1 Giubilate, o giusti, nell’Eterno;

la lode si addice agli uomini retti.

2 Celebrate l’Eterno con la cetra;

salmeggiate a lui con il saltèrio a dieci corde.

3 Cantategli un cantico nuovo,

suonate maestrevolmente con gioia.

4 Poiché la parola dell’Eterno è retta

e tutta l’opera sua è fatta con fedeltà.

5 Egli ama la giustizia e l’equità;

la terra è piena della benevolenza dell’Eterno.

6 I cieli furono fatti dalla parola dell’Eterno,

e tutto il loro esercito dal soffio della sua bocca.

7 Egli raccolse le acque del mare come in un mucchio;

egli ammassò gli abissi in serbatoi.

8 Tutta la terra tema l’Eterno;

abbiano timore tutti gli abitanti del mondo.

9 Poiché egli parlò, e la cosa fu;

egli comandò e la cosa sorse.

10 L’Eterno dissipa il consiglio delle nazioni,

egli annulla i disegni dei popoli.

11 Il consiglio dell’Eterno sussiste per sempre,

i disegni del suo cuore durano d’età in età.

12 Beata la nazione il cui Dio è l’Eterno;

beato il popolo che egli ha scelto per sua eredità.

13 L’Eterno guarda dal cielo;

egli vede tutti i figli degli uomini:

14 dal luogo della sua dimora osserva

tutti gli abitanti della terra;

15 egli, che ha formato il cuore di loro tutti,

che considera tutte le opere loro.

16 Il re non è salvato per grandezza d’esercito;

il prode non scampa per la sua gran forza.

17 Il cavallo è incapace di salvare,

esso non può liberare nessuno con il suo gran vigore.

18 Ecco, l’occhio dell’Eterno è su quelli che lo temono,

su quelli che sperano nella sua benevolenza,

19 per liberare l’anima loro dalla morte

e per conservarli in vita in tempo di fame.

20 L’anima nostra aspetta l’Eterno;

egli è il nostro aiuto e il nostro scudo.

21 In lui, certo, si rallegrerà il nostro cuore,

perché abbiamo confidato nel suo santo nome.

22 La tua benevolenza, o Eterno, sia sopra noi,

poiché abbiamo sperato in te.

1 Veselte se spravedliví v Hospodinu, na upříméť přísluší chválení. 2 Oslavujte Hospodina na harfě, na loutně, a na nástroji o desíti strunách, žalmy zpívejte jemu. 3 Zpívejte jemu píseň novou, a huďte dobře a zvučně. 4 Nebo pravé jest slovo Hospodinovo, a všeliké dílo jeho stálé. 5 Milujeť spravedlnost a soud, milosrdenství Hospodinova plná jest země. 6 Slovem Hospodinovým nebesa učiněna jsou, a duchem úst jeho všecko vojsko jejich. 7 Onť shrnul jako na hromadu vody mořské, a složil na poklad propasti. 8 Boj se Hospodina všecka země, děstež se před ním všickni obyvatelé okršlku zemského. 9 Nebo on řekl, a stalo se, on rozkázal, a postavilo se. 10 Hospodin ruší rady národů, a v nic obrací přemyšlování lidská. 11 Rada pak Hospodinova na věky trvá, myšlení srdce jeho od národu do pronárodu. 12 Blahoslavený národ, kteréhož Hospodin jest Bohem jeho, lid ten, kterýž sobě on vyvolil za dědictví. 13 Hospodin patře s nebe, vidí všecky syny lidské, 14 Z příbytku trůnu svého dohlédá ke všechněm obyvatelům země. 15 Ten, kterýž stvořil srdce jednoho každého z nich, spatřuje všecky skutky jejich. 16 Nebývá král zachován skrze mnohý zástup, ani udatný rek vysvobozen skrze velikou moc svou. 17 Oklamavatelný jest kůň k spomožení, aniž ve množství síly své vytrhuje. 18 Aj, oči Hospodinovy patří na ty, kteříž se ho bojí, a na ty, kteříž očekávají milosrdenství jeho, 19 Aby vyprostil od smrti duše jejich, a živil je v čas hladu. 20 Duše naše očekává na Hospodina, on jest spomožení naše, a pavéza naše. 21 V něm zajisté rozveselí se srdce naše, nebo ve jménu jeho svatém naději skládáme. 22 Budiž milosrdenství tvé nad námi, Hospodine, jakož naději máme v tobě.