvicinarsi il suo giorno.

14 Gli empi hanno tratto la spada e teso il loro arco

per abbattere il misero e il bisognoso,

per sgozzare quelli che vanno per la retta via.

15 La loro spada entrerà nel loro cuore

e i loro archi saranno spezzati.

16 Vale meglio il poco del giusto

che l’abbondanza di molti empi.

17 Perché le braccia degli empi saranno rotte,

ma l’Eterno sostiene i giusti.

18 L’Eterno conosce i giorni degli uomini integri;

la loro eredità durerà in eterno.

19 Essi non saranno confusi nel tempo dell’avversità,

ma saranno saziati in tempo di fame.

20 Gli empi periranno;

i nemici dell’Eterno, come grasso d’agnelli,

saranno consumati e andranno in fumo.

21 L’empio prende in prestito e non restituisce:

ma il giusto è pietoso e dona.

22 Poiché quelli che Dio benedice erediteranno la terra,

ma quelli che egli maledice saranno sterminati.

23 I passi dell’uomo onesto sono diretti dall’Eterno

ed egli gradisce le vie di lui.

24 Se cade, non è però atterrato,

perché l’Eterno lo sostiene per la mano.

25 Io sono stato giovane e sono anche divenuto vecchio,

ma non ho mai visto il giusto abbandonato,

né la sua discendenza mendicare il pane.

26 Tutti i giorni è pietoso e dà in prestito,

la sua discendenza è benedetta.

27 Ritirati dal male e fa’ il bene

e dimorerai nel paese per sempre.

28 Poiché l’Eterno ama la giustizia

e non abbandona i suoi santi;

essi sono conservati in eterno;

ma la discendenza degli empi sarà sterminata.

29 I giusti erediteranno la terra

e l’abiteranno per sempre.

30 La bocca del giusto proferisce sapienza

e la sua lingua parla con giustizia.

31 La legge del suo Dio è nel suo cuore;

i suoi passi non vacilleranno.

32 L’empio spia il giusto

e cerca di farlo morire.

33 L’Eterno non l’abbandonerà nelle sue mani,

e non lo condannerà quando verrà in giudizio.

34 Aspetta l’Eterno e osserva la sua via;

egli t’innalzerà perché tu possieda la terra;

e vedrai quando gli empi saranno sterminati.

35 Io ho visto il malvagio prepotente

distendersi come albero verde sul suolo natìo;

36 ma poi è passato via, ed ecco, non c’è più;

io l’ho cercato, ma non si è più trovato.

37 Osserva l’uomo integro e considera l’uomo retto;

perché per l’uomo di pace c’è una discendenza.

38 Mentre i trasgressori saranno tutti distrutti;

la discendenza degli empi sarà sterminata.

39 Ma la salvezza dei giusti procede dall’Eterno;

egli è la loro difesa in tempo d’angoscia.

40 L’Eterno li aiuta e li libera: li libera

dagli empi e li salva,

perché si sono rifugiati in lui.

1 Žalm Davidův. Nehněvej se příčinou zlostníků, nechtěj záviděti těm, kteříž páší nepravost. 2 Nebo jako tráva v náhle podťati budou, a jako zelená bylina uvadnou. 3 Doufej v Hospodina, a 4 Těš se v Hospodinu, a dá tobě žádosti srdce tvého. 5 Uval na Hospodina cestu svou, a slož v něm naději, onť zajisté všecko spraví. 6 A vyvedeť spravedlnost tvou jako světlo, a nevinu tvou jako poledne. 7 Mlčelivě se měj k Hospodinu, a očekávej na něj pečlivě. Nekormuť se příčinou toho, jemuž se daří na cestě jeho, příčinou člověka, kterýž provodí, cožkoli umyslil. 8 Pusť mimo sebe hněv, a zanech prchlivosti; nezpouzej se tak, abys zle činiti chtěl. 9 Nebo zlostníci vypléněni budou, ale ti, kteříž očekávají na Hospodina, dědičně zemí vládnouti budou. 10 Po malé chvíli zajisté, anť bezbožníka nebude, a pohledíš na místo jeho, anť ho již není. 11 Ale tiší dědičně obdrží zemi, a rozkoš míti budou ve množství pokoje. 12 Zle myslí bezbožník o spravedlivém, a škřipí na něj zuby svými, 13 Ale Hospodin směje se jemu; nebo vidí, že se přibližuje den jeho. 14 Vytrhujíť bezbožníci meč, a natahují lučiště své, aby porazili chudého a nuzného, aby hubili ty, kteříž jsou ctného obcování; 15 Ale meč jejich vejde v jejich srdce, a lučiště jejich budou polámána. 16 Lepší jest málo, což má spravedlivý, než veliká bohatství bezbožníků mnohých. 17 Nebo ramena bezbožných polámána budou, spravedlivé pak zdržuje Hospodin. 18 Znáť Hospodin dny upřímých, protož dědictví jejich na věky zůstane. 19 Nebudouť zahanbeni v čas zlý, a ve dnech hladu nasyceni budou; 20 Ale bezbožníci zahynou, a nepřátelé Hospodinovi, jak tuk beranů s dymem mizí, tak zmizejí. 21 Vypůjčuje bezbožník, a nemá co oplatiti, ale spravedlivý milost činí, a rozdává. 22 Nebo požehnaní ode Pána zemí vládnouti budou, ale zlořečení od něho budou vypléněni. 23 Krokové člověka spravedlivého od Hospodina spravováni bývají, a cestu jeho libuje. 24 Jestliže by upadl, neurazí se; nebo Hospodin drží jej za ruku jeho. 25 Mlad jsem byl, a sstaral jsem se, a neviděl jsem spravedlivého opuštěného, ani semene jeho žebrati chleba. 26 Každého dne milost činí, i půjčuje, a však símě jeho jest v požehnání. 27 Odstup od zlého, a čiň dobré, a bydliti budeš na věky. 28 Nebo Hospodin miluje soud, a neopouští svatých svých, na věky v stráži jeho budou; símě pak bezbožníků bude vypléněno. 29 Ale spravedliví ujmou zemi dědičně, a na věky v ní přebývati budou. 30 Ústa spravedlivého mluví moudrost, a jazyk jeho vynáší soud. 31 Zákon Boha jeho jest v srdci jeho, pročež nepodvrtnou se nohy jeho. 32 Špehujeť bezbožník po spravedlivém, a hledá ho zahubiti; 33 Ale Hospodin ho nenechá v ruce jeho, aniž ho dopustí potupiti, když by souzen byl. 34 Očekávejž tedy na Hospodina, a ostříhej cesty jeho, a on tě povýší, abys dědičně obdržel zemi, z níž že vykořeněni budou bezbožníci, uhlédáš. 35 Viděl jsem bezbožníka hrozné síly, an se rozložil jako zelený samorostlý strom. 36 Ale tudíž pominul, a aj nebylo ho; nebo hledal jsem ho, a není nalezen. 37 Pozor měj na pobožného, a viz upřímého, žeť takového člověka poslední věci jsou potěšené, 38 Přestupníci pak že tolikéž vyhlazeni budou, a bezbožníci naposledy vyťati. 39 Ale spasení spravedlivých jest od Hospodina, onť jest síla jejich v času ssoužení. 40 Spomáháť jim Hospodin, a je vytrhuje, vytrhuje je od bezbožníků, a zachovává je; nebo doufají v něho.