1 Fammi giustizia, o Dio, difendi la mia causa

contro gente malvagia;

liberami dall’uomo falso e perverso.

2 Tu sei il Dio che mi dà forza; perché mi hai abbandonato?

Perché devo andare vestito a lutto per l’oppressione del nemico?

3 Manda la tua luce e la tua verità; mi guidino esse,

mi conducano al tuo monte santo e alle tue dimore.

4 Allora andrò all’altare di Dio,

al Dio, che è la mia gioia e il mio giubilo;

e ti celebrerò con la cetra, o Dio, Dio mio!

5 Perché ti abbatti anima mia? perché ti commuovi in me?

Spera in Dio, perché lo celebrerò ancora;

egli è la mia salvezza e il mio Dio.

1 Suď mne, ó Bože, a zasaď se o mou při; od národu nemilosrdného, a od člověka lstivého a nepravého vytrhni mne. 2 Nebo ty jsi Bůh mé síly. Proč jsi mne zapudil? Proč pro ssoužení od nepřítele v smutku mám ustavičně choditi? 3 Sešliž světlo své a pravdu svou, to ať mne vodí a zprovodí na horu svatosti tvé a do příbytků tvých, 4 Abych přistoupil k oltáři Božímu, k Bohu radostného plésání mého, a budu tě oslavovati na harfě, ó Bože, Bože můj. 5 Proč jsi smutná, duše má, a proč se kormoutíš ve mně? Posečkej na Boha, neboť ještě vyznávati jej budu; onť jest hojné spasení tváři mé a Bůh můj.