1 Per il Maestro del coro. Sulla Ghittea. Salmo dei figli di Core.

Oh, quanto sono amabili le tue dimore,

o Eterno degli eserciti!

2 L’anima mia langue e viene meno, bramando i cortili dell’Eterno;

il mio cuore e la mia carne mandano grida di gioia al Dio vivente.

3 Anche il passero si trova una casa

e la rondine un nido dove posare i suoi piccini,

presso i tuoi altari, o Eterno degli eserciti,

Re mio, Dio mio!

4 Beati quelli che abitano nella tua casa

e ti lodano del continuo! [Pausa]

5 Beati quelli che trovano in te la loro forza,

che hanno il cuore alle vie del Santuario!

6 Quando attraversano la valle di Baca,

essi la trasformano in luogo di fonti;

e la pioggia d’autunno la ricopre di benedizioni.

7 Essi vanno di forza in forza

e compaiono infine davanti a Dio in Sion.

8 O Eterno, Dio degli eserciti, ascolta la mia preghiera;

porgi l’orecchio, o Dio di Giacobbe! [Pausa]

9 O Dio, scudo nostro, vedi e riguarda il volto del tuo unto!

10 Poiché un giorno nei tuoi cortili val meglio che mille altrove.

Io preferirei piuttosto starmene sulla soglia della casa del mio Dio,

che abitare nelle tende degli empi.

11 Perché l’Eterno Dio è sole e scudo;

l’Eterno concederà grazia e gloria.

Egli non rifiuterà alcun bene

a quelli che camminano nell’integrità.

12 O Eterno degli eserciti,

beato l’uomo che confida in te!

1 Přednímu z kantorů na gittit, synů Chóre, žalm. 2 Jak jsou milí příbytkové tvoji, Hospodine zástupů! 3 Žádostiva jest a velice touží duše má po síňcích Hospodinových; srdce mé, i tělo mé pléše k Bohu živému. 4 Ano i ten vrabec nalezl sobě místo a vlaštovice hnízdo, v němž by schránila mladé své, při oltářích tvých, Hospodine zástupů, králi můj a Bože můj. 5 Blahoslavení, kteříž přebývají v domě tvém, tiť tebe na věky chváliti budou. Sélah. 6 Blahoslavený člověk, jehož síla jest Hospodin, a v jejichž srdci jsou stezky kroků jejich, 7 Ti, kteříž jdouce přes údolí moruší, za studnici jej sobě pokládají, na něž i déšť požehnání přichází. 8 Berou se houf za houfem, a ukazují se před Bohem na Sionu. 9 Hospodine Bože zástupů, vyslyš modlitbu mou, pozoruj, ó Bože Jákobův. Sélah. 10 Pavézo naše, popatř, ó Bože, a viz tvář pomazaného svého. 11 Nebo lepší jest den v síňcích tvých, než jinde tisíc; zvolil jsem sobě raději u prahu seděti v domě Boha svého, nežli přebývati v stáncích bezbožníků. 12 Nebo Hospodin Bůh jest slunce a pavéza; tuť milosti i slávy udílí Hospodin, aniž odepře čeho dobrého chodícím v upřímnosti. 13 Hospodine zástupů, blahoslavený člověk, kterýž naději skládá v tobě.